RECENZE Alaina Urquhart, Řezník a střízlík. Po právu ceněný debut
11.06.2023
Foto: Krajské Listy.cz
Popisek: Řezník a střízlík
Knižní série známe: Lars Kepler, Robert Bryndza, Dominik Dán, Henning Mankell, Stieg Larsson, Franck Thilliez, Jeffery Deaver, Michaela Klevisová, Peter May, Tim Weaver, další a další. Proč to zmiňuji, je nasnadě.
Hlavní postavy, obvykle vyšetřovatelé, přistupují k novým případům takříkajíc epizodně. Kniha má začátek, průběh, a samozřejmě i konec.
Celkem pochopitelné, že?
O to víc mě zaujala Alaina Urquhart, která zmíněné klišé rozbořila. Její thriller má začátek, svižný a čtivý děj, postrádá ovšem typický konec. Jak se s tím české publikum popasuje, uvidíme časem. V Americe si kniha získala přízeň i chválu, kritiků i čtenářů.
Uznávám, že právem. Autorka, vědou posedlá dáma, se oprostila od vnitřních monologů a publiku předložila střídmý, přitom barvitý děj. Stopáž knihy není nijak rozsáhlá, má 232 stran, zvládnete ji za necelé dva dny. Alespoň mně se to podařilo tímto způsobem rozložit.
V louisianské zátoce číhá cosi temného: metodický sadista a vrah se zálibou v medicínských experimentech, jenž usilovně pracuje na svém zatím nejstrašlivějším zločinu. Ale naštěstí je zde i excelentní patoložka Wren Mullerová. Vyzbrojena encyklopedickými znalostmi historických zločinů a dlouholetou praxí v úřadu soudního lékaře se ještě nesetkala s ničím, co by nedokázala vyřešit. Až dosud. Na stole se jí vrší jeden případ za druhým a brzy je vtažena do napínavé hry na kočku a myš s mimořádně brutálním zločincem, který je čím dál troufalejší...
Wren v českém jazyce znamená střízlík. Malinký, všemu odolný pták. Autorka význam jména odhaluje až v závěru, proto se tomu vyhnu.
Na románu chválím celkem tři věci. První je jazyk. Jde o jednoduchou řeč, nezabředává do zbytečností. V mnoha ohledech (především u přírody, mokřadů a New Orleans) je čeština krásnější než angličtina. Druhou věcí je patoložka Wren. Je upřímná, uchopitelná, plastická a postupuje zcela v souladu s vědou. Tedy exaktně. Nepřehání, nevymýšlí, vedle mrtvol pokládá fakta. Na závěr jsem si nechal to nejlepší, vraha, sadistu. Postava Jeremyho vás chytne od první kapitoly, kdy na magora narážíte. Je stejně plastický a postupuje jako studenti matfyzu. Někdy to samozřejmě nevyjde. Popisy vraždění (ne vražd) dávám na první místo celého románu. Kapitoly do sebe zapadají a baví.
Knihu vydal Kalibr v překladu Jana Baleka.
Dávám 78 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda