Putování světem, anebo spíše „pronikání“ do něj, trabantem či stopem s krosnou na zádech. Peggy Kýrová a její cestopisy
28.03.2023
Foto: Se souhlasem Západočeská galerie v Plzni
Popisek: Peggy Kýrová: Křest knihy Západní Evropou aneb Žigulíkem za železnou oponu v Masných krámech v Plzni v roce 2020
DO HLOUBKY Vedle pozoruhodné knihy krátkých povídek Svět se vejde do sto slov (2021) vydala spisovatelka a někdejší předsedkyně Střediska západočeských spisovatelů čtyři ještě pozoruhodnější cestopisy, které ani zdaleka neukazují, jak byla tato dáma vláčena světem, a to Amerikou i Evropou. Naopak. Ony vzletně ilustrují, nakolik sebevědomě si lze svět podmaňovat. Autorčin entuziasmus a odvahu bych rád měl. Její dobré srdce zrovna tak. A zazní to někomu „blbě“, ale stručně napíši: věru pozoruhodná ženská.
Její kniha Západní Evropou aneb Žigulíkem za železnou oponu (2019) vznikla taktéž díky tomu, že rodiče Peggy Kýrové ještě za socialismu dost dlouho - a zprvu marně - žádali o devizový příslib. „Vydyndali“ ho teprve v 1985, kdy bylo naší hrdince krásných patnáct, a byl to tehdy napůl zázrak.
V jejích očích pak úplný. A cesta? Srovnatelná byla v těch kukadlech s cestami pánů Hanzelky a Zikmunda.
Foto Nava
Nejvíc se ovšem Peggy těšila, že konečně - a poprvé v životě - uvidí svou irskou kmotru.
Jméno po irské kmotře
Došlo na to, stalo se. A dotyčná žena se, která se léta předtím nemohla dlouho dočkat dcery (zato synů měla požehnaně) předala nakonec své křestní jméno… Ale to si již přečtěte sami. A přinejmenším stejně podstatné pro nás, řadové čtenáře, je vylíčení oné cesty k cíli, cesty plné skvělých zážitků a dobrodružství.
Projeli Německo, něco převezli přes hranici tajně (samozřejmě), projeli také Francii a jen osmačtyřicet hodin měli na cestu napříč jižní Británií. Následovalo Irsko. Hrdinka si mnohé zapisovala, další si zapamatovala. Bezvadná kniha je díky tomu na světě. A ne sama. Má už tři sestry. Jak na ty došlo?
Do Anglie s krosnou
Kniha Stará dobrá Anglie aneb Poslední vandr (2017) vznikla následovně. V roce 1996 se Peggy chtěla - už zcela svobodně - vypravit za dotyčnými příbuznými do Irska, kde to přece bylo tak krásné, ale z různých organizačních důvodů z toho sešlo. A tak… Tak se nakonec narychlo domluvila s vlastní studentkou angličtiny a stačilo jim pár dní příprav, aby obtíženy krosnami vyrazily do Velké Británie.
Foto Nava
Tu procestovali stopem. Ač doma řekly, že berou stan, spaly často pod širákem. Nebo u dobrých lidí. Popravdě, onen stan by dámy ani už neunesly. Věděly, že v Anglii bude pršet, jak už tomu v Anglii bývá, ale současně věřily, že dešti uniknou. Částečně jim to vyšlo a proběhl tak nejkrásnější a nejopravdovější vandr Peggyina života, vandr plný nevšedních prožitků a setkání. Líčení těchto cest je vedle jiného důkaz, že Británie není až tak nebezpečná a že není k cizincům nepřívětivá.
Do USA
Další knížkou Peggy Kýrové je pak cestopis Amerika aneb Velká země českýma očima, jehož druhé, doplněné vydání z roku 2016 obsahuje i CD s obrazovou přílohou.
Foto Nava
Spojené státy trpně a předlouho zůstávaly jedním z míst na Zemi, o kterých byla autorka skálopevně přesvědčena, že se tam nikdy nepodívá. Měla z pekla štěstí. Jejího otce právě tam pracovně vyslali na šest let. Téměř na šest. I naskytla se příležitost poznat tento kout světa, známý jí původně zejména z mayovek. A westernů. Poznat jej na vlastní oči. Kniha má tři díly, které se odehrávají v letech 1998-2000 a dohromady skládají jakousi bájnou mapu. Neuvěříte, co vše bylo možné stihnout a jak přitom ještě ušetřit. Když si věříte, poznáte Ameriku docela rychle. Jistěže ne celou, ale překvapivě objemný krajíc.
Po stopách Zdeňka Šmída
Vrcholem zatímní cestopisné tetralogie Peggy Kýrové je ovšem výprava vylíčená ve svazku Trabantem za polární kruh aneb Dvoutaktem po stopách Zdeňka Šmída (2020).
Touhu poznat Skandinávii probudila v Peggy půvabná knížka Zdeňka Šmída Za písní Severu aneb Proč bychom se neztratili. Hned, když ji četla, napadlo ji, že by se ve Skandinávii taky ráda ztratila. Tedy aspoň na chvíli. Vše jí tam začalo být blízké. Ale trvalo dvacet let, než si splnila ten sen a vyrazila po stopách skvělého spisovatele.
Foto Nava
Původně to měl být výlet kolektivní, ale různé příčiny ji nechaly nakonec o samotě. Možná by někdo jiný výlet na nejsevernější bod Evropy vzdal a čekal… a čekal. Ne tak Peggy. Vyrazila úplně sama, i když přece s parťákem, s devětačtyřicet let starým trabantem.
Cesta zádumčivým severem i malebnými fjordy ji ani náhodou nezničila, ale přinutila ji vydat ze sebe víc, než sama tušila. Musela bez pomoci překonávat nejen nepřízeň počasí a jiné nástrahy přírody, ale v první řadě právě sebe. Kniha je tak i zvláštním kontrastem k malebnému (i když deštivému) putování Británií, které bylo méně osamělé, a dovede nás ke katarzi, ačkoli závěrečné a původně plánované vykoupání se na dálném severu nakonec dáma raději nerealizovala. Takřka však ano.
Země úsměvů
Dosud poslední knihou plzeňské cestovatelky je Čína aneb Země úsměvů, kterou vydalo, jako většinu jejích předchozích knih, nakladatelství Nava. To o knize píše: Další originálně pojatý cestopis nás zavede do velké východoasijské země na počátku 21. století. Čtenář spolu s autorkou zavítá na obchodní jednání, zasedne na slavnostních banketech, dozví se něco o čínské kuchyni a některých zvycích, potká se s lidmi obyčejnými i vysoce postavenými, ale také prožije pár dobrodružných chvil a navštíví různá zajímavá místa známá i téměř neznámá.
Chtěl bych taky takhle jet životem. Obávám se, že už je na to u mě trochu pozdě. I jdu si znovu číst knihy Zdeňka Šmída a Peggy Kýrové.
| Všechny autorčiny cestopisy si můžete zakoupit na e-shopu. |
Vložil: Ivo Fencl