Vychází očekávaný Vypravěč Anny Bolavé
16.10.2022
Foto: ODEON, se svolením
Popisek: Vypravěč
Magnesia Litera 2016 byla velmi silný ročník. Krom románu Do tmy (první díl z volné Řečovické trilogie) od Anny Bolavé porota ocenila taky Sigmundovy můry Pavla Bušty nebo Ivu Pekárkovou za její Pečenou zebru. To hovořím pouze o próze. Za poesii doporučím sbírku Ladislava Zedníka Město jeden kámen.
Bolavá dalšími pracemi nezklamala ani odborníky, ani čtenáře.
Dva roky po vydání Do tmy představila Ke dnu (2017), knihu stojící na fantazii a mezilidských vztazích. Závěrečný román Před povodní vyšel v roce 2019 a opět přinesl symboliku lidskosti o odcizení. Vše spisovatelka vtělila do řeky. Tu v poslední próze Vypravěč (2022) nahradil právě ten vševědoucí pohled.
Kniha vychází v ODEONu jako dvaačtyřicáté pokračování edice Česká řada. Připomenu nejen Hyenu (Hana Lundiaková), ale i Terezu Boučkovou (Závod s časem) nebo starší výbor Arnošta Lustiga (svazek 9).
Jako obvykle, i zde hraje roli text v kombinaci s grafickými úpravami (Nikola Janíčková). Čtenářům se před očima střídá tučné písmo, místy kurziva. Samozřejmostí je skok do barevnosti... Nejsilnější je Bolavá ve svém slohu, stylistice a až vesmírně rozsáhlé slovní zásobě. Netýká se pouze sloves a přídavných jmen, ale všech slovních druhů. A že jich čeština má.
V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se ocitáme na Běstvinách, na místě jako stvořeném pro prastarou legendu, ve které se na konci zámecké zahrady hýbe obrovský kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Až dědeček odejde, jeden z vnuků bude muset nastoupit na jeho místo a o Běstviny se postarat. Aby se legenda nepřetrhla, bude muset zabít... Co když se však postavy vzepřou vlastnímu vypravěči a odmítnou být součástí jeho hry? A jak vůbec vyzrát na jeho vševědoucnost, která se prohání mezi stromy v podobě větru a ješitně mrská ocasem? Děti běstvinského příběhu jsou dnes dospělé a vracejí se do zahrad odvyprávět poslední kapitoly po svém.
Vzhledem k dosavadnímu věhlasu i renomé spisovatelky nelze očekávat nic než kvalitu. Po přečtených šestasedmdesáti stranách to už mohu bez váhání napsat.
Vložil: Zdeněk Svoboda