Děti i dospělí. Předvánoční knihy donutí k zamyšlení i zastavení
11.12.2021
Foto: Zdeněk Svoboda, Krajské listy
Popisek: Prosinec 2021 a některé knižní novinky
Myší díra Simony Votyové, Prolomený kód života Jennifer Doudnaové a Žabarádi Pavla Renčína, které k mému velkému překvapení vydalo Nakladatelství Czech news center. Překvapení proto, že jej mám spojené výhradně s celebritami, dietami a fotbalovými osobnostmi. Za všechny vzpomenu nedávnou publikaci o Václavu Kadlecovi. Ale postupně.
Myší díra Simony Votyové. Osmiletý Axel má vadu řeči, starý mobil a depresivní matku, která mu nedopřeje ani slavit Vánoce. Jejich starý soused, všemi neoblíbený a věčně nasupený samotář, žije ze vzpomínek na bývalou partnerku. Padesátnice Jolana žije naopak přítomností a svou slibnou kariérou, zato nesnáší děti a ostatní sousedé jsou jí spíše lhostejní. Pětadvacetiletý Cyril je čistotou posedlý podivín, jehož největší vášní je sex. A ti všichni jsou sousedé v jednom domě, který se pro skvěle promyšlený román stává celým vesmírem. Jednotlivé charaktery, vztahy, ale také touhy a sny sledujeme očima nečekaného svědka, který vidí vše, zatímco sám zůstává neviděn. Co bude následovat, pokud se v jednom okamžiku jejich životy protnou?
Knížka má krásnou vazbu, ideální pro dětské čtenáře díky rozsahu a fyzické velikosti. Vydal Bourdon, u něhož připomínám dalšího koně ve stáji, a to Patrika Hartla.
Prolomený kód života: Jennifer Doudnaová, genetické inženýrství a budoucnost lidstva. Kniha, která se rázem po vydání stala bestsellerem. A rovnou upozorňuji, že se jedná o hutné a náročné čtivo.
Když se Jennifer Doudnaová v šesté třídě jednou vrátila ze školy, našla na posteli ohmatanou paperbackovou knížku s názvem Dvoušroubovice, kterou jí tam táta nechal. Odložila ji stranou v domnění, že je to nějaká detektivka. Když se k ní pak jedno deštivé sobotní odpoledne konečně dostala, zjistila, že se vlastně nemýlila. Hltala stránku za stránkou a zcela ji uhranulo intenzivně osobní detektivní drama, plné barvitě líčených postav, ctižádosti, soupeření a snahy rozluštit hluboké přírodní zákonitosti. A přestože jí středoškolský poradce tvrdil, že se dívky na kariéru ve vědě nehodí, rozhodla se, že se stane vědkyní.
Kupředu ji hnala touha poznávat, jak fungují přírodní zákonitosti, a přetvářet teoretické objevy v praktické vynálezy. A nakonec dokázala něco, co autor té staré napínavé knížky James Watson označil nejdůležitějším biologickým objevem od doby, kdy se on sám podílel na odhalení struktury DNA. Doudnaová se svými spolupracovníky vynalezli něco, co zcela změní lidstvo: jednoduchý nástroj na modifikování DNA. Je známý pod zkratkou CRISPR a otevírá cestu do nového světa lékařských zázraků a morálních dilemat.
Doudnaová s kolegyní Emmanuelle Charpentierovou získala v roce 2020 Nobelovu cenu. Její příběh je napínavou detektivkou, v níž hrají velkou roli zázraky přírody od počátků života po budoucnost našeho druhu. Vydal Práh, který si v podobně rozsáhlých titulech lebedí, autorem je Walter Isaacson a o překlad se postaral Tomáš Jeník, jehož si, a snad se nepletu, pamatuji z komiksu Star Wars (BB/art).
Jako poslední jsou tu Žabarádi. Náramně hravý název, krásná, pevná vazba i ilustrace. To vše od spisovatele Pavla Renčína.
V samém srdci Šumavy žijí dva žabáci. Chytrák Žabimír a odvážný Kváček. Ten má veliký sen, že se stane prvním žabím kosmonautem. Totiž žábonautem! Věřte, že to je pro malého skokana pořádný úkol. A když jednou ztratí turisté u jejich tůňky pohlednici s fotkou něčeho, co vypadá přesně jako raketa, začne veselá, dobrodružná cesta…
Pavel Renčín debutoval povídkami. Jeho tvorba zahrnuje především městskou fantasy, stále silněji v ní ale zaznívá hlas realismu a hororu. První román Nepohádka vyšel v roce 2004, Jméno korábu v roce 2007. V letech 2008-2011 publikoval fantasy trilogii Městské války. Hororový román Vězněná, inspirovaný skutečnou událostí ze šumavského pohraničí, byl Akademií science-fiction, fantasy a hororu oceněn jako nejlepší původní česká a slovenská kniha roku 2015.
Vložil: Zdeněk Svoboda