Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Album Ondřeje Suchého

Album Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Společnost očima KL

Společnost očima KL

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Hermetik je vlastně zakuklený přírodovědec, cestovatel, archivář a pisatel v jednom, tvrdí dělník a ikona českého hermetismu

15.04.2023
Hermetik je vlastně zakuklený přírodovědec, cestovatel, archivář a pisatel v jednom, tvrdí dělník a ikona českého hermetismu

Foto: Se svolením Podcast Tekutá krajina

Popisek: Petr Kalač

ROZHOVORY NA OKRAJI Publicista, fotograf, hudebník a cestovatel, spiritus rector Dokumentačního centra českého hermetismu Petr Kalač (*1973). Svými články přispívá do mnoha magazínů. V rámci kolektivní spolupráce publikoval díla Stránky plné motýlů, České tajné společnosti I. a Lexikon českého tarotu 1919-2019. Roku 2021 spoluuvedl v život nové pražské nakladatelství Sitael. Dlouhodobě spolupracuje s Universitou Karlovou, kde svého času studoval v rámci rozvoje své profese bibliotékáře Národního muzea. Kooperuje též s řadou zahraničních institucí, čímž se snaží prezentovat kvalitu české práce i mimo naši vlast.

Můžete nám přiblížit činnost vašeho centra?

Ale jistě. Dokumentační centrum českého hermetismu je „institut“, respektive projekt, vytvořený za účelem zachování českého esoterního odkazu. V jeho rámci shromažďujeme a uchováváme vše, co se týká činnosti našich esoteriků v průběhu věků, přičemž tyto archiválie zpracováváme a dále je poskytujeme vážným badatelům ke studiu na základě reciprocity. Díky tomu vznikla již celá řada prací na toto téma, ať již literárních, rozhlasových či filmových, jejichž prostřednictvím šíříme povědomí o tomto oboru, který stál až do nedávna na okraji historiografického výzkumu. Mezi esoteriky se totiž pohybovala a pohybuje řada umělců, literátů či vědců zvučných jmen, jejichž angažmá na tomto poli zatím unikalo obecné pozornosti. Přitom často právě zde hledali tito lidé zdroj své inspirace. Dnes jsme si jisti, že i díky vydatnému přispění DCČH, jehož založení inicioval roku 2001 spisovatel a magik Josef Veselý, se o této sféře lidských zájmů vyučuje už i na našich univerzitách, což bylo před pár lety de facto nemyslitelné. Blíže se lze o naší činnosti dozvědět na našich internetových stránkách ZDE.

Pořádáte také akce pro veřejnost?

Ano, DCČH za dobu své 22leté činnosti uspořádalo celou řadu akcí pro veřejnost, přičemž nejčastěji jde o tematické přednášky a semináře, které často konáme na vyžádání. Pak využíváme řady veřejných platforem, ať již se jedná o rozhlas, televizi či internet. V neposlední řadě máme rozsáhlou publikační činnost.

Z našeho posledního rozhovoru jsem pochopil, že jste také spolupracoval či snad stále spolupracujete s filmaři. Na jakých projektech jste se podílel a jakým způsobem?

S filmem spolupracujeme dlouhodobě. Začalo to v roce 2010, kdy jsme byli přizváni Českou televizí k seriálovému projektu „Za zrcadlem“, kde jsme se podíleli na 4 dílech tohoto pořadu. Od roku 2019 pravidelně spolupracuje s televizním kanálem Prima ZOOM, kde jsme realizovali řadu vstupů do oblíbeného pořadu „Utajené příběhy českých dějin“. Roku 2020 nás oslovila francouzsko-německá televize ARTE, pro kterou jsme dělali pořad „Alchymická Praha“. V témže roce jsme pracovali na celovečerním filmu „Arvéd“ režiséra Vojtěcha Maška a nyní spolupracujeme dokonce na třech celovečerních filmech, dvou českých a jednom zahraničním. Většinou jsme zde angažováni jako spíkři nebo odborní poradci.

Takže Arvéd?

Ano, bohužel. Byť i tento snímek posbíral 12 nominací na „Českého lva“, daleko raději bychom přivítali realizaci filmu „Kefer“ scénáristky Evy Papouškové, na jehož přípravě jsme spolupracovali asi před šesti lety. Tento film by měl spatřit světlo světa už jen proto, že je jistým protipólem „Arvéda“, který velkého vlastence Jana Kefera s největší pravděpodobností udal nacistům, což následně vedlo ke Keferově tragické smrti v koncentračním táboře Flossenbürg. Přitom to byl jeden z největších českých hermetiků XX. století.

Jak jste dospěl k zájmu právě o hermetismus?

Hermetismus zkoumá, slovy Johanna Fausta, tzv. „vnitřní světa tmel“, což je oblast, která mne zajímala již od dětství, takže nauka Hermova pak pro mne byla jasnou volbou. Tento obor bych si dovolil doporučit každému vážnému zájemci o studium univerzálních principů, protože odlukou od staletími prověřených tradic se naše tzv. „moderní civilizace“ žene do záhuby. Studium a praktické uchopení hermetismus je dle mého soudu jedním z léků na zmatenost dnešního světa.

Mohl byste našim čtenářům doporučit některá díla, která by jim mohla posloužit jako úvod do hermetismu?

Takových děl by byla celá řada. Fámulus hermetických umění neudělá chybu, bude-li studovat knižní produkci nakladatelství Malvern, Trigon, Vodnář a Volvox Globator.

Má či nemá hermetismus něco společného s magií?

Magie je jedním ze tří nosných pilířů hermetismu, hned vedle astrologie a alchymie. Dnes se k těmto uměním často řadí kabala, která má vybudovanou perfektní terminologii, jež velice srozumitelně popisuje „okultní mechaniku“ zmíněných oborů.

Můžete mi osvětlit rozdíl mezi esoterikem a hermetikem? Podle mého názoru je hermetismus jistou svébytnou odnoží esoteriky, ale mohu se mýlit.

Ano, máte pravdu. Vždy je třeba se dívat na přesný význam slov. Pokud je tedy cos esoterické, je to ve své podstatě tajné, tedy dostupné pouze zasvěcencům. Takových oblastí může být mnoho, mystikou počínaje a různými náboženskými kulty konče. Hermetismus je pravda taktéž cos uzavřeného, avšak poukazuje se zde spíše na specifickou tradici vyvolenců, personifikovanou staroegyptským bohem Thovtem, kterému staří Řekové říkali Hermes. Ten měl lidem předat ona tři výše zmíněná umění, tedy astrologii, alchymii a magii.

Při našem posledním setkání v kavárně Academia jste se zmínil o své práci pro Národní muzeum, pokud se dobře pamatuji. Vy tam pracujete jako knihovník. Mohl byste mi prosím říci něco více o vaší práci?

Má zasvětitelka do knihovnictví, paní Marta Králová, mi již před 30 lety říkala: „Knihovník musí znát abecedu a mít svaly“. Já k tomu dodávám, že musí být navíc dlouhý, široký a bystrozraký v jedné osobě. Dlouhý, aby se natáhl pro knihu uloženou na vysokých regálech, široký, aby všechny knihy unesl, protože knihy mají svou váhu, a bystrozraký, aby viděl na signatury a tituly i v těch nejvyšších policích.

Takže máte přístup k zajímavým a také vzácným a starobylým knihám. Určitě jste tedy musel držet v rukách skutečně vzácné tisky. Které z nich pro vás byly ty nejpozoruhodnější?

Spíše než tisky to byly a jsou rukopisy, nejlépe přirozeně ty hermetické, které jsem měl možnost studovat na hradech a zámcích celé naší vlasti. Když se vám totiž dostane do ruky alchymické dílo malované drceným antimonem, faustovské grimoáry, nebo třeba hermetické spisy Bavora Rodovského jr. z Hustiřan psané gotickou kurzívou ve staré češtině, je to opravdu nepopsatelný vjem, který člověka poznamená na celý život.

Před lety proběhla v pražském Klementinu výstava jedné unikátní knihy. Tzv Ďáblovy bible. Neměl jste příležitost si ji prohlédnout?

Ano, výstavu jsem viděl, kdo by si něco takového nechal ujít, že? Dokonce jsem si zde koupil tričko s logem Codex gigas, které dodnes rád nosím. Faksimile této knihy jsem následně spatřil ještě ve Vamberku, přičemž dál putovala po regionálních muzeích. Kromě půl metru velkého vyobrazení ďábla jsou zde i zajímavá zaklínadla určená k vyhánění démonů. Vzhledem k tomu, že tato kniha vznikala někdy na přelomu 12. a 13. století, nedá se vyloučit, že se jedná o naše první hermetické bohemikum.

Při své práci jste musel potkat mnoho podnětných lidí, jako například pana Nakonečného či pana Neubaeura. Co pro vás setkání s takovými výjimečnými lidmi znamenala?

Když člověk potká Mistra, je to jako by vyšel na přímé slunce. Tato okamžitá dávka světla ho však může nejenom osvítit, ale i oslepit. V každém případě jde vždy o jistou fascinaci daným jedincem, na které není dobré ulpět, byť se i člověk může ledasčemu přiučit. V konečném důsledku jde vždy o rozvoj osobního potenciálu - nadání, které nám bylo propůjčeno v den našeho zrodu a které máme rozmnožit jako ty pověstné biblické hřivny. Jedině tak můžeme být světu užiteční a jedině tak můžeme činit svět lepším.

Hovoříme zde o knihách, ale vy s nimi nejenom pracujete díky svým zájmům, ale také díky své profesi. Vy ale knihy také píšete. Jaké?

S tím psaním to u mne není až zas tak horké. Vše vychází z mých zájmů, které se týkají zkoumání onoho „vnitřního světa tmelu“, jak již bylo zmíněno. Hermetik je vlastně zakuklený přírodovědec, cestovatel, archivář a pisatel v jedné osobě. I proto píši většinou své biologické postřehy z cest, které konám po celém světě a vedle toho zveřejňuji své historiografické výzkumy z oblasti českých tajných společností, opřené o bádání v archivech, výpovědi pamětníků atp. Nedávno jsme s Pavlem Langerem a Bohumilem Vurmem vydali 1. Lexikon českého tarotu, což je dílo, které na našem, ale i světovém sběratelském trhu doposud chybělo. Také už je v běžné distribuci beznadějně rozebrané, nicméně pro opravdu vážné zájemce jsme si pár výtisků nechali, takže se u nás dají ještě sehnat. Je to rozhodně lepší než tuto knihu shánět přes spekulanty, kteří za ni chtějí astronomické částky.

 

QRcode

Vložil: Jiří Kačur