Rock´n´rollové srdce Ivo Pospíšila a jeho moravská tour s knihou, která neměla vyjít znovu. FOTO TÝDNE

Foto: Se svolením Ivo Pospíšila (stejně jako snímky v článku)

Popisek: Ivo Pospíšil, Olomouc, 4. červen

Přestože je Ivo Pospíšil hudebník (v 70. letech byl členem kapel DG 307 a The Old Teenagers; v roce 1979 spoluzaložil Garáž, později hrál například v kapele Ivana Krále - mj. s ním nahrál alba Dancing Barefoot a Erotická revue; nyní působí již léta jako svébytný dýdžej pod pseudonymem Tea Jay Ivo), jeho jediná kniha dosáhla takového úspěchu, že mnozí profesionální spisovatelé by se udávili závistí. V roce 2015 totiž vydal svou autobiografii „Příliš pozdě zemřít mladý“ (ve spolupráci s Vladimírem Juráskem) v poměrně ambiciózním počtu tři a půl tisíce výtisků. A co se nestalo? Kniha se stala literární senzací roku a velice rychle se vyprodala.

„Nemyslím, že by to bylo nostalgií. Většina těch, kteří knížku četli, je tak mladá, že ještě nemá na co vzpomínat. S Vláďou jsme čtyři roky řešili, jak by knížka měla vypadat, a potom jsme ji rok dávali dohromady. Naším cílem bylo vyhnout se obvyklým memoárovým klišé, jako jsou fňukání a vyřizování si účtů, a přitom jsme chtěli zůstat autentičtí. Řekl bych, že to lidé poznali a ocenili,“ odpověděl v roce 2019 v Právu Janu Šídovi na otázku, kde hledá takový úspěch své knihy.

Proč u knihy nedošlo k dotisku, ale chystá se vydání audioknihy, zeptal se ještě Jan Šída: „Původní, už tak dost sebevědomý plán byl vydat dva a půl tisíce výtisků. Na poslední chvíli jsem se rozhodl přidat ještě další tisíc. Byl to velký risk, hodně lidí mě mělo za blázna. Naštěstí hned první reakce byly skvělé a vydržely až dodnes. Osud mi nadělil hezký dárek, měl bych si ho vážit a nebýt nenasytný. Kdo měl o knížku zájem, mohl si ji v klidu koupit, a teď má doma docela vzácnou věc. Kdo to nestihl a chtěl by si ji přečíst, může si ji půjčit v knihovně. Tam jich mají dost,“ okomentoval případné další vydání tehdy, před těmi pěti lety, Ivo Pospíšil.

A jsme u nesplněného slibu z titulku. Vloni totiž kniha vyšla znovu (to jsem si ji už konečně mohla koupit i já). Manažer, DJ, baskytarista, někdejší člen kapely DG 307 a fanoušek rockn´n´rollu, spoluzakladatel klubu Radost FX a kapely Garáž, sběratel zážitků a filmový fanoušek Ivo Pospíšil oslavil sedmdesátiny a k nim si nadělil i druhé vydání vzpomínkové knížky Příliš pozdě zemřít mladý.

Příliš pozdě zemřít mladý: Věnováno všem ženám a mužům s rock and rollovým srdcem. Vydal Ivo Pospíšil, jako 2. rozšířené vydání v roce 2022 (doporučená cena 422 Kč)

„Druhé rozšířené vydání knihy Příliš pozdě zemřít mladý v nové grafické úpravě ještě více přibližuje prostředí pražské kulturní scény od 70. let po přelom tisíciletí. Memoárová kniha Iva Pospíšila se krátce po svém prvním vydání v roce 2015 stala kulturní událostí. Nesmyslné antikvariátní ceny knihy i smutné oči čtenářek přiměly autora k druhému vydání knihy. Ve výrazné grafické úpravě (Zuzana Lednická, Studio Najbrt) se tak kniha vzpomínek více posouvá k autorské knize. Doplněné o osmdesát devět stran, druhé vydání má ambici obohatit i ty, kteří mají její první kultovní vydání,“ praví anotace. „Knihy mi daly do života dobrý základ. Důležitý byl pro mě Rollandův román Jan Kryštof o prostřednosti a mase. Byla to pro mě předehra k undergroundu,“ přidal Ivo komentář k druhému vydání ve Vizitce ČRo.

Co se týče fotky týdne, k ní Ivo Pospíšil pro Literární klub stručně sdělil: „Jel jsem po Moravě s filmem a knihou Příliš pozdě zemřít mladý a k tomu pouštěl mejdan.“ Proč stručně? Protože se ze všeho vykecal na YouTube:

Moravská tour se zastavila i ve Zlíně

Ještě bychom se měli pozastavit u toho mejdanu, jak Ivo říká, čili „diskotéky“ Tea Jay Iva:  „To, co hraju, pečlivě vybírám. Neřeším, jestli je to dřevní rokenrol, salsa nebo soul, ani jak stará nahrávka je. Hledám jen to, jestli jsou v ní radost a to, čemu osobně říkám rajc. Dnes už taková hudba díky technologiím a moderním nahrávacím postupům nevzniká, tudíž ji mnoho lidí ani nezná. O to příjemnějším překvapením pro ně nakonec je. Za jedenáct let mám odehráno kolem tisíce večerů a nocí v hospodách, barech i na stadionech, na svatbách i na festivalech, v metropolích i na horských samotách. Hrál jsem i v Mosambiku, Peru nebo Izraeli. Nikde si ale nenechám mluvit do toho, co budu pouštět. Hudbu, které nevěřím, nehraju,“ řekl v roce 2019 Právu. Což stále platí.

Jestli ale platí i odpověď na otázku „Nechybí vám jako muzikantovi živé hraní?“, to ví jen sám černý bůh rock´n´rollu: „Naposledy jsem hrál se zpěvákem Pepou Pilařem v pražské městské knihovně na večeru věnovaném mé knížce. Zahráli jsme pár rokenrolů, bylo fajn zase držet basovou kytaru, ale opravdu to stačilo. Nerad se vracím, všechno má svůj čas i vývoj a já raději koukám dopředu. Tam ale žádnou kapelu nevidím.“

Vložil: Anička Vančová