RECENZE Vlčí štěstí, Paolo Cognetti. Vyznání horám, víc netřeba říkat
08.09.2022
Foto: Se svolením Paolo Cognetti
Popisek: Paolo Cognetti
Ať už je osud cokoli, přebývá v horách, které máme nad hlavou, tvrdí protagonista románu Osm hor (2017). A pak je tu osamělý třicetiletý muž, jenž si v dětství vytvořil silné pouto k přírodě. Teď mu však chybí. Píše se rok 2018, kdy Cognetti představil českým čtenářům titul Divoký kluk, bezprostředně spojený s bestsellerem Osm hor.
Kdo autora (*1978) zná, bude doma také u nejnovějšího počinu. Opět jde o tenkou knihu, opět ji vydává ODEON, opět ukazuje sílu slov a obrazů, opět absentuje typickou stylistickou úpravu, opět jde o krásnou četbu na jeden, dva večery. Kdybyste autora neznali, pátrejte mezi Londonem, Klostermannem a Poláčkovým Okresním městem.
Má to děj, ale ne takový, jaký známe z klasické beletrie. Nejde o žádný silný motiv, nejde o hledání pravdy. Ta totiž vypadá v každém okamžiku jinak. I proto je Vlčí štěstí připodobňováno k 36 pohledům na horu Fudži japonského malíře a dřevorytce Hokusaie. Stejně jako legendární výtvarník, taky Cognettiho práce je rozřezána do stejného počtu kapitol. Jen hora Fudži se jmenuje Monte Rosa.
Neúspěšný spisovatel Fausto opouští po rozchodu s dlouholetou partnerkou Milán a nachází útočiště v horské vesnici. Nečekaně získá místo kuchaře v malé restauraci oblíbené u horalů a vedené srdečnou Babette. I ona před lety utekla z města a vnesla do vesnice trochu přívětivosti.
Se svolením ODEON
Postav je poskrovnu (plus Veronica, Silvia) a předem je ženou okolnosti, nikoli dialogy, jak je tomu zvykem. Ke dvěma hlavním figurám přibývá zejména horal a rolbař Santoroso (podle svatého Ursa). Osudy lidí jsou podobné těm šumavským nebo sudetským u nás (Klevisová, Štifter). Vesměs nepřístupní (typicky poté, co Fausto zjišťuje stav Santorosa po nehodě), kteří (slovy doktora) mají po padesátce místo krve tuk, odmítají preventivní prohlídky a žijí v uzavřené komunitě. Hlavní postava příběhu se s nimi snaží sžít, což se mu nakonec daří. Díky úvěru cirka půl milionu korun přebírá unavenou restauraci. Bude v ní vařit, čímž ušetří za jednoho zaměstnance…
Děj úmyslně zkracuji, protože není tolik podstatný. Nejhezčí na celé knize byly potoky, sníh, hory a překlad Sáry Flemrové. Skvělý text vydal ODEON v edici Světová knihovna. Dávám 81 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda