RECENZE Amy Suiter Clarke, Odpočítávač. Brilantní debut, trpělivý thriller
11.02.2022
Foto: Pushkin Press
Popisek: Amy Suiter Clarke
Když se tak zamyslím, novinářských, recenzních výtisků jsem dostal všeho všudy jen pár. Ovšem i z toho mála se vždycky jednalo o fantastické, výjimečné počiny. Z hlavy si okamžitě vybavím tři knihy, jejichž nakladatelé si dali tu práci, že před oficiálním vydáním nabídli takzvanou reading copy. Šlo o Kaštánka (Søren Sveistrup), Mlčící pacientku (Alex Michaelides) a Smrtící bílou (J. K. Rowling alias Robert Galbraith). Všechny si dodnes pamatuju a dodnes vím, kde je v knihovně hledat. Od nakladatelství Kalibr jsem recenzní výtisk nedržel v rukách nikdy. Až teď se to změnilo.
Strhující debutový thriller o sérii rituálních vražd, která zůstala nevyřešená – a nedokončená.
Elle Castillová se ve svém podcastu Odložená spravedlnost už dvě desetiletí úspěšně věnuje starým kriminálním případům. Teď otevřela ten, který ji zajímá nejvíc: případ Odpočítávače, jenž před zhruba dvaceti lety unesl a následně brutálně zabil vždy trojici dívek. Každá z nich byla o rok mladší než ta předchozí. U jedenácté oběti, jedenáctileté dívky, se však řetězec přerušil. Nikdo nevěděl proč. Policie měla zato, že vrah spáchal sebevraždu, ale Elle tomu nevěří a pouští se do pátrání.
Pak zmizí jedenáctiletá Amanda...
Hutný román, jehož se čtenáři dočkají během několika týdnů, má řadu důležitých zastávek.
Jako první zmíním podcast. Forma komunikace se čtenáři (nebo diváky) není ničím nová. A přitom je ohromně strhující. Kombinace přirozeného jazyka se zvukovými vsuvkami, rozvedený předěly a podobně, dává zabrat mysli a bystří pozornost. Jen si představte, že čtete strastiplnou Odysseovou cestu. Cestu syna bolesti, jak by řekl Homér. Prvních pár stránek vás to baví, jenomže potom začínáte mít unavené oči. Text je pořád stejný, bloky dlouhé, žádné pauzy. Přesně to se americké autorce podařilo překonat. A pomohl jí k tomu právě podcast.
Takto bude vypadat obálka. Foto Kalibr
Vyšetřování zločinu, další pozitivum, není roztaženo do dvou dekád. Ačkoli se vracíte na začátek, abyste zjistili, že první nebyla žena, ale muž, samotný děj začíná dne 5. prosince 2019 a končí 18. únorem 2020. Jakkoli zkratkovitě může podobné vymezení vypadat, není to tak. Knížka má skoro 400 stran rozsáhlejšího formátu, menší písmo a je doslova nabitá děním. Už tady se sluší přiznat, že jsem nenašel jedinou chybu. Jde o velice pečlivě připravenou kopii pro recenzenty.
To nejpodstatnější na závěr.
V poděkování autorka zmínila u nás málo známou černošskou spisovatelku Bethany C. Morrow. Ona se soustředí na psychologický profil postav, navzdory fantasy, které ji proslavilo. Amy Suiter Clarke k tématu přistoupila podobně. Sešla se s odborníky, aby v ničem neváhala. Pakliže popisuje účinky jedu, škrcení, má autentická svědectví lékařů. Když hodnotí policejní práci, neuhne k volnočasovým aktivitám mimo službu, drží se dění a popisuje fakta.
Black Lives Matter
Všechny aspekty pak dokázala vtěsnat do debutu, o němž se v Americe bude dozajista mluvit.
Ne proto, že by šlo o tak výjimečnou knihu. Je to samozřejmě skvělé, dobře napsané, má to pointu a kapitoly věnované pachateli jsou úchvatné. Důvody nadčasovosti jsou jinde. Autorka se totiž během psaní několikrát otřela o zajeté konvence. Patriarchát, zdánlivě dominantní bílá rasa. Jsou to tak nepatrné poznámky, že jsem se k nim musel vrátit. V době, kdy v USA probíhá Black History Month, jde o neuvěřitelně šťastné spojení. Navíc nenásilné, přirozené.
Osobně se mi Odpočítávač líbil. Nudnější pasáže se týkaly jen rodinného života ústřední hrdinky, i když nakonec taky vedly k obohacení děje a měly smysl.
Na to, že jde o debutovou prózu, nenacházím markantní chyby. Výborný překlad Jana Jiráka i celková péče o knihu vynesou bezesporu přední příčky prodejů.
Dávám 85 procent.
A Kalibru děkuji za recenzní výtisk. V kombinaci s dříve vydanou Sophii Hannan a romány Agathy Christie se mi dramaturgie začíná líbit čím dál tím víc.
Vložil: Zdeněk Svoboda