Bondovka s Janem Farským. Komentář Štěpána Chába
komentář
22.06.2018
Foto: LIDL
Popisek: Prodejna LIDL. Tohle by každý chtěl mít za barákem. Nejlépe hned osmkrát. Ilustrační foto
Dne 18. června 2018 jsem publikoval komentář kritizující rozhodnutí města Kladno postavit na Růžových polích supermarket. Argumentoval jsem ničením přírody, zbytečností stavět další supermarket, kde už jich osm je a v neposlední řadě také úbytkem pracovních míst vinou supermarketů. Jako špatný příklad jsem uvedl výstavbu supermarketu LIDL v centru města Semily. Zcela neprozřetelně jsem v textu označil za strůjce výstavby supermarketu v Semilech tehdejšího starostu Jana Farského, který teď korzuje za stranu STAN v parlamentu. Pan Farský se hned ozval a tvrzení vyvrátil.
Pusťme se tedy do napravení situace. Zásadní informací je, že pan Farský byl od počátku zásadně proti výstavbě supermarketu. Jeho argumenty byly nosné – supermarket nedonese nic jiného, než několik málo špatně placených míst, zničí pracovní příležitosti pro místní podnikatele, architektonicky zasáhne nepříznivě do vzhledu města tím, že v jeho centru postaví další krabici. Následně byl Farský obviněn z toho, že se supermarketu brání, protože hned vedle má dům, kde bydlí a tudíž se výstavbě brání nikoliv v zájmu města a občanů, ale ve vlastním sobeckém zájmu, kdy nechce z okna domova hledět na krabici a mít ve výhledu parkoviště a neustálý hukot dopravy. Na to konto si, jak mi do telefonu tvrdil Jan Farský, investor zaplatil i očerňovací kampaň v Libereckém deníku, kde vyšla dvoustrana o výhodách nového supermarketu v Semilech a o sobeckých zájmech Jana Farského, který jako jediný jeho výstavbě brání.
Město chce, investor nechce
Rada města Semily s investorem jednala od počátku o tom, že bývalá budova Polyformu, na jejíž adrese měl vyrůst nádor LIDLu, má být obchodně společenským kulturním centrem s dětským koutkem, hřištěm, kavárnou, s ordinací lékaře a podobnými službami. A to byl prvotní záměr jak města, tak zdánlivě i investora. Supermarket LIDL byl do ujednání „vpašován“ dodatečně. A to i přes silný odpor v radě.
Dělá si co chce
Další tahanice pokračovaly do roku 2010, radní postupně za záhadných okolností obraceli svůj pohled na věc. V roce 2010 došlo k povolení k částečnému zbourání budovy Polyformu a rekonstrukce zbývající části. Investor nelenil a budovu srovnal se zemí sakum prásk celou. Město hrozilo pokutou ve výši tří milionů.
Slovy kroniky města Semily z března 2010: „Mgr. Jan Farský podává zprávu, že stavebník byl pro porušení pravidel vyzván k zastavení prací. Probíhají jednání o dodatečném povolení stavby. Smlouva o spolupráci je soustavně porušována, pan Třešňák nepřevedl práva a povinnosti na nového majitele. Investor se zavázal k rekonstrukci, ale vzhledem k tomu, že všechno zbořil, rekonstrukci provést nemůže. Spolupráce ze strany investora není, informace město dostává pozdě nebo vůbec ne. Stavební řízení probíhá velice agresivním způsobem. K pochybení ze strany města nedošlo. Bohužel zde figuruje osoba autorizovaného inspektora, proti jehož rozhodnutí není odvolání. Dodaná dokumentace neodpovídá tomu, na čem se s investorem dohodli.“
Omluva za omyl
Je patrné, že argumentaci o tom, že supermarkety škodí jak ekonomice města, tak i jejím obyvatelům, jsme měli a máme s panem Farským téměř totožnou. V mém textu z 18. 6. jsem udělal přešlap v tom, že jsem jako viníka označil Jana Farského, a tvrdil, že to právě on dovolil, aby v Semilech LIDL vyrostl. Jan Farský usiloval v počátcích jednání s investorem o to, aby v Semilech vyrostlo obchodně společenské kulturní centrum. A právě o tom s investorem jednal. Investor ovšem dokonale obcházel radu města, choval se neadekvátně, agresivně a neplnil dohody. A prostě si vymohl to nejhorší, co si vymoci mohl. Tedy výstavbu pouze supermarketu a potlačení jakýchkoliv dalších závazků… jako byly požadavky města na výstavbu dětského koutku, kavárny, ordinace a podobně.
Proč se starosta vzdal dalšího jednání?
Přesto se pozastavuji nad tím, že již v roce 2007 Jan Farský podlehl tlaku médií a ukřičené veřejnosti a další vlastní aktivity stran obrany města před nájezdem korporace se vzdal. Měl jistě i mnoho dalších možností, jak město bránit a s trochou urputnosti i ubránit. O čemž mluví další vstup semilské kroniky z května 2007: „Starosta se na jednání zastupitelstva ve čtvrtek 24. května vzdal po ústních i písemných útocích, pomluvách a personifikování problému výstavby obchodně společensko-kulturního centra se supermarketem Lidl v lokalitě Polyformu další účasti na vyjednávání.“
Přiznávám, že jsem v období války o Polyform v Semilech bydlel. A na adresu pana Farského jde zkonstatovat jistá nevýraznost jeho odmítavého postoje. V jeho moci by jistě bylo, vyvolat referendum. Nesedět jen za úřadnickým stolem, ale vyvolat ve městě výrazný odpor mezi obyvateli k výstavbě supermarketu. Během mého pobytu se bouře nijak výrazně nedala poznat. Upřímně, na petici proti LIDLu jsem v Semilech narazil vlastně jen náhodou. A to neukazuje na všechny možnosti, které mohl starosta Farský uplatnit v boji proti vředu. A tak vlastně naplnil to, o co podvodný investor usiloval. Nacpal Farského do pozice, kdy se bránil osobně, a tím přestal plně bránit město.
Případ semilského supermarketu LIDL je předpisovou ukázkou toho, že velký byznys si s politiky může vytřít dle potřeby.
Vložil: Štěpán Cháb