RECENZE Harlan Coben, Drž se blízko. Pachuť Ameriky, na níž nezapomenete
19.10.2022
Foto: Wikipedia, commons / volně k užití na internetu
Popisek: Harlan Coben
Když někdo vydá desítky knih a ty zase někdo jiný přeloží do desítek jazyků, nemůže být špatný spisovatel. O Cobenovi (*1962) to platí bezezbytku. Právě recenzovaný román (Kalibr, 2022) přepracoval Netflix a kdo si ho na obrazovkách nechal ujít, může směle přistoupit ke čtení. Což je přesně můj příklad. Četbu jsem si původně rozložil do tří dnů.
Po pár desítkách minut bylo jasné, že vytyčený plán nevyjde. Přibližně 350 stran jsem projel za den, nešlo odolat. Čím víc čtete, tím míň chcete přestat. Obětoval jsem dokonce i sledování NHL, jak mě thriller pohltil. Problém budete mít pouze na začátku. Tři nebo čtyři kapitoly jsou jako by odlišné a zaměřují pozornost na několik zdánlivě nesouvisejících osudů klíčových postav.
Jde o policistu, nájemného fotografa a poměrně nenápadnou matku dvou dětí. Po dalších listech se všechno začíná propojovat a z autora vypadávají natolik kvalitní kombinace, že román zkrátka a dobře nebudete chtít odložit. Čtení jde samo, dialogy jsou precizní, modelování postav (od striptérek po školáky) je věrohodné a nudit se budete jen zřídka. Mně se to stalo pouze u zmíněné matky dvou dětí. Jak jsem se snažil pochopit, o co přesně se v příběhu jedná, rozhovory s jejími puberťáky mi překážely.
Že je Coben opravdu dobrý, dokazují taky četné produkce, z nichž nejznámější je pravděpodobně osmidílný seriál Cizinec (2020). Neméně úspěšným se stal i film Nikomu to neříkej (2006) podle románu Tell No One (2011).
Pravá Amerika
Kromě svižného vyprávění, obohaceného o vykreslení rozličných lidí, mi kniha místy připomínala tvorbu Woodyho Allena. Přemýšlel jsem, čím to je, až jsem zjistil, že tou syrovostí. Většina amerických bijáků a seriálů ukazuje jen to pěkné. Krásní lidé, krásné oblečení, nádherná osmimístná auta, pro ženu velikost M a podobně. Prostě pozlátko.
Cobenovi se ale podařilo věrně popsat opačnou stranu mince. Ctihodného občana proměněného v násilníka. Talentovaného fotografa nuceného k odpudivým zakázkám. Holku z baru, které právě oznámí diagnózu rakovina a ona to vlastně nemá komu říct. Všechno se děje v tichosti, mimo záběry kamer. Osudy jednotlivců se mísí, a ačkoli je kniha vyprávěna v přítomném čase, všechny dožene minulost.
Základním motivem titulu je objasnění sedmnáct let starého zmizení muže, již zmíněného ctihodného občana. Na den přesně se po těch sedmnácti letech ztratí další člověk. Oba měli libůstku bít holky… neznali se. Ten druhý je ovšem synem místního mafiána, co si na vyřešení „záhady“ najme dva vrahy. Jejich popis (Ken & Barbie) je až mrazivý.
Excelentní kriminálku vydal Kalibr v překladu Drahomíry Michnové. Dávám 81 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda