RECENZE Ken Follett, Na věky věků. Vítejte v Anglii 14. století
18.04.2022
Foto: Se svolením Ken Follett
Popisek: Ken Follett
Pořád nevím, kde bere autor tolik síly, že tvoří, tvoří, přitom neškobrtá, příběh dokáže pevně svázat a ani abnormální rozsah není na škodu. Follettova trilogie, co do počtu stran, je snad nejrozsáhlejší beletristické dílo, jaké jsem kdy četl. Pilíře země čítaly 928 stran, Na věky věků jich má taky 928 a závěrečná část potěší 688 stranami. To máte dohromady 2544 hustě popsaných listů. Řada lidí tolik nepřečte za celý svůj život. Bohužel.
Románová historická freska, jejíž barvitý děj byl v první části soustředěn kolem stavby gotické katedrály v Anglii 12. století, vás přitáhne.
Na pozadí převratných událostí po smrti krále Jindřicha I., kdy po dvě desetiletí královna Maud (Matylda) a král Štěpán bojují o anglickou korunu, se proplétají osudy nejrůznějších postav. Kingsbridgeského převora Philipa, zbožného a důmyslného mnicha, jenž usiluje o vybudování největší gotické katedrály, stavitele Toma, který se stává převorovým architektem, krásné a tajemné lady Alieny, jíž celý život pronásleduje skrývaná potupa, neohrožené Ellen žijící v lesích, která po nespravedlivé popravě svého milého prokleje všechny, kdo křivě přísahali, lstivého a proradného hraběte Williama, jenž se dopouští krveprolití a násilností, a kameníka Jacka, pro nějž představuje stavitelství největší životní vášeň.
Pakliže jste se po dočtení prvního pilíře báli pokračování, tak nemusíte.
Ačkoli od sebe oba tituly dělí desítky let (1989–2007), není to vůbec znát. Během pár desítek stran budete přesně na místě, kde jste skončili.
Obálka aktuálního vydání. Foto: Kalibr
Opět se ocitáme ve fiktivním městečku Kingsbridge, avšak o zhruba sto padesát let později než v románu Pilíře země. Do spletitých osudů tamních obyvatel 14. století, jejichž život je nerozlučně spjat s chodem dvou místních klášterů a obchodními úspěchy vlnařského cechu, tentokrát podstatným způsobem zasáhne největší pohroma seslaná na lidský rod: epidemie nemoci známé jako velká či černá smrt, moru, který vyhladí skoro polovinu tehdejší evropské populace.
Spíš než obecné dění ve světě ale čtenáře zaujme pohled na život. Díky velkému rozsahu v podstatě prožijete každý den po boku jednotlivých postav.
Mnich a pozdější převor Godwyn, vypočítavost sama, Gwenda a Wulfrik, čistí lidé, psanec a šlechtic Ralph, Caris, Merthin... Především Godwyn a Ralph pohánějí děj, jak už tomu u negativních postav bývá.
Situací, které by stály za pozornost, je bezpočet. Od intrikánství při různých volbách přes (opět) znásilnění až po benevolenci krále v klíčových rozhodnutích.
Na věky věků je strhující román.
V překladu Libuše a Luboše Trávníčkových vydal Kalibr, jemuž děkuji za recenzní výtisk.
Dávám 87 procent.
Vložil: Zdeněk Svoboda