RECENZE Emma Riedová, Suďte spravedlivě. Milé překvapení
06.06.2022
Foto: Se svolením autorky
Popisek: Emma Riedová
Zasadit prózu do přelomu 13. a 14. století, do doby posledních Přemyslovců, je zajímavý nápad. Ač jsem od něj moc nečekal, protože autorku vůbec neznám, byl jsem mile překvapen.
Riedové poslední román je poutavý, nápaditý, inteligentní. Především vyústění jednotlivých příběhů mi přišlo hrozně zdařilé a přesvědčivé. Ukazuje především na spisovatelčinu inteligenci a představivost.
Přitom nejde o profesionální autorku.
Riedová (*1989) vystudovala práva a dějiny umění a nyní pracuje jako advokátka.
Zaujetí pro dějiny a napínavé zápletky ji podle oficiálních tvrzení provází už od střední školy, kdy psala povídky i kratší historické a detektivní příběhy. Láska k písmu se neopouští, což zná každý, kdo k tomu někdy přičichl.
Doposud se Emmě Riedové podařilo vydat tři knihy: Královské intriky (České království se po vymření Přemyslovců zmítá v bojích. Mladá Markéta z Březové postupně proniká do urozené společnosti...), Pařížské rekviem (Dramatický milostný příběh s napínavou zápletkou z prostředí pařížského podsvětí konce 19. století...) a recenzovaný titul Suďte spravedlivě.
Jedná se o soubor čtyř textů, spojených postavami a motivem. Tím je vyšetřování. Nejprve přichází srozumitelné entrée, pak následují tři samostatné oddíly. Čimické tajemství, vsazené do roku 1300, V závějích a Tři železné klíče (oba případy se odehrají roku 1301). Všechny splétá notářský mistr Petr a jeho pomocníci Jakub a Vítek.
Už jsem uvedl, že jde o povedenou a inteligentní četbu, přičemž důležitou roli sehrává slovní zásoba. Emma Riedová si dala práci, aby pečlivě nahrazovala roky slovem járy, vynechala přechodníky a typicky složitý slovosled, avšak zachovala dobová substantiva. Ty (centýř…) několikrát vysvětluje na dolní stránce listu, což je typická věc odborných textů.
Nerušilo. Ba naopak.
Člověk se něco dozví.
Například půhon jsem už skoro zapomněl, že existuje...
Citlivě a uvěřitelně je zdůrazněna víra, přičemž k Bibli odkazuje už název knihy (Iuste iudicate!)
Některé pasáže jsou samozřejmě zdlouhavé a měl jsem co dělat, abych je nepřeskočil. Jednalo se vesměs o popis krajiny. Tam bych ubral. Kniha je to pořádná, na první pohled bych ani neřekl, jak dlouho (4 dny) ji budu číst. Ale bavila mě. Byl to fajn odpočinek, kdy člověk nepřemýšlí. Bál jsem se, že závěrečné scény shodí předešlý děj, to se však nestalo. Doteď si pamatuju ptačí klec. Jakmile dočtete, přikývnete.
Případy mistra Petra Suďte spravedlivě vydala Brána. Dávám rovných 80 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda