Nevěry, alkohol, agresivita, výtržnosti… Oblíbený komik připomíná spíš zarostlého bezdomovce, který občas neví, co dělá. Proč jeho život připomíná jízdu na horské dráze? Tajnosti slavných
28.05.2015
Foto: youtube.com
Popisek: Svůj mimořádný talent utápí Oldřich Kaiser již třicet let v alkoholu a svůj boj se závislostí znovu a znovu prohrává
Čtyřikrát dostal v divadle padáka, pětkrát skončil v protialkoholní léčebně. Život jedinečného komika zkrátka připomíná jízdu na horské dráze a je prošpikován průšvihy, jimiž si prý kompenzuje své psychické problémy.
Kdyby existovali rytíři, prý byl určitě byl jedním z nich. Alespoň to tvrdí jeho bývalá manželka, herečka Naďa Konvalinková, která na něj navzdory všem excesům nedá dopustit. Život Jiřího Kaisera, který před pár dny oslavil šedesátiny a působí na pohled spíš jako zanedbaný veterán, rozhodně není žádná nuda. Stále patří k nejtalentovanějším a nejoblíbenějším hercům a snaží se příliš nevyčnívat. Tedy alespoň v rámci svých možností. Když ale na něj dolehnou psychické problémy, léčí je alkoholem, a pak tak vyvádí, že ho dokonce už museli i vyvést z jeviště.
Poznali byste ho? Oldřich Kaiser v klipu k písničce své přítelkyně Dáši Vokaté Můj milý
Pokud je ale střízlivý, hraničí podle kritiků jeho herecké, a především komické výkony s genialitou. Například režisér Jiří Menzel ho považuje za nejlepšího herce současnosti. „Snažím se zapadnout do civilizační škatulky, v které jsou všichni ostatní… Protože když náhle vyčníváte, okamžitě vám srazí hlavičku,“ prozradil Oldřich Kaiser v rozhovoru pro Korzár.sk. Vzápětí však dodal, že to nevnímá jako štěstí, ale nevyhnutelnost, a tak si zkrátka občas z té škatulky povyskočí.
Osudová láska měla nekonečnou výdrž
Enfant terrible české herecké rodiny se narodil 16. května 1955 v Liberci a již v dětství se začal učit hrát na housle. „Od druhé třídy do deváté třídy jsem chodil jednou tejně na housle a bylo to teda utrpení. Pro učitele taky. Takže ten den to pro mě bylo hrozný – představa, že jdu do houslí, nicméně vydržel jsem to,“ konstatoval. Pořádně tomuto nástroji ‘přišel na chuť‘ teprve nedávno, poté co se seznámil se současnou partnerkou, písničkářkou Dášou Vokatou. Téměř zapomenuté umění oprášil při společných vystoupeních, a tak mu Dáša dala loni k narozeninám extravagantní elektrický nástroj za sedm tisíc.
S Naďou Konvalinkovou v televizní Abecedě
I když je hudba součástí jeho života a rozhodně dostal do vínku i talent, herectví ho lákalo víc, a tak po maturitě na brněnské konzervatoři vystudoval i pražskou DAMU. Už na škole poznal o čtyři roky starší Naďu Konvalinkovou, do níž se zamiloval i Kaiserův kolega Jiří Lábus. Oldřich však v souboji o okatou herečku vyhrál. Byla to prý osudová láska a říkalo se, že jeden bez druhého nemohou žít. Vzali se v roce 1980, o tři roky později se jim narodila dcera Karolína. Už v té době začínal Kaiser pít, vážné problémy s alkoholismem však přišly až o pár let později. Mezitím zplodil nemanželské dítě, prožil řadu milostných románků… Nikdy však neuvažoval o rozvodu, Naďa pro něj znamenala poklidný přístav, do nějž se rád vracel, a tak navzdory všem jeho průšvihům manželství nakonec vydrželo čtvrt století. Pak ale Nadě definitivně došla trpělivost. Přesto na něj nedá dopustit.
Pětkrát propil angažmá
Poprvé dostal padáka v 80. letech z pražského Divadla na Vinohradech. Celý soubor měl tehdy odjet na zájezd a odreagovat se. Olda si však po pár sklenkách usmyslel, že rezervaci pokojů všem zruší, protože chtěl, aby všichni členové divadla spali v tělocvičně. Ředitel však tak nemístný vtípek nerozdýchal a vyhodil ho. Kvůli častým absencím s ním ukončili v 90. letech spolupráci v Ypsilonce. Z Národního divadla odešel v roce 1999 kvůli alkoholu raději sám. Trpělivost s ním ztratili v roce 2004 i v Divadle bez zábradlí a o šest let později v Ungeltu.
V roce 2006 v dramatu režiséra Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále
V 90. letech už jeho manželství nezadržitelně směřovalo k rozvodu a Oldřich se stal alkoholikem ‘na plný úvazek‘. Poprvé šokoval veřejnost na stadiónu v Ostravě, kde si při natáčení filmu Non plus ultras stáhl kalhoty a na zaplněnou tribunu vystrčil svůj kostnatý zadek. To byl ale teprve slabý odvar. Pak si se sestrou Evou Douskovou a kolegou Martinem Dejdarem otevřeli kavárnu, po neshodách s majitelem domu ji však museli zavřít. Kaisera se zmocnil vztek, podíval se na dno láhve, a pak rozbil pouliční lampou výlohu kavárny. Největším průšvihem byla jeho hra na agresivní klíště, kterou přenesl do reálného života. Když posedával v jednom pražském baru ještě dlouho po zavíračce a odmítal se zvednout, zoufalý personál zavolal policii. Jenže na ulici Oldřich nečekaně skočil jednomu ze strážníků na záda a řval, že je klíště. Druhého pro jistotu zkopal. Několik incidentů vyvolal dokonce přímo na jevišti, například se vyptával diváků, jestli nemají něco k pití. Před časem se v médiích objevily i fotografie z bordelu, na nichž úplně nahý a zjevně pořádně pod parou řádil s prostitutkami.
Marná snaha o nápravu
S nebezpečným démonem alkoholem, který v něm vždy probouzel agresivitu, se upřímně pokoušel bojovat a protialkoholní léčbu už podstoupil dokonce pětkrát. Také se na čas stáhl do ústraní, žil na chatě, pěstoval včely, vyráběl med a jezdil na koni. Po návratu však nedokázal alkoholu odolat. Poté co se za ním zavřely brány Divadla Ungelt, přijal roli ve filmu Líbáš jako Bůh i v pokračování Líbáš jako ďábel a všichni si mysleli, že je zase ve formě. Jenže po obou projektech skončil zase v léčebně.
S alkoholem bojuje i jeho dcera Karolína
Před dvěma lety se pustil do natáčení dramatu scenáristy Petra Jarchovského Klauni a jeho věrný partner Oldřich Lábus ho chválil. „Oldovi jsem vůbec nemusel pomáhat. Povstal jako bájný Fénix z popela a byl excelentní,“ prohlásil. Jenže když právě nenatáčí, vždycky se znovu vrátí ke skleničce. „Léčebna mi víckrát zachránila život. Když bude třeba, budu se do Červeného Dvora vracet,“ přiznal před časem Kaiser, který zřejmě nikdy dlouho dobrotu sekat nevydrží.
Opory, které to nikdy nevzdají
Naštěstí má kolem sebe dobré přátele, kteří jsou ochotní mu kdykoli pomoci. „Otázkou ale je, zda o to stojí,“ povzdychl si jednou Martin Dejdar. Velkou oporu má hlavně v parťákovi Jiřím Lábusovi. Jejich spolupráce trvá již déle než třicet let, a když spolu vyrazí na zájezd, Lábus o něj přímo dojemně pečuje. Dokonce ho prý budí, aby na představení nezaspal. „Je to taková starostlivá teta,“ říká o něm Oldřich s úsměvem.
Přítel Jiří Lábus o něj při společných vystoupeních pečuje jako o děcko
Nejvíc v něj věří jeho bývalá žena, navzdory tomu, že si s ním během čtvrt století soužití prošla leckdy peklem. Vidí v něm totiž génia. „Dostal do vínku nesmírně mnoho – kdyby zpíval, byl by geniálním zpěvákem, kdyby tančil, byl by fantastický baleťák, kdyby hrál na nástroj, byl by vynikající muzikant, a jako herec je nesporně geniální,“ říká o něm Naďa Konvalinková. „Zkrátka té geniality dostal do vínku tolik, že mu na druhé straně Bůh ubral. Takže to nevyčítám jemu, ale osudu – že mu někde dal tak mnoho a někde hodně vzal. Ale myslím si, že více než to, že o něm bulvár napíše, kde se opil, mluví za něj jeho práce, kterou má za sebou a která přežije další generace.“
Lidé jsou mu ukradení
O sobě mluví herec jen velmi nerad a jakékoli prezentaci na veřejnosti se obvykle vyhýbá. Je mimořádně těžké dostat se mu pod kůži, buď nekomunikuje vůbec, nebo je sarkastický. „Nechci, aby to vyznělo nevděčně, ale já se svým ksichtem nemůžu mít nikdy a nikde klid. Proto mi je lépe samotnému. Zkrátka jen tak sedím a čumím do blba. Nevěřili byste tomu, ale takhle dokážu strávit i celý den. Někdy si to zkuste a zjistíte, jak je to příjemné. Zpočátku člověk možná má potřebu přece jen dělat něco užitečného, ale když to překoná a začne si to čumění do blba užívat, tak je to ideálně strávený čas,“ prohlásil před časem.
Loni v srpnu v pražské Lucerně - když to na něj padne, jsou mu všichni okolo ukradení
Herec se zkrátka dostal do stavu, kdy už je mu všechno jedno. Už nebere vážně ani sebe ani nic, co se děje kolem. „Dříve mi na lidech záleželo, teď jsou mi ukradení… Dřív mi bulvár překážel kvůli rodičům, ale teď mi to nevadí, ať si píšou, co chtějí. Nečtu to, ani moje dcera to nečte,“ prohlásil, poté co vyšlo najevo, že se Karolína ‘potatila‘ a kvůli problémům s alkoholem dokonce skončila na psychiatrii.
Přítelkyně, která ho možná zachrání
V poslední době znovu oprášil svůj hudební talent. Hraje na kytaru a housle a evidentně ho to baví. O změnu se zasloužila písničkářka Dáša Vokatá, která byla dříve partnerkou undergroundového básníka Ivana Martina Jirouse, známého pod přezdívkou Magor. Tomu ale v listopadu 2011 zahrála na pohřbu a nyní už téměř půldruhého roku žije s Kaiserem. Poznali se, když Oldřich Kaiser s Ivanem Jirousem načetli na CD Pravdivý příběh Plastic People. „Jejich hlasy se dobře doplňovaly,“ prohlásila tehdy Dáša.
Nový smysl života mu dává přítelkyně, písničkářka Dáša Vokatá
Po Jirousově smrti Dáša organizovala různé vzpomínkové večery „a Olda se mi nějak pořád prolínal do života. Sedli jsme si. Jakoby zasáhla nějaká vyšší moc,“ dodává písničkářka. Myslela, že Oldřich bude jen recitovat, ale pak v něm objevila rockera. „Hraje dobře na kytaru a na housle, tak jsem ho začala učit mé písničky,“ vysvětlila Dáša. „Máme na sebe tisíc let, pryč je bolest minulá,“ řekla před pár měsíci Blesku. Společně jezdí po republice a Kaiser recituje Jirousovy verše. Během pracovních večerů Dáša získala i jeho srdce, a tak se z partnerů hudebních stali životní.
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na ');.
Vložil: Adina Janovská