RECENZE Klasika v novém. Škvorecký a Gogol jako ideální příprava na maturitu. Ale nejen to, jsou to krásné knihy
15.07.2021
Foto: ČT / Na plovárně
Popisek: Josef Škvorecký
Nová knižní vydání nakladatelství LEDA, na které bychom chtěli upozornit, jsou Konec nylonového věku Josefa Škvoreckého a Mrtvé duše nejzásadnějšího ruského romantika Nikolaje Vasiljeviče Gogola.
Děj první zmíněné knihy se odehrává na prestižním plese Amerického ústavu. Dějovou osu tvoří spletité vztahy milostného trojúhelníku – Ireny Hilmanové, jejího manžela Roberta a ctitele Samuela.
„Autor se na mnoha místech dopouští hrubého nevkusu. Vedle jazykové vulgárnosti je patrno, že jde o scény, které jsou velmi choulostivé, spíše pornografické. Vydání knihy nedoporučuji především s ohledem na špatný vliv, který by mohla mít na mládež,“ zněl v roce 1957 cenzurní posudek, který vypracovala plnomocnice tehdejší Hlavní správy tiskového dohledu, a tak dílo mohlo vyjít poprvé až o jedenáct let později.
Kniha popisuje důvěrný pohled na tápavé kroky čerstvě dospělých dívek a mladíků za vnuceného politicko-společenského zlomu. Nový režim zneplatní osvědčené normy, zvrátí osudy rodin, ke kariérám vyzdvihne bezzásadové oportunisty a hlavním měřítkem lidských kvalit paradoxně učiní materialismus. Pod jeho tlakem budou předčasně zhasínat zášlehy nezištného nadšení a krásné skončí na léta pod botou primitivně užitkového.
Foto Zdeněk Svoboda
Naopak Mrtvé duše jsou satirickým románem ruského prozaika a dramatika. Jde o rozsáhlé dílo podávající obraz nevolnické Rusi a kritizující všechny složky tehdejší ruské společenské i ekonomické struktury.
Vyřazuje z něj svobodná, radostná energie uměleckého díla, které je první určitého druhu a nemá tedy vzor, jemuž by se snažilo vyrovnat nebo který by mělo napodobit.
Setkáváme se zde s fantasmagorickými, rychle se měnícími obrazy, přetékajícími roztodivnými postavami a jevy. Skutečnost obdařená kvalitami až halucinogenními místy překotně proráží hranice reálného světa.
Autor po právu mluvil o tomto románu jako o básni v próze, protože měnlivý tón a neodolatelný rytmus vět opravdu napomáhá sugestivnímu líčení svébytných individuálních postav i jevů.
„Jde o jedno z mála mistrovských děl, jejichž četba navždy změní způsob, jakým člověk vidí další knihy – a také život. Jen prosím neposlouchejte ty fádní učitele, kteří si tuhle nakažlivou grandiózní frašku spletli s pouhým satirickým líčením společenských poměrů,“ láká na knihu v překladu významné překladatelky Naděždy Slabihoudové anotace.
Vložil: Zdeněk Svoboda