Zapomenout znamená zradit. Československý zahraniční i domácí odboj za druhé světové války knižně
07.12.2021
Foto: Se svolením Databáze pamětníků / Paměť národa
Popisek: Veteráni 2. světové války, ilustrační foto
Když Libor Nedorost, již zkušený autor trilogie Češi v 1. světové válce, narazil na zažloutlé dokumenty o osudech jedné moravské rodiny, ihned pochopil, že má v ruce jedinečný materiál. Postava Jana Půlpytla a jeho rodiny rámuje rozsáhlou publikaci, v níž autor na základě četné dobové dokumentace vytváří plastický obraz československého zahraničního a domácího odboje, i krutou represi nacistického aparátu.
Materiály mapují vzestup a zánik brněnského závodu továrníka Václava Jiránka. Libor Nedorost věnuje zvláštní pozornost Janu Půlpytlovi-Podhajskému, který jako záložní důstojník prošel krkolomnou pouť přes Polsko, Sovětský svaz, Střední východ do libyjského Tobruku. Jako velitel 4. roty Československého pěšího praporu 11 – Východního ho pomáhal bránit a který jako velitel 5. praporu 3. čs. Samostatné brigády v SSSR beze stop zmizel na Dukle... Nedorost se zaměřuje i na Jiránkova zetě Jana Zahradníka, který s ohledem na svou účast v odboji v souvislosti s tzv. kyjovskou heydrichiádou, prošel peklem německých koncentračních táborů.
Autor přináší nejen jedinečné svědectví o odvaze Čechů, Moravanů i Slováků za 2. světové války v boji proti hitlerovské mašinérii, ale současně připomíná současníkům, že na to vše ´zapomenout znamená zradit!´
Libor Nedorost publikoval i řadu časopiseckých článků, jejichž tématem jsou jak účast vojáků z Čech a Moravy v rakousko-uherských jednotkách během 1. světové války, historie sokolských Pluků Stráže svobody, tak i regionální a literárně historická témata. Za všechny jmenujme soudní proces s básníkem Petrem Bezručem – Velezrádce Petr Bezruč.
Celá kniha je rozdělena do patnácti oddílů.
Například dějství Pod Goetheho dubem vypráví o příjezdu Jiránkova zetě Jana Zahradníka do koncentračního tábora Auschwitz I. Ten nebyl primárně táborem vyhlazovacím, nýbrž koncentračním v jeho pravém slova smyslu.
Postava Jana Půlpytla a jeho rodiny rámuje rozsáhlou publikaci, v níž autor na základě četné dobové dokumentace vytváří plastický obraz československého zahraničního a domácího odboje, i krutou represi nacistického aparátu. Foto se svolením Olympia
„Přestože v něm vězňové těžce pracovali, trpěli nedostatkem potravy a sadistickým násilím svých německých trýznitelů, ve srovnání s dřevěnými nevytopenými baráky v Březince, které byly vyhrazeny židovským vězňům, však byly jejich životní podmínky „relativně lepší“. I přesto však měli obyvatelé tábora Auschwitz I. každý den k smrti, která měla v německých koncentrácích tisíce podob, blízko.“
V rodinném archivu se uchovaly také korespondenční lístky Jana Zahradníka odeslané rodině z Buchenwaldu, kam byl 19. srpna 1943 transportován.
Jan Zahradník se ke své rodině vrátil dne 15. června roku 1945 v pruhovaných vězeňských šatech a s vytetovaným vězeňským číslem na ruce.
„Po válce se dlouhou dobu vypořádával s následky prožitých útrap, které zanechaly trvalé následky v podobě částečné invalidity. Jako vzpomínku na léta věznění si doma uchovával deku, která jej provázela německými lágry. Podle svědectví jeho blízkých ji až do své smrti používal k žehlení svého oblečení. Až do své smrti 7. 4. 1996 se aktivně angažoval v Českém svazu protifašistických bojovníků.“
Za poskytnutí recenzního výtisku této mohutné a krásné publikace děkujeme nakladatelství Olympia.
Vložil: Zdeněk Svoboda