Tatínkova dýmka, Jaroslav Seifert. Sobotní chvilka poezie
13.05.2023
Foto: Kamil Fára
Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney
Jaroslav Seifert (1901 - 1986) byl český básník, spisovatel, novinář a překladatel. V roce 1966 byl jmenován národním umělcem, v roce 1984 získal Nobelovu cenu za literaturu a byl také vyznamenán Řádem Tomáše G. Masaryka. Mnoho z jeho básní bylo zhudebněno.
Pokud šlo o jeho přesvědčení, jeho otec byl „uvědomělým socialistou“, zatímco matka byla zbožná katolička. Seifert se o tom později vyjádřil: „Tyto protiklady mi také trochu zůstaly – v životě i v poezii.“
Tatínkova dýmka
Tatínek kouřil z dýmky
vždy večer, než šel spat.
Vidím ho z měchuřinky
do dýmky tabák cpát.
Obláček namodralý
tiše se rozplýval.
To, co jsme milovali,
milovat budem dál.
Sedával na pavlači,
když se setmělo,
a plamen sirky stačí
posvítit na čelo.
Co by byl bez vzpomínky
náš život? Co by byl?
Obláčky z jeho dýmky
jsou nejhezčí z mých chvil.
Maminka však se zlobí,
ne zle, spíš jenom tak.
Tatínek totiž drobí
z pytlíčku na tabák.
A když mu dýmka chladne,
brání se nesměle.
Komupak nevypadne
trošičku popele.
Obláček namodralý
tiše se rozplýval.
To, co jsme milovali,
milovat budem dál.
Když stůně, dýmka leží
na okně pavlače.
A maminka jen stěží
nedá se do pláče.
A něžně k ní se sklání
a nic se neštítí.
A dnes jí nezavání.
Dnes voní po kvítí.
Hladí ji usmířena
a rdí se před námi.
Dýmka je posázena
samými perlami.
Obláček namodralý
tiše se rozplýval.
To, co jsme milovali,
milovat budem dál.
|
|
Ve sbírce „Maminka” vydal Československý spisovatel v roce 1961.
|
Vložil: Honza Juránek