Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
S cestovatelem Milošem Beranem

S cestovatelem Milošem Beranem

... do Číny a dál, za exotikou. Trocha povídání a nádherné fotky

Fejeton Jiřího Macků

Fejeton Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Koronavirus ´2020

Koronavirus ´2020

Vše o pandemii, která pokračuje i v roce 2021

Glosy Iva Fencla

Glosy Iva Fencla

Ze Starého Plzence až na kraj světa

TV glosy, recenze, reflexe

TV glosy, recenze, reflexe

Ať se díváte na bednu, anebo přes počítač, naši autoři jsou s vámi

Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Svět Tomáše Koloce

Svět Tomáše Koloce

Obtížně zařaditelné články autora, který moc nectí obvyklé žánry, zato je nebezpečně návykový

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Literatura o šoa

Literatura o šoa

Náš recenzent se holocaustu věnuje systematicky

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Knižní recenze

Knižní recenze

Exkluzivní recenze o literatuře vážné, stejně tak i o detektivkách a jiných lehčích žánrech

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Dovedl se rvát a chtěl utéct i s letadlem. Pak ale přičichl k pískovci a byl ztracen. Tajnosti slavných

22.05.2019
Dovedl se rvát a chtěl utéct i s letadlem. Pak ale přičichl k pískovci a byl ztracen. Tajnosti slavných

Foto: repro/horosvaz.cz

Popisek: Josef Smítko

Jeden z nejlepších horolezců-pískařů zmapoval pro horolezce celý Český ráj. Vydání svého díla se však nedočkal. Před nacisty se skrýval ve skalách, nakonec ho ale zajali a popravili jen pár týdnů před koncem druhé světové války.

„Nadějný mladý hoch, hezký, usměvavý, trochu divoký, nezkrotný, kamarádský, přišel mezi nás již jako osmnáctiletý mladík v roce 1937, ale ihned nezdomácněl mezi kamarády, trochu již staršími. Rozdíl nebyl veliký, takže při dobré vůli z obou stran a kamarádském pojetí stal se za krátký čas ‘pilířem‘, bez kterého by se neobešla žádná menší ‘lumpárna‘. Nebyl žádným hromotlukem-silákem, ale dovedl se rvát a bojovat a vždy se uplatnil tam, kde bylo třeba pomoci. A tak vyrůstal mezi námi jeden z nejlepších horolezců-pískařů ve Skaláku,“ vzpomínal na Smítka někdy kolem roku 1970 Antonín 'Harry' Zima v kronice Horolezecké oblasti Turnov.

Táta ho viděl na poště

Legendární český horolezec Josef Smítka, někdy uváděný jako Smítko či Smitko, se narodil 21. prosince 1919 v Turnově. Otec z něj chtěl mít studenta a později svého nástupce na telekomunikačním oddělení na poště, Pepík ale viděl svoji budoucnost jinak. Vystudoval průmyslovou školu a stal se pilotem v rámci akce 1000 pilotů republice. Pak ale přičichl k pískovcovým skalám a byl ztracen. Rodiče mu nebránili, maminka dokonce občas chodívala do skalního města s ním, aby se obdivovala jeho úspěchům, i když se o něj bála. Nosila mu jídlo a tu a tam mu prý i podržela lano.

Smítkova skála v Prachovských skalách, přezdívaná Synáček

Smítkova skála v Prachovských skalách, přezdívaná Synáček
(foto – repro/lkp.cz)

Mistr prvovýstupů

Smítkovým horolezeckým působištěm byla především oblast pískovcových skal Českého ráje. Na jejich stěnách zaznamenal několik desítek prvovýstupů vyšší klasifikace a 46 nových objevil. Zapsal se zejména výstupy na Daliborku tzv. Kouřovou cestou, přímou spárou na Rakev v Příhrazech či na Dominstein, který byl později přejmenován na Smítkovu skálu. Byl příznivcem takzvaného čistého lezení, v některých případech odstraňoval skoby nebo kruhy a upřednostňoval jen smyčky z lan a čistá lana. Ze svých cest po Českém ráji napsal knihu Český ráj pro horolezce, která ale vyšla až po válce.

Utéct chtěl i s letadlem

Během základní vojenské služby se v roce 1938 pokusil přeletět s letadlem do zahraničí, byl ale zadržen a odsouzen do vězení. Za druhé světové války se věnoval i mladším horolezcům, které zasvěcoval do tajů hruboskalských skal.Po německé okupaci v roce 1939 už horolezci nemohli jezdit do Vysokých Tater, Českého Švýcarska, Teplických či Adršpašských skal, a tak se horolezecká Praha přesunula do Českého ráje. Jejich centrem se staly malebné lázně Sedmihorky, přitulené k úpatí Hruboskalského skalního města.

Lázně Sedmikorky

Lázně Sedmihorky
(foto – repro/turistika.cz)

Okouzlená spisovatelka

Tehdy se seznámil se spisovatelkou Vlastou Štáflovou. „Joska nevázaný živel, který utíkal ze zaměstnání, aby slézal vrcholky skal, který lezl bosý, v rozervaných kalhotách se záplatami, věčně odřenými do krve nohama, byl pro ni určitou raritou. I když měla svoji společnost v Praze i své ctitele z Prahy, neopomněla vždy vyhledat Josku, který byl pro ni ve Skaláku nepostradatelný. Vykonala s ním několik těžkých výstupů,“ vzpomíná v kronice Zima a dodává: „Joska byl někdy k ní až hrubý, sprostý, ale nedovedla se na něho zlobit. Říkala, že je to takový primitivní kluk a že se jí to líbí.“

Skrýval se ve skalách

Schůzkám se známou spisovatelkou učinil rázný konec Smítkův odvod k totálnímu nasazení do Německa. Joska ale odmítl poslechnout a utekl do skal, kde se ještě s několika dalšími horolezci skrýval. Společně prováděli různé sabotáže a Joska lezl, přestrojen za děvče, po skalách i v zimě. Několikrát byl fašisty pronásledován a podařilo se mu uniknout. Jeho rodina byla pod neustálým dozorem, nacisté sázeli na to, že by mohl chodit domů v noci.

Kouřová stěna na Daliborce

Kouřová stěna na Daliborce
(foto – repro/horosvaz.cz/Aleš Komárek)

Osudové Vánoce

O Vánocích roku 1944 se pronásledovatelé dočkali a Smítka s několika horolezci opravdu zajali. Byl odvezen do Terezína, kde byl popraven 27. března 1945, jen pár týdnů před koncem druhé světové války. „Tak nám z Turnova z řad horolezců odešli bratři Chlumové, velmi dobří lezci, tak odešel i Joska Smitko, lezec-pískař, který se zasloužil o propagaci horolezectví na Turnovsku a za svoji lásku k tomuto Skaláku položil i život,“ dodává Zima. „Měl rád život, nebyl sabotér, ale bojovník čistého ducha, který uměl zápasit tvrdě, ale nebyl zákeřný a nesnášel nad sebou karabáč.“

 

Božoňka

Vložil: Adina Janovská

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace