Záchrana kachňátek pod dohledem božského oka Bohumila Hrabala. FOTO TÝDNE

Foto: Se svolením HZS Praha

Popisek: Záchrana káčat

Pražští hasiči se pochlubili touto fotografií, k níž na svém Twitteru připsali: „Na náměstí Bohumila Hrabala jsme zachránili sedm kachňat z kanálu. Předali jsme je matce kachně.“ Bez veškerých pochyb dlí jeden z největších, možná vůbec největší český spisovatel druhé poloviny dvacátého století v literárním nebi, kde popíjí vychlazenou boží dvanáctku se starými kamarády, Egonem Bondym, Vladimírem Boudníkem, Jiřím Kolářem a spoustou dalších… Přesto nepochybujeme, že i z těchto výšin dohlédne na ty nejmenší z božích tvorů, ztracená kachňátka, obzvláště když zbloudila na náměstí, pojmenovaném po něm.

Hrabal totiž značnou část života (1950–1973) prožil v pražské Libni v ulici Na hrázi (věčnosti, jak sám říkal). Náměstí po něm pojmenované se nachází v místech dnes již zbouraného domu, v němž napsal řadu slavných knih. Prostranství vzniklo vybouráním bloku domovní zástavby při stavbě linky metra B. Jedná se v podstatě jen o areál autobusového terminálu na stropě vestibulu a technologických prostor stanice metra Palmovka, obklopené ulicemi Na Žertvách, Ronkova, Na Hrázi a Ludmilina, k nimž jsou také přiřazeny adresy domů v okolí náměstí.

Stěna objektu stanice metra směrem do ulice Na Hrázi nese název Hrabalova zeď a pomalovala ji malířka Tatiana Svatošová v roce 1999. Koláž je umístěna na zdi stanice metra Palmovka v ulici Na Hrázi. Na ploše přes 333 m2 najdeme úryvky z Hrabalových nejslavnějších knih, jeho portrét i psací stroj a kočky, které měl spisovatel, bydlící v dvorním traktu dnes již nedochovaného domku č. 24, obzvlášť rád.

Hrabalova zeď. Foto se svolením Prague City Tourism

Název „náměstí Bohumila Hrabala“ dostalo prostranství v roce 1999, tedy druhý rok po spisovatelově smrti, která také souvisela se zvířátky, přesněji s holuby. Bohumil Hrabal zemřel totiž v roce 1997 v Praze na následky pádu z okna v pátém patře nemocnice Bulovka, kde se léčil. Hrabal měl ve zvyku krmit z okna ptáky a jeho smrt byla uzavřena jako tragická nehoda (spekuluje se však i o sebevraždě).

Pojmenování náměstí si vysnil sám spisovatel: „Vycházím na ulici a tam, kam na Hráz ústila ulice Bratrská, bývalo malounké náměstíčko, o kterém jsem říkal Vladimírovi (Boudníkovi – pozn. red.) se smíchem, až budu slavný, tak tady bude náměstí Bohumila Hrabala.“

Další místo, výsostně spojené se spisovatelem, je Kersko u Nymburka, kde si v roce 1965 manželé Hrabalovi koupili chatu, kterou snad každý zná z filmu Slavnosti sněženek. V roce 1973 se přestěhovali ze staré Libně do družstevního bytu v paneláku v Kobylisích, na víkendy ale jezdili do Kerska. Po smrti manželky Pipsi tam Bohumil Hrabal jezdil denně a staral se o smečku potulných koček.

Snímek spisovatele z „Krátkého rozhovoru Miloše Kopeckého s Bohumilem Hrabalem o jeho životních zkušenostech“, vyrobila Česká televize v roce 1967, oba umělci si povídají na Hrabalově chatě v Kersku. Foto ČT

Ačkoliv začal Hrabal autorsky publikovat až po čtyřicítce, stal se po Jaroslavu Haškovi a Karlu Čapkovi třetím nejpřekládanějším českým autorem 20. století. Jeho knihy vycházejí stále, souborné dílo ale vyšlo v devadesátých letech jako Sebrané spisy Bohumila Hrabala v nakladatelství Pražská imaginace. Čítá 19 svazků, které již komplet bohužel nejsou k sehnání, nemá je ani Knihobot. Na Aukro bylo komplet všech 19 knih prodáno naposledy za 18 tisíc.

Zdroj: Wikipedie

Vložil: Anička Vančová