Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Zvony, Conrad Aiken. Středeční chvilka poezie

05.04.2023
Zvony, Conrad Aiken. Středeční chvilka poezie

Foto: Ondřej Vanča

Popisek: Obraz vytvořený umělou inteligencí v programu Midjourney

Americký básník, povídkář, romanopisec a kritik a držitel Pulitzerovy ceny a Národní knižní ceny za poezii. Jistě by se dala v tomto výčtu uvést i řada jiných úspěchů, přesto však veškerá ocenění mu nezajistila pevné místo v záři reflektorů v tehdejším světě literatury. Objeven byl kritiky až později.

Řadí se mezi symboliky a katolíky, což lze vypozorovat a vycítit z jeho tvorby (symbolismus zejména z tvorby rané). Jeho dílo bylo taktéž ovlivněno jeho přítelem Thomasem S. Eliotem, autorem slavné Pusté země.

Kromě četných povídek a básní byl Aiken editorem sbírky Selected Poems of Emily Dickinson (1924), díky čemuž, ale nejen pro tento důvod, se tato inovativní básnířka zařadila mezi velikány americké poezie.

Conrad Aiken byl pro českou literární scénu objeven v antologii Američtí básníci, v níž byl i poprvé (a zatím naposledy) přeložen, uspořádané a přeložené Arnoštem Vaněčkem (její první vydání má vročení 1929), jenž nám ve výboru představil přes třicet moderních amerických básníků. Vybraný úryvek pochází z díla Improvisations: Lights and Snow (konkrétně se jedná o část III) a do češtiny byl tento úryvek přeložen pod názvem Zvony.

 

Zvony

První zvon je stříbrný;

dýchaje tmu, myslím jen na to, jak dlouhou kosou mává čas.

 

Druhý zvon je z purpuru,

jenž připomíná sváteční noc a rakety,

jež brázdí nebe červení, a křehké chvění hvězd.

 

Třetí zvon je šafránový a pomalý,

při němž si myslím na dlouhý západ u moře,

na stěny oblaků jak paláce se třpytem balustrád.

 

Čtvrtý zvon je barvy jako bronz,

jdu kolem zmrzlého jezera v tmavohnědém světle soumraku,

s tlumeným praskotem se podél trhá led,

stromy úpějí a ptáci letí pryč.

 

Pátý zvon je studená a jasná modř

s odstínem jemné zeleně.

Jediná zlatá hvězda se v něm rozpouští

a blížím se k ní zvolna v polosnu.

 

Šestý zvon je jako oblázek,

zapadlý do hlubin vln moře nade mnou,

prstenu zvuku zvolna opadávají do ticha.

 

Vydáno roku 1946 nakladatelstvím Svoboda v antologii Američtí básníci.

 

Vložil: Marija Kulyk