Třikrát s nakladatelstvím Akropolis. Role muže, bláznivá Ochechule a dosud tajemný Bondy
29.09.2021
Foto: Se svolením Davida Drábka
Popisek: Filip Tomáš a David Drábek na Světě knihy, 2021
Už jen několik desítek knih a pražské Nakladatelství Akropolis Jiřího Tomáše přinese svou jubilejní pěti stou knihu. Jaká to bude, nevím. Jaké jí předcházely, ano. Za všechny zmíním spisy Egona Hostovského a Ladislava Grosmana. Každý, kdo má chuť, může projít jednotlivé sekce i edice. Pro dnešek se budu věnovat novinkám Davida Szalaye, debutu oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka a v neposlední řadě reflexím Egona Bondyho.
Co všechno je muž? Odpověď na tuto otázku hledá britský prozaik David Szalay v mozaice příběhů devíti mužů různého věku, rozličné národnosti a rozmanitých životních zkušeností, názorů i osudů. Sedmnáctiletý britský student tu tedy například vyráží s kamarádem na cestu napříč Evropou (včetně Prahy), bulvární dánský novinář míří do Španělska konfrontovat vysoce postaveného politika a ruský miliardář na palubě své lodi sleduje, jak se mu jeho impérium – i soukromý život – před očima bortí jako domeček z karet… Nesourodé hrdiny a jimi zažívané situace zde nespojuje jednotící dějová linie, knihu ale drží pevně pohromadě společné až elementární téma: snaha autora postihnout nejrůznější aspekty současné podoby ´mužství´.
Foto Akropolis
Szalayův pohled na evropské muže dnešních dnů rozhodně není lichotivý, autor si postavy, jejich činy ani jejich motivace neidealizuje, nejedná se však ani o jakkoli paušální odsudek. V časech, kdy sousloví ´krize maskulinity´ skloňují odborná pojednání, společenské časopisy i selfhelpové příručky, nabízejí příběhy obsažené v Szalayově knize vnímavý, nápaditý, zábavný i neschematizující katalog možných odpovědí na to, co, kdo a čím evropští muži jsou, o co usilují a jak (a také proč) ve snaze své životní sny naplnit tak často selhávají.
Román se v roce 2016 dostal do užšího výběru Man Booker Prize.
Dlouho očekávaný prozaický debut známého a oceňovaného dramatika a režiséra Davida Drábka (*1970) Ochechule se vzpírá jakékoli definici. Příběh života po životě v krajině podivného a fatálního časoprostoru postupně graduje a sklene se v krasosmutně humanistické vyprávění. Dobrodružství necelé desítky postav, jež je s existenciální ne-logikou a ne-výběrem vržena do situace ´po smrti´, provede čtenáře zábavnou i přemýšlivou formou pomyslným labyrintem světa a popem srdce, tak jak tyto vlastnosti známe z nejlepších dramatikových her (Akvabely, trilogie Jedlíků čokolády ad.). Příběh Davida, Obry, Gabriela, manželů Fenkových, biblických Adama a Evy, i eponymní Stařeny a lehce hororové Emílie Dřevojánkové pobaví i pozuráží čtenáře malé i velké, včetně nečtenářů.
Foto Akropolis
Prózy 677 (1977) a Afghánistán (1980) Egona Bondyho spojuje v edici Martina Machovce obdobná literární strategie: reflexe bezprostřední současnosti, doby, kdy tyto texty vznikly, se zde mísí s utopickými či distopickými vizemi fiktivní apokalyptické budoucnosti a s evokacemi časů civilizačního úpadku v minulosti.
Oba tyto texty oplývají reáliemi společenství Charty 77 a kulturního podzemí v Československu konce sedmdesátých let, mezi nimiž lze rozeznat též řadu stylizovaných portrétů autorových tehdejších bližních (např. básníci I. M. Jirous, Fanda Pánek, kritik Jan Lopatka, farář Miroslav Mevald, psychiatr Stanislav Drvota) a najít zcela konkrétní zmínky o řadě dalších osobností a ovšem též identifikovat ústřední autobiografickou postavu ´básníka´ či uprchlíka ´C.´, která spojuje tyto prózy s Invalidními sourozenci (1974), v nichž se autor skrývá v postavě invalidního důchodce a filosofa ´A.´.
V Machovcově edici vyšly například Invalidní sourozenci, Severin nebo Dlouhé ucho. Zejména prozaické dílo Severin dodnes řadím mezi nejsložitější Fišerovy – Bondyho texty.
Foto Akropolis
Vložil: Zdeněk Svoboda