RECENZE Jo Nesbø, Syn. Prostě bomba
14.11.2022
Foto: Se souhlasem Albatros Media
Popisek: Jo Nesbo
Norský spisovatel a hudebník, původním vzděláním ekonom a finanční analytik, dokazuje v každém svém díle, že je machr. Fachman. Umělec slovem i duchem, kompoziční mág. Nejinak je tomu v samostatném románu Syn z roku 2012.
Autor ho rozdělil do třiačtyřiceti kapitol, pěti částí, v roce 2022 ho vydala Kniha Zlín a o překlad se znovu postarala Kateřina Krištůfková. Jde o dlouhou, zpočátku těžkou četbu, jejíž vyvrcholení je prostě vynikající. Nestává se mi to často, ale po první části, po 97 stranách, jsem se vrátil na začátek. Věděl jsem, že pokud nezachytím konkrétní jména a jejich částečně odhalený osud, budu mít problémy a připravím se o zážitek.
A tak jsem si dal Syna opravdu ještě jednou.
Celkem vás četba vyjde tak na dvanáct hodin. Pokud se bojíte většího počtu postav, udělejte totéž co já, napište si je a vytvořte tři skupiny – vězně, policisty a vedlejší figury. Potom už půjde všechno ráz na ráz.
Sonny je ideální vězeň. V moderní, přísně střežené věznici Staten se těší značné oblibě, neboť slouží ostatním vězňům jako zpovědník. Naslouchá jejich přiznáním a uděluje jim rozhřešení. Šušká se o něm, že na sebe bere vinu za zločiny jiných a odpykává si jejich tresty výměnou za pravidelnou dodávku drog.
Vrchní komisař Šimon Kéfas, působící na osloském oddělení vražd, je policista ze staré školy. V jeden den dostane najednou nový případ a novou spolupracovnici. Ab Lofthus byl policista, Kéfasův kolega a dlouholetý kamarád a také Sonnyho otec. Kvůli podezření z braní úplatků spáchal před lety sebevraždu a jeho čin obrátil Sonnymu i Kéfasovi život vzhůru nohama. Roky ve věznici jednotvárně plynou do chvíle, než si Sonny nečekaně vyslechne jistou zpověď a vydá se soudit živé i mrtvé.
Syn. Se svolením Kniha Zlín
Román Syn, samostatně stojící práce (stejně jako Macbeth, Království nebo Krysí ostrov a jiné povídky), je opravdu kompoziční lahůdka. V prvních dvou částech odhalíte osudy a zjistíte, že Sonny není jen feťák, která zčistajasna prozře. Zjistíte, že otcova sebevražda nebude jen ledajaká a dozvíte se i to, jak úzce jsou propojené vztahy mezi šedou zónou a zdánlivě dokonalou slupkou policejního sboru.
Nebudu vyzrazovat, protože Nor šponuje napětí a celé to vymyslel brilantně. Slabší pasáže se týkají pouze Sonnyho vztahu s jistou ženou. To ale chápu. Tyto části mě trochu zdržovaly, protože jsem se soustředil hlavně na děj. A ten pádil jak splašený kůň.
Autorova doména je syrovost. Uplatnil ji v tomto případě hned několikrát. Dá vám zabrat kotec se psy, detailní popis skalpované ženy, pomalinku uříznutý prst, hodně jsem prožíval utaženou gumu v lokti i boláky na kotnících po dalších vpichách heroinu. Nesbø si dal záležet a neodbyl jedinou dějovou linku.
Chválit se dá překlad, strhující dialogy, logika policistů i zločinců, vykreslení bosse s přezdívkou Dvojče, pátrání po Levákovi, který jako policista pracuje pro zločince a tak dále.
Skvost, překrásná kriminálka.
Dávám 86 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda