RECENZE Neklidná krev J. K. Rowlingové. Hlavně se vyhněte americkým kritikám
26.06.2022
Foto: Se svolením Albatros Media
Popisek: Robert Galbraith (pseudonym J. K. Rowlingové)
Jsem neskutečně šťastný, že jsem se k textům amerických recenzentů dostal až po hektickém dočtení. Hektickém proto, že titul má bezmála jeden tisíc stran, šťasten proto, že drtivá většina pisatelů zpoza oceánu neřeší jeho obsah. Ano, zmíní se, že jde o pátý díl série Roberta Galbraitha, ovšem prim hrají autorčiny názory.
Třeba dosud kritizovaný postoj k všemožným pohlavím, ukřivděné pohledy LGTB komunity a podobně. A to je vše, co bych k tomu chtěl říct. Zkrátka Amerika má jinou optiku, jiný světonázor a jiný směr.
Zůstávám proto v Praze a věnovat se budu výhradně literární stránce. Ta je totiž krásná, snad s výjimkou délky. Román je opravdu naducaný a ubrat dvě stovky stran, nic by se nestalo.
Rowlingová se ovšem rozhodla psát a psát, nasazovat psí hlavy různým postavám, mást čtenáře, přitahovat a oddalovat vyšetřovatelovu lupu, hrát si s mezilidskými vztahy, napínat, upouštět.
Vůbec bych se nebránil, pakliže bych předešlé části (hlavně Volání Kukačky a Hedvábníka) nepřečetl téměř se zadrženým dechem. Neklidná krev nesouvisí s jejím tělním oběhem, ačkoli je úvodem představen možný pachatel, lékař, hematolog. Tak prozaické to rozhodně nebude. Osob, na něž je kladena pozornost, bude skutečně dost. Ani po čtyřech stovkách stran neubývaly... Roy, Dennis, Margot, Charlotte, Gregory, Nick, Satchwell, Matthew, Gwilherm (doporučuji se na něj soustředit), Janice, Luca, Kevin, Irene, doktor Gupta... Počtu hlavních i vedlejších postav odpovídá i více než roční stopáž knihy. V té samo sebou dominuje Cormoran Strike a jeho půvabná kolegyně Robin Ellacottová.
Soukromého detektiva Strika osloví s prosbou o pomoc žena, jejíž matka před čtyřiceti lety zmizela za podivných okolností. I přes malou šanci na objasnění odloženého případu se Strike a jeho parťačka Robin pouštějí do vyšetřování. Záhy pochopí, že před sebou mají ďábelsky složitou záhadu, související s tarotovými kartami, pochybnými svědky a psychopatickým sériovým vrahem. A zjistí, že i případy, staré desítky let, mohou být smrtící...
Ačkoli jsem řekl, že kniha je místy dlouhá, spisovatelka přesně věděla, kam ji vede.
Obálka; Kniha Zlín – Radek Jahůdka
Finále vás postaví na zem
Zjevně i s pomocí redakce (Sphere) vytvořila strukturu, chvíli tajemnou a záhadnou, jindy prostou a explicitní. Když se pak na konci dostanete k odpovědím na otázky, aniž byste si je vybavili v průběhu čtení, zjistíte, že se za vším skrývá prostá zášť, zloba a vztek. Substantiva, nad kterými můžete ohrnout nos, ale která jsou zcela běžná pro kriminalistickou práci. Ne všechno končí symptomatickým rozuzlením, jako třeba u Nesba, Olsena, Tiny Frennstedtové, pokud mohu zmínit své oblíbené. Je to spíš takový Ted Bundy. Chytrý jak liška, přitom zákeřný. Plný emocí a frustrace, ač společensky zdánlivě vřelý. Rozpolcenost vraha se mi líbila spolu s překladem Ladislava Šenkyříka nejvíc.
Děkuji nakladatelství Albatros Media/Kniha Zlín za poskytnutí recenzní kopie, jíž hodnotím 84 procenty.
P.S. Pokud jste předešlé díly nečetli, nic se nestane, o žádné zásadní souvislosti nepřijdete, Rowlingová vysvětlí jednotlivá spojení i zde.
Vložil: Zdeněk Svoboda