RECENZE Franck Thilliez, Černá smrt. Jó, tomu se říká thriller
18.07.2022
Foto: Se svolením XYZ
Popisek: Franck Thilliez
Smrtihlav, Strach, Pandemie, Syndrom E. Tolik tituly, které si u Francouzova jména vybavím. Všechny romány mě bavily, ale nic extra jsem si z nich neodnesl. V případě Černé smrti je to tuze jiné počtení. Excelentní jízda z extrému do extrému, napětí do posledního listu. Perfektní překlad Jiřího Žáka, jen dvě gramatické chyby a mírné zklamání ze závěru. Jednoznačně nadprůměrná kniha, kterou musím doporučit už teď.
V roce 2008 záhadně zmizí sedmnáctiletá Julie a případ otřese celým horským městečkem, odkud dívka pochází. Nejhorší ovšem je, že se do vyšetřování musí pustit její vlastní otec, náčelník místního četnictva Gabriel Moscato. V zoufalém pátrání nastane zvrat, když se zmatený Gabriel jedné noci probudí v místním hotelu a za okny padají mrtvá ptačí těla. Záhy se na recepci dozvídá, že se píše rok 2020 a jeho dcera je pohřešována už přes dvanáct let.
Protože nemám rád žánr mystery, jehož pilířem je Stephen King, mohu už z tohoto místa všechny obdobně smýšlející uklidnit. Nehrozí žádný návrat do minulosti, budoucnosti. Vše se odehrává tady a teď. Ptáci z nebe někdy opravdu padají a za časový přelom může amnézie, způsobená šokem. Nikoli nadpřirozené jevy. Právě syrovost celé knihy je její největší chloubou.
Autor se ponořil do myslí dvou mužů, které spojuje osud. První se rozvedl, protože ztratil dceru, druhý ho zastoupil v posteli i srdci partnerky. Matky zmizelé Julie. Oba muži se znají od dětství. Jejich vztah je vykreslen dobře, věrohodně. Jeden ve službě zůstává, druhý uniformu dávno odložil. Postupně rozvíjený obsah vás přivede nejen na stopu Julie, ale taky několika dalších dětí. Zkrátka zmizely. Neví se, kde jsou, kam šly, neví se nic. Mrtví, živí? Nemá kdo odpovědět.
Obálka aktuální knihy. Zdroj: XYZ
Ve svých knihách se Thilliez nevyhýbá násilí či temným stránkám francouzské koloniální minulosti. V tomto případě nemá pointa románu co do činění s historií, ale s lidmi, kteří nemají zábrany. Nebudu naznačovat, protože bych vás naštval i ochudil. To nejpodstatnější se skutečně odehraje až v samotném závěru.
Co napsat mohu, je neobvyklá míra zvrhlosti a surovosti. Projdete detailní záběry na sebevrahy i pitevny. Uvidíte smrt v přímém přenosu i řadu dalších věcí, které se otisknou na sítnici. Zmínil jsem mírné zklamání ze závěru. To rozeberu. Celou dobu přemýšlíte, co za tím může být. V momentě, kdy to zjistíte, poznáte dosud neznámé tváře. A právě u nich mi chybělo to hlavní: jak se poznali, kdo je seznámil… Zejména tento moment bych rozebral. Navzdory stopáži knihy (cca 500 stran) by ještě dalších 50 - 70 stran nevadilo.
Celé dílo mě strhlo a celou dobu neskutečně bavilo.
Dávám 85 procent. Vydává XYZ.
Vložil: Zdeněk Svoboda