5:32, Marija Kulyk. Pondělní chvilka poezie

Foto: Ondřej Vanča

Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney

Marija Kulyk se narodila roku 1999. Již od raného dětství ji fascinoval svět literatury a tento zájem neodpadl do dnešních časů, naopak se na gymnáziu o hodinách češtiny umocnil; zejména o poezii, na základě něhož sama začala tvořit poezii vlastní. Mimo literaturu má zálibu v hudbě, zatím bohužel pouze jako posluchač, v kinematografii a dění ve světě filmu. Když ji nenajdete doma s kočičí kamarádkou Rozárkou nebo v kině, najdete ji v kavárně nad šálkem dobré kávy či čaje a s knihou či perem v ruce.

Komentář autorky:

Báseň 5:32 byla vskutku napsána v brzkých ranních hodinách, kdy jsem nemohla zamhouřit oka, natož dočkat se rána, což mne dovedlo k úvahám vyplývajících z mé neutuchající a nesnesitelné nedočkavosti paprsku slunce, které mělo vskutku vyjít v 5:32. Jak už tomu bývá, tato nesnesitelnost očekávání a zmítavost mne dovedly k úvahám, že všichni čekáme na to něco, co nám obrátí život tím správným směrem. Přečkáváme nesnesitelné za příslibem nadějnosti a lepších časů. 

Neboť jak Wisława Szymborska ve své básni Čtvrtá k ránu píše: „Nikomu není dobře o čtvrté k ránu… Nám ať přijde pátá, máme-li dále žít.“