Zeman v Liberci: Ať si mě guvernér Singer třeba žaluje. Prozradím pravý důvod, proč centrální banka oslabila korunu

Foto: Oldřich Szaban

Popisek: Miloš Zeman s manželkou Ivanou v Liberci

Prezident Zeman zahájil v pondělí 9. června třídenní návštěvu Libereckého kraje. Kvůli obrovskému vedru už tak nabitý program působí přímo vražedně. Do sídla Libereckého kraje přijel v půl jedenácté. Zde absolvoval první debatu, kde čelil otázkám krajských zastupitelů. Následovala diskuze se studenty v tělocvičně strojní průmyslovky, prohlídka galerie v lázních, návštěva liberecké radnice a pak i setkání s občany Liberce. Poté se prezident podíval do židovské synagogy u krajské knihovny a večer trávil s osobnostmi Libereckého kraje.

Jako první se v diskuzi na krajském úřadě přihlásil krajský zastupitel z České Lípy Miloslav Hudec (Změna pro Liberecký kraj), který vzpomenul rozdělení Československa, proti němuž byl stejně jako Zeman. „Vzpomínám si, jaké naděje jsme chovali v listopadu 1989, kdy se do Československa navrátila svoboda  a doufali jsme, že navážeme na to nejlepší z první republiky. Pak ovšem přišel v roce 1992 rozpad Československa. Dodnes toho lituju a myslím, že tady je prazáklad řady našich potíží. Byl to jeden z největších šoků naší moderní historie," domníval se Hudec. Zeman konstatoval, že s rozdělením Československa bez referenda v obou republikách nesouhlasil. „O rozdělení usilovali nikoli občané, ale relativně malá část politické scény. Na Slovensku Slovenská národní strana, v Česku Občanská demokratická aliance. Samozřejmě byli politici, kteří toho využili, protože mít dva kohouty na jednom smetišti není populární. A tak došlo k rozdělení, které dle mého názoru bylo zahlazeno vstupem obou našich republik do Evropské unie. Jsme země s naprosto nadstandardními vztahy. Nedávno jsem v Praze uvítal slovenského prezidenta Gašparoviče na jeho rozlučce. Byla to zatím nejpřátelštější návštěva, která proběhla," konstatoval český prezident.

Kvůli majetkovému převratu začátkem devadesátých let zkrachovala zbytečně řada podniků

Miloš Zeman však odlišuje dvě věci. Revoluci v roce 1989 a to, čemu říká majetkový převrat, který se odehrával na začátku devadesátých let založený na myšlence kuponové privatizace. „Všichni víme, jak to s ní dopadlo, počínaje Viktorem Koženým a mnoha dalšími. Jsou lidé, kteří toto ztotožňují. Ale my jsme nebyli na náměstích - v mém případě na Národní třídě - proto, aby se tady objevil člověk se třemi tisíci dolary, který nás všechny okrade, prodá československé námořní loďstvo a nechá zkrachovat desítky podniků. A nebyl jediný. Ale neztotožňujme listopadovou revoluci s majetkovým převratem, který se odehrál o pár let později - ať už ve formě již zmíněné kuponové privatizace či lehkých topných olejů," upozornil. Důsledky tohoto majetkového převratu neseme podle něj dodnes. „Zcela zbytečně zkrachovala celá řada podniků, které byly vysáty takzvanými tuneláři a obnova domácího průmyslu je úkolem jakékoliv vlády, která přišla po vládě těch, kdo říkali ´potřebujeme ještě více Viktorů Kožených´," doplnil s tím, že nebude jmenovat autora tohoto výroku...

K uvedeným slovům se připojil i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „Měli bychom se z toho poučit. Vždy je jednodušší bořit než stavět. Před malou chvíli jsem se s panem prezidentem bavil o Ještědu. Vyprávěl jsem mu, jak proběhla privatizace na Ještědu. Jak se  skoro všechno vybavení dostalo před hotel a pak celé zmizelo. A jaké úsilí nás bude stát, aby se horský hotel dostal do stavu v roce 1973. Pan prezident mě vzal za slovo. Podle jeho názoru je kromě Tančícího domu Ještěd druhou stavbou, která snese nejpřísnější kritéria moderní architektury. Nepřestaneme usilovat o to, aby se horský hotel Ještěd dostal do soupisu památek UNESCO. Věřím, že se nám to podaří," zadoufal hejtman.

O dominantě Liberce a širokého okolí se shodou okolností mluvilo i odpoledne, při setkání s prezidentem Zemanem na náměstí dr. Edvarda Beneše. Dostavil se sem i poslední žijící stavbyvedoucí Ještědu Miroslav Jirásek. „Je pro mě srdeční záležitostí. Než umřu, byl bych rád, kdyby se jeho stav zlepšil," pronesl. A Zeman jemu i ostatním na náměstí přislíbil, že tak učiní. „Byl bych rád, kdybych mohl Libereckému kraji prospět. Pokud jde o Ještěd, veřejně slibuji, že tak udělám," konstatoval s tím, že při jeho další návštěvě Liberce v příštím roce povede jeho cesta mimo jiné právě na Ještěd.

Kdo vyvěšuje tibetskou vlajku, asi má vyřešeny všechny své problémy

Kontroverzní téma nakousl starosta Nového Boru Jaromír Dvořák (Starostové pro Liberecký kraj) ohledně vyvěšování tibetských vlajek. Zeman v odpovědi prohlásil, že ti, kteří vyvěšují tibetské vlajky, mají patrně problémy ve své obci vyřešeny tak dokonale, že se mohou zabývat záležitostí vzdálenou několik tisíc kilometrů. A pak se jal pohovořit i o tibetské historii. Podle něj v době tibetské samostatnosti v letech 1913 až 1951 zde vládla teokracie, tedy vláda kněží. „Tato vláda měla kombinaci feudalismu s otroctvím. To znamená, že někteří lidé byli zakovávání do řetězů, občas jim byli vypumpovány oči. Kdokoli vyvěšuje tibetskou vlajku, měl by si položit otázku. Zda si přeje nezávislost Tibetu, a tedy návrat do této historické fáze, a nebo zda si přeje autonomii Tibetu v rámci decentralizace Číny," řekl prezident.

Z krajského úřadu zamířil prezident na strojní průmyslovku, kde v tělocvičně odpovídal na dotazy studentů. Studentka se  zde prezidenta zeptala na to, jestli ví o veliké zadluženosti města Liberec. „Ano, Liberec je nejzadluženějším městem v republice. Přitom měl ještě štěstí, že mu byla odpuštěna  pokuta 400 milionů za mistrovství v lyžování," uvedl Zeman a vzpomněl na své nedávné setkání s předsedkyní organizačního výboru šampionátu Kateřinou Neumannovou. „Říkal jsem jí, proboha, Katko, proč jste si zkazila svoji pověst skvělé lyžařky tím, že jste se pustila do  profese manažerky, kterou každý podvedl?" Liberecký dluh je podle Zemana vina bývalých vládců nad Libercem. „Za každé zadlužení zodpovídají konkrétní lidé. Ale většinou skoro každá olympiáda nebo mistrovství světa jsou prodělečné. Proto jsem rád, že v Praze se olympiáda nekoná. Stačí tunel Blanka," zdůraznil prezident. 

Odpovídal i na dotaz, zda je pro zrušení komunistické strany. „Nejsem. Už se to jednou stalo. Byla zakázaná Dělnická strana. Přejmenovala se na Dělnickou stranu sociální spravedlnosti a vesele funguje dál. Se stejnými lidmi i programem. Co by se tedy stalo, kdyby ministerstvo vnitra zakázalo komunistickou stranu? Přejmenovala by se třeba na Stranu radikální levice. Fungovala by dál a dokonce v očích některých voličů získala statut mučedníka. Jediným způsobem, jak porazit komunistickou stranu, je ve svobodných volbách," domníval se Zeman.   

Kdy dostanou Romové konečně slušné bydlení?!

Ze strojní průmyslovky se prezident odebral na prohlídku nové Oblastní galerie, která je od konce února v předělaných lázních. Poté zavítal na libereckou radnici, kde zaujal nápadem, aby se i v parlamentních a krajských volbách mohlo volit jako v těch komunálních. Tedy kroužkovat napříč stranami. Po šestnácté hodině se Zeman v doprovodu hejtmana Půty a liberecké primátorky Martiny Rosenbergové (ČSSD) dostavil na Benešovo náměstí, kde na něj v obrovském horku čekaly tři stovky lidí.  Hned na úvod čelil dotazu rozhořčené ženy: „Kdy dostaneme my, Romové, konečně slušné bydlení," ptala se.

„Je třeba si ujasnit, co je myšleno pod pojmem slušné bydlení.  Znamená to, že byt, který si zaplatím, tak ten byt nevybydlím. Neudělám si z parket ohníček na podlaze, nevytluču okna, neudělám z chodby odpadkový koš. Nárok na slušné bydlení znamená i povinnost slušně bydlet. Mně je  srdečně jedno, jestli je někdo Rom nebo nerom. Každému musíme měřit stejným metrem. A buď někdo umí bydlet a vyjít se spolubydlícími, anebo to neumí. V takovém případě takový nárok sám ztratil," sdělil Zeman za potlesku většiny přítomných. 

Z náměstí se Zeman přesunul do krajské knihovny, jejíž součástí je i židovská synagoga. Večer měl vyhrazen pro setkání s osobnostmi Libereckého kraje. V úterý 10. června mu hejtman Půta ukáže svůj domovský Hrádek nad Nisou, podívá se do Nového Boru a České Lípy. Ve středu přijde na řadu Jablonec nad Nisou.

Ptejte se provokativně. Na to, proč jsem tak geniální, si umím odpovědět sám, pobavil prezident na debatě se studenty

V pondělí 9. června přijel pod Ještěd do Liberce prezident Miloš Zeman. Přesně v půl jedenácté vystoupil s auta s manželkou Ivanou před libereckým krajským úřadem. Po přivítání hejtmanem Libereckého kraje Martinem Půtou se odebral na svoji první besedu, která ho tento den čekala, přímo v krajském úřadě. Zde také oznámil, že vypíše komunální volby a první kolo voleb senátních na 10. a 11. října tohoto roku. Po dvanácté hodině se přesunul do jedné z nejstarších středních průmyslovek ve Střední Evropě, kde na něj v tělocvičně čekali studenti libereckých středních škol.

V tělocvičně vybudované v akci Z někdy koncem sedmdesátých let minulého století panovalo úmorné dusno. Zároveň však byl sál nabitý energií mladých lidí, kteří prezidenta přivítali upřímným potleskem. Zeman na úvod studenty vyzval, aby se ho ptali co nejvíce provokativně. „Takže nepokládejte otázky typu ´Pane prezidente, proč jste tak geniální. Na to si umím odpovědět i sám,“ pobavil hned zpočátku zaplněnou tělocvičnu.

Ukrajině pomůže decentralizace. Hrozí jí ale válka, invaze a bankrot

„Jak vidíte situaci na Ukrajině a co si myslíte o Putinovi,“ zněl jeden z dotazů. „Na Ukrajině doposud vládly různé skupiny gangsterů. Podílely se na celé řadě podivných operací, včetně navrtávání plynového potrubí. Odborníci tvrdí, že se tímto ztrácí až třetina plynu, který jde tranzitem přes Ukrajinu,“ uvedl. Některé skupiny se podle něj dokonce neštítily nájemných vražd. „Například ta krásná blondýnka s copy Julia Tymošenková byla obviněna, že si najala vrahy na dvacet nájemných vražd,“ sdělil.

Dnes je podle prezidenta situace vyostřena tím, že na východní Ukrajině žije početně zastoupené ruskojazyčné obyvatelstvo, které se cítí diskriminováno nešťastným zákonem, který zakázal používat ruštinu jako druhý oficiální jazyk. „Tento zákon byl naštěstí odvolán. Na západě Ukrajiny jsou zase nacionalistické skupiny, které uctívají například Stepana Banderu, velitele Ukrajinské povstalecké armády. Ten pro ilustraci prohlásil – Zabijte každého Poláka mezi 16 a 60 lety. Takže typický humanista,“ ironicky okomentoval.

Jediný způsob, jak dosáhnout uklidnění situace na Ukrajině, je dle Zemana decentralizace. „To znamená dosažení toho, aby jednotlivé regiony měly svoji vlastní samosprávu, podobně jako je to u nás. Aby veškerá nařízení nepřicházela z Kyjeva. Myslím, že to možné je,“ upozornil.

Na druhé straně hrozí Ukrajině dle prezidenta ekonomický bankrot, občanská válka a ruská invaze. „Takže nový prezident Porošenko, se kterým jsem se dvakrát sešel ve Varšavě, to nebude mít lehké,“ konstatoval Zeman.

Zemanův názor na ruského prezidenta Putina je - dle vlastního vyjádření – velice prostý. „Když hrajete šachy a proti vám sedí šachista jménem Vladimir Vladimirovič Putin, a vy uděláte chybu, můžete si být stoprocentně jistí, že této chyby využije. Takže recept na Putina je velice jednoduchý – nedělat zbytečné chyby,“ vysvětlil.

Euro urychlilo hospodářský rozvoj

Další dotaz zněl na euro. Zeman je pro to, abychom euro přijali. „Vím, že jsou pro i tři čtvrtiny českých exportérů. Důvod je ten, že jsme ochráněni od kurzovního rizika. Euro je měna stabilní a odolá proti otřesům spekulantů. Na rozdíl od národních měn,“ objasnil. A argumentoval i zeměmi sousedícími s námi, kde euro mají – Rakouskem a Slovenskem. „V obou těchto zemích je s eurem spokojeno sedmdesát procent obyvatel,“ vypozoroval. V kontrastu s ním si v Polsku a Česku zavedení eura přeje pouze 30 procent lidí. Proč tomu tak je? „Říkám tomu strach z neznáma. Ze zavedení něčeho, co neznáme. Ale Francie se vzdala svého franku, Německo své slavné marky, a nezdá se, že by jim to uškodilo. Naopak euro urychlilo hospodářský rozvoj,“ domníval se český prezident.

„Pokud ale máte mizernou vládu, která plýtvá, tak jako v Řecku, tak vás samozřejmě euro nezachrání. Ale odmítám tvrzení, že řecký bankrot byl způsoben jednotnou evropskou měnou. V tom případě by Německo muselo zbankrotovat taky,“ ozřejmil Zeman.

ČNB nechce euro, protože by přišla o kompetence

Prezident Zeman pak také vysvětloval, proč nesouhlasí s intervencí České národní banky ohledně koruny. Nejdříve podal oficiální vysvětlení. „ČNB tvrdila, že musí zvýšit kurz koruny, aby se dosáhlo cíle inflace ve výši dvě procenta. Argumentovalo se, že když se bude více zdražovat, lidé budou více nakupovat. Což je poněkud protisměrné,“ konstatoval. A pak podal i jiné – dle svých slov cynické vysvětlení, „za které mě možná může guvernér Singer žalovat za urážku na cti,“ jak řekl.

Podle této verze byl strach bankéřů ze zavedení eura. To by totiž znamenalo výrazného posílení pravomocí Evropské centrální banky na úkor České národní banky. „A vzhledem k tomu, že žádná instituce nechce oslabovat svoje kompetence, centrální banka udělala tuto intervenci především proto, aby zabránila přijetí eura v dohledné době. Protože devalvace o šest procent reálně znamená, že bychom měnili koruny za eura v neprospěch oproti minulosti. Všichni bychom zchudli o šest procent. Centrální banka strčila nohu do dveří, které se nám otevírají ke vstupu do eurozóny. Jenom proto, aby nepřišla o kompetence,“ sdělil prezident s tím, že jde o jeho soukromý názor.

Na závěr setkání zahrály dvě studentky Zemanovi jeho oblíbenou píseň Yesterday a on na oplátku pobavil přítomné vtipem o tom, jak se dostali Václav Klaus a Miloš Zeman do pekla. Pak již debata skončila, protože prezident se odebral do nedalekých přestavěných lázní, kde nedávno otevřeli galerii. A pak ho čekal další náročný program.

Oldřich Szaban

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.

Vložil: Anička Vančová