RECENZE Ralf Hoppe, Dirk Rossmann, Hněv chobotnice. Lidstvo schlamstlo zlo
27.02.2023
Foto: Se svolením Rossmann
Popisek: Dirk Rossmann
Když v roce 2022 české publikum poprvé spatřilo Houellebecqův román Zničit, byla z toho téměř senzace. Příkrý, přitom přímočarý styl ukázal, kam až může zajít svět. Nejinak tomu bylo u hutné knihy Kena Folletta Nikdy. Vyšla rovněž v roce 2022 a citlivější povahy při její četbě mohly mít problém.
Teď bych mohl říct, že podobně laděný „triptych“ uzavírají Ralf Hoppe a Dirk Rossmann v Hněvu chobotnice. V tom ostatně navazuje na Deváté chapadlo chobotnice, vydané rovněž v roce 2022.
Když se ohlédnu, po literární stránce šlo o velmi silný rok. Hlavně tematicky. Lidé si možná zvykli na jakési sladké konce, jenomže ty se týkají tak maximálně kriminálek a někdy i televizních sérií. V uvedených románech o žádnou selanku nejde. Rossmannův román je strhující a začtete se do něho hned. U Devátého chapadla chobotnice mi to trvalo o poznání déle.
Foto Kalibr
Píše se rok 2029 a svět postihla klimatická katastrofa. Lidstvo bojuje o přežití. Společenství států pod vedením Klimatické aliance se snaží zabránit chaosu a hladomoru. Spoléhá na nejúčinnější nástroj: superpočítač. Nejmodernější kvantový stroj však padne do rukou zločinci s geniálním, ale současně zvrhlým mozkem. Zabránit nejhoršímu mohou jen dva lidé, kteří se vydají na nebezpečnou misi kolem světa. Jejich cíl je prostý: zachránit planetu. Tato kniha se stala dokumentem naivního vztahu Německa k Rusku dřív, než stačila spatřit světlo světa.
Naděje?
Co konkrétně je zmíněnou větou myšleno, zjistíte záhy po otevření knihy. Úvodní kapitola funguje coby vysvětlivka následujících kapitol.
Ralf Hoppe a Dirk Rossmann vytvořili utopii, kdy tvrdí, že stěžejním pilířem je naděje. Naděje pro lidstvo a jeho budoucnost. Zpočátku představují oslavu technologií, kdy se Amerika pochlubí prvním cloudovým řešením, které je schopno kdesi v Iowě mírnit důsledky horka. Tedy klimatických změn a klimatického oteplení, jež ničí pole, připravuje lidi o práci i jídlo.
Velká premiéra končí katastrofou pro vědu i americkou prezidentku. Té mimochodem posílá „všechno dobré“ i ruský prezident Putin. Později se největší státy spojují, jde o Čínu, USA a Rusko, aby zabránily blížící se katastrofě. Tvoří alianci, do níž postupně přibírají nové a nové členy. Všechno vyústí v obecný nedostatek a přesun lidí (migrantů) na Island. A tam už se z vysněných vizí stává zlá realita, v níž lidský život nehraje zásadnější roli…
Překrásný román vydal Kalibr v překladu Tomáše Kurky.
Hodnotím 83 procenty.
Zdroj: Kalibr
Vložil: Zdeněk Svoboda