RECENZE Milan Macho, Pohřeb bez nebožtíka. Bolavý pohled nazpět
18.12.2021
Foto: Se svolením Česká televize
Popisek: Slaví celá rodina aneb Klasický průvod na podporu KSČ
Autorovi knížky se podařil husarský kousek. Z ústředního tématu udělat téma vedlejší. A naopak. Otázkou zůstává, jestli to byl záměr. Myslím, že ano. Titul, román, jsem měl ihned zařazený jako detektivku. Po padesáti stránkách mě přestalo zajímat, navzdory krásnému nápadu, o co v dané lince jde. Chtěl jsem se najednou očima spisovatele a novináře vrátit o šedesát a více let nazpět. Projít si znovu dobu, kterou většina pamatuje, ale z níž vypadly jednotlivé osudy.
V cizině žijící Michal přicestuje do Prahy na pohřeb svého bratra Erika. Smutná událost se dramaticky zkomplikuje: bratrova rakev je prázdná, postrádá se nebožtík! Zděšen je Michal, zděšena je bratrova manželka Eva i její dospělé děti. Začíná pátrání, do něhož se vedle policie pouští na vlastní pěst i Michal. Vtahuje ho do minulosti, do doby dětství, prvních milostných zkušeností a zásadního rozhodování, co dál s vlastním životem.
Nejde však jen o bohaté osobní vzpomínky, do nichž se promítají složité dějiny Československa v 20. století.
Michal teprve v dramatických týdnech svého prodlouženého pobytu v Praze odhaluje skrývaná tajemství v životech svých nejbližších a musí se s novým poznáním vyrovnat. Navíc na něj čeká složité rozhodnutí, jak se zachovat v situaci, kdy sám potkal už nečekanou novou lásku.
Budu mírně sobecký. Fiktivní linku a děj krimipřípadu odsunu na vedlejší kolej.
Velezrádce, odsouzen!
Kniha je nadpozemsky silná v již zmíněném druhém směru. Ve vzpomínkách člověka, který útlak a tlak režimu poznal. A co víc; který si ho pamatuje na řadě konkrétních osudů. Za všechny zmíním Zátopka nebo Bubníka. Toho, který prošel vyšetřovací vazbou v smutně proslulém Domečku na Hradčanech. Byl vězněn v Plzni na Borech, v jáchymovských i příbramských trestaneckých pracovních táborech, na Pankráci i v Ruzyni. Nechytáte pointu? Samozřejmě. Augustin Bubník vyhrál s manšaftem Mistrovství světa v ledním hokeji 1949. Aby o rok později...
Takových a mnoho dalších poznámek, zdánlivě nenápadných, hozených do prostoru, nabídne Milan Macho bezpočet. Je poznat, že je novinář, je poznat, že miluje fakta, je poznat, že hodně ví, a především, že umí.
Popis obvykle koliduje s faktografií. Pakliže se snažíte zdůraznit jednotlivou událost, cílíte na detaily. Macho od nich přešel a zaměřil se na letiště. Na noční Prahu. Na hospodu, plnou nadšených lidí a dvou tajných.
Změna perspektivy vypravěče byla famózní.
On tu svou knihu možná toužil věnovat rodině, okolí, ale udělal něco jiného. Napsal ji za všechny, kteří tam v danou chvíli byli. A které třeba i bili. Jenomže ti, které bili, nedokázali zlomit, aby být přestali.
Vydala BRÁNA, které děkuji za recenzní výtisk.
83 procent.

Vložil: Zdeněk Svoboda