Utajené podzemí baziliky a nacistický poklad. Záhady života
29.08.2026
Foto: Se svolením města Jablonné v Podještědí
Popisek: Bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy v Jablonném v Podještědí
Podobné příběhy známe z dobrodružných filmů. Na základě informací nebo map se skupina dobrodruhů vydává hledat zakopané cennosti. Takové události se však odehrávaly (a odehrávají) i na českém území. Patřilo k nim i pátrání StB po nacistických pokladech v podzemí kostela svatého Vavřince v Jablonném v Podještědí. Jaké byly jeho výsledky?
Tmavou chodbou postupuje skupina mužů se zavázanýma očima, která je vedena příslušníky tajné policie v černých uniformách SS a s pistolemi v rukou. Záhy se dostávají do větší podzemní síně, kde jsou již připraveny bedny s neznámým obsahem. Gestapáci sundávají zajatcům pásky z očí a nařizují jim vložit bedny do výklenku, který mají poté zazdít. Zajatci, vystrašení z namířených zbraní, s prací neotálejí. Za hodinu je vše hotovo. Nacisté jim poté opět nasazují pásky na oči a vyvádějí je ven z podzemních katakomb pod kostelem svatého Vavřince a Zdislavy do spícího sudetského městečka Jablonného v Podještědí.
Zda byli tito lidé později zavražděni, nebo jim bylo jen důrazně nařízeno mlčení, není dodnes zřejmé, stejně jako není jistá pravdivost předchozího příběhu z městečka na úpatí Lužických hor. Každopádně podzemí současné barokní baziliky, která byla na místě staršího kostela vybudována na počátku 18. století podle návrhu rakouského architekta Johanna von Hildebrandta, dosud skrývá mnohá tajemství! Pod svatostánkem se nachází krypta s hrobkami několika významných českých šlechticů, včetně svaté Zdislavy z Lemberka i hraběcí rodiny Berků, která financovala výstavbu tohoto kostela.
Podle pověstí, jež se tradují mezi místními, stejně jako dle některých indicií, to vypadá že podzemí pod církevní budovou je zřejmě rozsáhlejší, než se zdá. Má snad až tři patra, jak tvrdí někteří lidé? Podle pamětníků parkovala blízko kostela koncem roku 1944, nebo počátkem roku následujícího, kolona několika německých nákladních vozidel. Vskutku sem byly nacisty ukryty bedny se vzácným obsahem, jak tvrdí tradovaný příběh, nebo jde o nepodložený humbuk?!
Co ukrývá krypta?
O zdejším podzemí pod nádherným kostelem, který nechal vybudovat císařský místodržící a hrabě Antonín Berka z Dubé, se tvrdí, že je přibližně stejně hluboké, jako je vysoký kostel nad ním, tedy kolem 39 metrů. Je skutečně o dvacet metrů hlubší, než stojí v oficiálních pramenech?
Půdorys podzemí má pak zhruba odpovídat rozměrům kostela, který je široký 28 metrů a dlouhý necelých padesát. Do nejhornějšího patra krypty, na níž je vidět spojitost s předchozí zbouranou stavbou, se můžete za jistých podmínek podívat i dnes. Do jeho údajných spodních pater však nikoliv. Jde pouze o povídačky nudících se stařenek? Jenže je tu několik okolností, které naznačují pravý opak.
Podle českého záhadologa a spisovatele Aleše Česala stála totiž podlaha původního a dnes neexistujícího kostela v Jablonném na úrovni současné krypty, o čemž svědčí i poloha blízkého dominikánského kláštera, který leží o pár metrů níž než dnešní kostel. Skrývá se tedy pod známým horním podzemním patrem ještě jeho předchozí, starší varianta z původního svatostánku? Mohou tomu nasvědčovat průduchy u kostela, kterých je víc, než by logicky mělo být!
Z dvanácti větracích otvorů totiž pouze čtyři vedou do vnitřku baziliky a jeden do známého horního patra podzemí! To by mohlo znamenat, že zbytek ústí do dosud neznámých katakomb nebo blízkých chodeb.
Podle pamětníků by pod stavbou zasvěcenou svatému Vavřinci a Zdislavě měla vést podzemní chodba, spojující kostel s necelými třemi kilometry vzdáleným zámkem Lemberk. Přestože jde v tomto případě zřejmě o pouhou legendu (kvůli problémům s odvodněním i tvorbou dlouhé chodby), na vlastní oči jsem se kdysi přesvědčil, že také pod kopcem, na kterém stojí tajemný Lemberk, existuje rozsáhlé a dnes bohužel pro veřejnost nepřístupné podzemí. Zmíněný kopec je chodbami doslova prošpikován jako ementál. Co se zde stále skrývá pod našima nohama?
Lokality pro nacistické poklady
Kostel v Jablonném také podle pamětníků provázely po druhé světové válce velice zvláštní návštěvy „turistů“ z východního i západního Německa. Mnozí z příchozích si prý nejenom velmi důkladně prohlíželi vnitřek kostela, ale měli i proklepávat některé jeho zdi. Hledali snad dutiny, skrývající jakýsi obsah? Jejich podivné počínání může vysvětlovat skutečnost, na kterou upozorňuje český historik Ondřej Martin. Nacistům na konci druhé světové války doslova hořela půda pod nohama, zatímco z východu se přibližovala Rudá armáda, ze západu postupně Třetí říši dobývaly americké, britské a francouzské armády.
V ubývajícím čase bylo vysokými představiteli nacistického Německa rozhodnuto o uschování nakradených uměleckých cenností, ale také zlata a stříbra (neměl mezi nimi chybět ani maďarský a belgický státní poklad – pozn. red.), stejně jako dokumentů o spolupracovnících a tajných technických projektech na nejrůznějších místech okupovaných Německem. Jednalo se především o využití již hotových a nepoužívaných důlních děl, stejně jako krypt a dalších podzemních objektů.
Cílem akce bylo ukrytí cenností a tajných dokumentů před spojenci a jejich pozdější vyzvednutí. Které oblasti na českém území byly nacisty pro tyto účely vytipovány? Přednostně se jednalo o část Šumavy, jižní Moravu v okolí Lednice i někdejší výcvikový prostor SS na Benešovsku. Čtvrtou lokalitou byla právě část severních Čech, ohraničená městy Děčín-Lovosice-Liberec-Frýdlant. Je pouze náhoda, že do tohoto bývalého sudetského území spadá i Jablonné v Podještědí?!
Tajuplné nálezy
Ale opusťme vratkou půdu spekulací a legend. Hledání pokladu pod kostelem v Jablonném pod taktovkou tajné československé policie StB se začíná psát na jaře 1981, kdy byl český psychotronik František Slonek požádán Okresním národním výborem v České Lípě (Jablonné patřilo do okresu Česká Lípa – pozn. red.), aby objasnil příčinu prasklin ve zdech zámku Lemberk. Slonek pomocí proutkaření tehdy tvrdil, že se pod Lemberkem i kostelem svatého Vavřince nachází rozsáhlé podzemí, staré snad kolem 2000 let. Mohl mít i přes jistou přehnanost svého sdělení pravdu?
Navíc proutkař v kostele svatého Vavřince našel zabetonovaný vstup do dosud neznámé podzemní komory, jejíž existence byla vzápětí fyzicky potvrzena. Měl snad pravdu i ohledně svého dalšího tvrzení, tedy že se pod kostelem v hloubce asi 30 metrů skrývá zhruba dvacet tun archivního materiálu? Navíc některé Slonkovy zatím nepotvrzené detekce byly následně podloženy i průzkumem kostela pomocí georadaru SIR-7 z Geoindustrie Praha. Obsluha zařízení pod zemí objevila v hloubce asi 8 metrů možné dutiny velkých rozměrů a byly detekovány také dva někdejší vstupy do něj.
Tyto úspěchy neunikly pozornosti tehdejší StB, která se v rámci dlouhodobé tajné akce s krycím názvem Evropa pokoušela mapovat místa ukrytých nacistických archivů, zbraní a cenností na někdejším československém území. Poté co její agenti zachytili zkazky obyvatel Liberecka o údajném ukrytí dominikánského zlatého pokladu a beden s archivy pod kostelem svatého Vavřince, bylo rozhodnuto o zahájení tajné akce s krycím názvem Kostel.
Významnou roli v tom sehrál i dopis od přednosty oční kliniky v německé Jeně Erwina Günthera, který poslal 23. února 1982 na zámek Lemberk. V něm německý lékař tvrdil, že se od otce doslechl o ukrytí stříbrných předmětů nacisty pod Lemberkem v roce 1945. Naplánovaná akce StB měla odhalit, zda je na povídačkách o podzemí pod Lemberkem a Jablonném něco pravdy.
Akce s krycím názvem Kostel
Vše začalo v listopadu 1983, kdy po sběru informací vyvolal náčelník 5. odboru X. správy StB (Správa zaměřená na boj s vnitřním nepřítelem) JUDr. Josef Češelský jednání s pracovníky XIV. správy čs. Státní tajné bezpečnosti. Výsledkem byl návrh na poměrně rozsáhlou a finančně nákladnou hledací akci, kterou schválil tehdejší první náměstek ministra vnitra JUDr. Ján Kováč. Bylo rozhodnuto o dočasném uzavření kostela svatého Vavřince a svaté Zdislavy, jakož i o účasti 32 lidí na tomto „zlatokopeckém“ projektu.
Nechyběli mezi nimi příslušníci StB a VB (veřejná bezpečnost) z Ústí nad Labem a České Lípy i odborníci a dělníci z Geoindustrie Praha a z Uranového průmyslu. Po ubytování v Rynolticích se 18. listopadu pustili členové průzkumného týmu do práce. Avšak přes využití na svou dobu výkonného detektoru kovů i georadaru, ručních výkopů i mnoha vrtných sond, hlubokých až 18 metrů, se nedostavoval očekávaný výsledek.
Práci hledačů pokladů totiž velmi komplikovala podzemní voda, na níž záhy narazili a která téměř zastavila průzkum. Na nátlak náčelníka XIV. správy StB plukovníka Kupce bylo nakonec pátrání 15. prosince 1983 ukončeno, přestože techničtí operativci z 5. odboru X. správy StB trvali na pokračování průzkumných operací v kostele. Jaký k tomu měli důvod?
Co skrývala Berkova hrobka?
Podle jejich názoru geologický radar ukázal pod Berkovou hrobkou (Jablonné kdysi patřilo hraběcí rodině Berků – pozn. red.) možnou dutinu v hloubce 11 metrů, jež však neměla být zdaleka jedinou. Některé údaje dokonce naznačovaly existenci bývalého schodiště, které mělo být zazděno do jednoho z nosných pilířů kostela. Kam asi kdysi vedlo?
Kvůli zjištěným údajům z georadaru, ale také díky novému svědectví faráře Fleiberga, kterému prý jeden z umírajících starousedlíků prozradil, že na konci války zabetonoval na příkaz gestapáků vstup do podzemí kostela, byla v polovině května 1984 zahájena druhá fáze prospektorské akce StB. Jaké měla výsledky? Průzkum se tentokrát zaměřil na podzemí pod hrobkou Berků a dalšího šlechtického rodu Pachtů z Rájova. Jenže přišlo velké zklamání.
Místo očekávaných dutin byla pod posledním místem Berkova odpočinku objevena pouze silná vrstva pískovce (georadar není vždy schopen spolehlivě určit dutiny, někdy jde pouze o materiál jiné hustoty a složení než okolí – pozn. red.). Práce ke všemu opět zdržovaly časté průsaky spodních vod do podzemí, díky čemuž musela být využita výkonná čerpadla.
Ani sondy za kryptou Pachtů nepřinesly žádné převratné výsledky. Pouze byly objeveny betonové zákryty, staré tehdy podle expertů asi čtyřicet let. Nasvědčoval beton snad tomu, že zde Němci vskutku cosi za války zakopali a zazdili?! Vždyť stáří betonu by tomu odpovídalo!
Byli Američané rychlejší?
Po doslova nijakých výsledcích byla akce Kostel koncem května definitivně ukončena. Hledali snad příslušníci StB díky nepřesným informacím na špatných místech? Vždyť záhy po ukončení pátrání přišla na ústředí StB v Praze zpráva od východoněmecké tajné policie Stasi, hovořící o tom, že během války pronajala německá kněžna von Auersperg prostory na Lemberku jako sklad říšskému místodržícímu kraje Sudety. Na jaře 1944 pak požádala vláda Saska hraběnku o rozšíření stávajících skladovacích prostor. Ty mohly být i pod kostelem v Jablonném.
Nacházejí se tedy ony schované předměty spíše pod Lemberkem, anebo příslušníky StB kdosi ve vyzvednutí předběhl? V jedné sondě za kryptou Pachtů totiž v roce 1984 objevili obal od sušenek značky Star, který zde rozhodně nezanechali oni! Předběhli je tedy v tomto jinak nepřístupném prostoru němečtí nebo američtí prospektoři, kteří měli již dříve přesnější informace o záhadném úložišti?
Je to možné. V roce 1969 totiž v Jablonném a okolí natáčela film jakási neznámá americká produkční společnost, která disponovala velkým štábem, čítajícím kolem 200 lidí, i mnoha auty včetně kamionů! Jednalo se o skutečné filmaře, nebo o krycí manévr zahraniční tajné služby? Nebo snad šlo o bohatého amerického investora, který měl za cíl vyzvednout cennosti ukryté na tomto místě Liberecka?
Tento fakt zůstává dodnes záhadou, avšak nebyl by to první podobný případ. Američané totiž vyzvedli jakési nacistické bedny i v únoru 1946 u českých Štěchovic, které se díky svému pokladu staly legendou…
Petr Koutský
Zdroje: Jablonné v Podještědí (ZDE), Wikipedia (ZDE), Soupis památek - encyklopedický přehled sídel (ZDE), Tomáš Machálek: Akce kostel. Pátrání StB po neexistujících pokladech v Československu
Převzato z časopisu Záhady života
_20260829.jpg "Záhady života")
Vložil: Redaktor KL