RECENZE Napjaté očekávání skončilo. David Lagercrantz, Temnota
15.05.2022
Foto: Se svolením Kalibr
Popisek: David Lagercrantz
Muž, který hledal svůj stín... Dívka, která musí zemřít aneb když se v jednom ze stockholmských parků najde tělo zuboženého žebráka s amputovanými prsty na rukou i nohou. Pokračovatele trilogie Milénium asi nemusím představovat. Jeho kumšt spočívá nejen v lákavém textu a přirozených scénách, ale zejména, což zdůrazňuji, v koncepci.
Autor si hraje s vrstvami děje, posunuje ho a zase vrací. Odvíjí dění se záběrem na hlavní postavy, čímž vás dokonale splete. Temnota je nádherně pojatá kniha, od níž nečekejte průměr. Stejně tak nečekejte jasně ohraničené žánrové pásmo.
Jak jsem zprvu myslel, že půjde o kriminálku, ke konci už jsem ten pocit neměl. Ke konci jsem měl totiž jasný dojem, že jde o kritický text vůči globálnímu dění. Nebudu zcela úmyslně prozrazovat, na koho je varovný prst zaměřen. Doteď si ale vybavím, kdy profesor Hans Rekke modeluje mučící metody, které dovedou až k autorovi zvěrstev. S něčím podobným jsem se za roky nesetkal.
Pokračovatel Stiega Larssona tedy přichází s novým detektivním příběhem.
Zmíněný profesor Hans Rekke má charisma. Geniální hudební talent. A schopnost dokonalé dedukce. Společně s policistkou Micaelou Vargasovou se pokouší přijít na to, kdo zabil fotbalového rozhodčího v jedné stockholmské čtvrti. Obviněn byl otec jednoho z hráčů, důkazy do sebe zapadaly. Ale pak se začaly objevovat trhliny. Trhliny, které se někdo snaží zahladit, aby nikdo nepátral po minulosti zavražděného. Rekke je však mistr v pozorování, naslouchání a odkrývání lži, pachatele i jeho motivu. Dokáže vrhnout světlo na temnotu zločinu. Stihne to však dřív, než ho pohltí jeho vlastní temnota?
Obálku upravil David Dvořák; zdroj: Kalibr
Ta temnota je odhalována postupně.
Nejprve jsem si myslel, že čtu detektivku. Trochu mi to připomínalo Keplerova Stalkera a trochu Hanse Rosenfeldta (série o policejním psychologovi Sebastianu Bergmanovi). Potom nastal jakoby útlum. Děj se pořád motal kolem dokazování viny či neviny údajného pachatele. Trhliny byly opravdu citelné, ale chyběl mi nějaký hmatatelný důkaz. Pořád jsem se snažil pídit po spojnici vražda – vrah – minulost. Tím, jak spisovatel dovedně kamufluje zápletku, mi všechno začalo docházet po půlce. Přesně v okamžiku, kdy se na scéně objevila CIA...
Drsná kniha, drsný leitmotiv, nekonformní přístup k látce s jednoznačným apelem, že člověk je člověkem a musí jím zůstat.
Nakladatelství Kalibr zařadilo titul do TOP edice světových bestsellerů právem.
Jenom upozorním, že kdo nebude číst mezi řádky, bude ochuzen.
Přeložila Karolína Kloučková, dávám 85 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda