Tragický osud legendárního českého horolezce. Rval se a bojoval, nakonec ho ale nacisté dostali a popravili jen pár dnů před koncem války... Tajnosti slavných

Foto: horosvaz.cz

Popisek: Legendární horolezec-pískař Josef Smítko, který zmapoval pískovcová skalní města v Českém ráji, zaplatil životem odpor vůči nacistům

Jeden z nejlepších horolezců-pískařů zmapoval pro horolezce celý Český ráj. Vydání svého díla se však nedočkal. Před nacisty se skrýval ve skalách, nakonec ho ale zajali a popravili jen pár dnů před koncem druhé světové války.

„Nadějný mladý hoch, hezký, usměvavý, trochu divoký, nezkrotný, kamarádský, přišel mezi nás již jako osmnáctiletý mladík v roce 1937, ale ihned nezdomácněl mezi kamarády, trochu již staršími. Rozdíl nebyl veliký, takže při dobré vůli z obou stran a kamarádském pojetí stal se za krátký čas ‘pilířem‘, bez kterého by se neobešla žádná menší ‘lumpárna‘. Nebyl žádným hromotlukem-silákem, ale dovedl se rvát a bojovat a vždy se uplatnil tam, kde bylo třeba pomoci. A tak vyrůstal mezi námi jeden z nejlepších horolezců-pískařů ve Skaláku,“ vzpomínal na Smítka někdy kolem roku 1970 Antonín 'Harry' Zima v kronice Horolezecké oblasti Turnov.

Legendární horolezec Josef Smítko

Stal se pilotem, pak ale přičichl k pískovci

Legendární český horolezec Josef Smítka, někdy uváděný jako Smítko či Smitko, se narodil 21. prosince 1919 v Turnově. Otec z něj chtěl mít studenta a později svého nástupce na telekomunikačním oddělení na poště, Pepík ale viděl svoji budoucnost jinak. Vystudoval průmyslovou školu a stal se pilotem v rámci akce 1000 pilotů republice. Pak ale ‘přičichl‘ k pískovci a byl ztracen. Rodiče mu nebránili, maminka dokonce chodívala do skal s ním, i když se o něj bála, aby se obdivovala jeho úspěchům, nosila mu jídlo a občas mu prý i podržela lano.

Smítkova skála v Prachovských skalách, přezdívaná Synáček

Smítkovým horolezeckým působištěm byla především oblast pískovcových skal Českého ráje. Na jejich stěnách zaznamenal několik desítek prvovýstupů vyšší klasifikace a 46 nových objevil. Zapsal se zejména výstupy na Daliborku tzv. Kouřovou cestou, přímou spárou na Rakev v Příhrazech či na Dominstein, který byl později přejmenován na Smítkovu skálu. Byl příznivcem takzvaného čistého lezení, v některých případech odstraňoval skoby nebo kruhy a upřednostňoval jen smyčky z lan a čistá lana. Ze svých cest po Českém ráji napsal knihu Český ráj pro horolezce, která ale vyšla až po válce.

Utéct chtěl i s letadlem

Během základní vojenské služby se v roce 1938 pokusil přeletět s letadlem do zahraničí, byl ale zadržen a odsouzen do vězení. Za druhé světové války se věnoval i mladším horolezcům, které zasvěcoval do tajů hruboskalských skal. Po německé okupaci v roce 1939 už horolezci nemohli jezdit do Vysokých Tater, Českého Švýcarska Teplických či Adršpašských skal, a tak se horolezecká Praha přesunula do Českého ráje a jejich centrem se staly lázně Sedmihorky na úpatí Hruboskalského skalního města.

Spisovatelka Vlasta Štáflová se bez Smítka ve skalách neobešla

Tehdy se Smítko seznámil se spisovatelkou Vlastou Štáflovou. „Joska nevázaný živel, který utíkal ze zaměstnání, aby slézal vrcholky skal, který lezl bosý, v rozervaných kalhotách se záplatami, věčně odřenými do krve nohama, byl pro ni určitou raritou. I když měla svoji společnost v Praze i své ctitele z Prahy, neopomněla vždy vyhledat Josku, který byl pro ni ve Skaláku nepostradatelný. Vykonala s ním několik těžkých výstupů,“ vzpomíná v kronice Zima a dodává: „Joska byl někdy k ní až hrubý, sprostý, ale nedovedla se na něho zlobit. Říkala, že je to takový primitivní kluk a že se jí to líbí.“

Skrýval se ve skalách

Schůzkám se známou spisovatelkou učinil rázný konec Smítkův odvod k totálnímu nasazení do Německa. Joska odmítl poslechnout a utekl do skal, kde se ještě s několika dalšími horolezci skrýval. Společně prováděli různé sabotáže a Joska prý lezl, přestrojen za děvče, po skalách i v zimě. Několikrát byl fašisty pronásledován a podařilo se mu uniknout. Jeho rodina byla pod neustálým dozorem, nacisté sázeli na to, že by mohl chodit domů v noci.

Za druhé světové války ve Skaláku (zleva) – Vladimír "Chroust" Procházka, Manfred Kauschka a Josef Smítko

O Vánocích 1944 se pronásledovatelé dočkali a Smítka s několika horolezci opravdu zajali. Byl odvezen do Terezína, kde byl popraven 27. března 1945, jen pár týdnů před koncem druhé světové války. „Tak nám z Turnova z řad horolezců odešli bratři Chlumové, velmi dobří lezci, tak odešel i Joska Smitko, lezec-pískař, který se zasloužil o propagaci horolezectví na Turnovsku a za svoji lásku k tomuto Skaláku položil i život,“ dodává Zima. „Měl rád život, nebyl sabotér, ale bojovník čistého ducha, který uměl zápasit tvrdě, ale nebyl zákeřný a nesnášel nad sebou karabáč.“

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Adina Janovská