Kauza ´bílí tygři´ v liberecké Zoo ze všech úhlů. Opravdu půjdou pryč? Je rozumné se zbavit ikony?

Foto: Zoo Liberec

Popisek: Bílí tygři jsou neodmyslitelně spjati s Libercem a jeho Zoo

To vše vyvolal článek o ekonomice zoologických zahrad, který s ředitelem Zoo, jako dlouholetým odborníkem (slova redaktorky při sjednávání schůzky), přijela z Prahy udělat redaktorka ekonomické rubriky MF Dnes. Respektive nevyvolal jej ani tak článek, jako jeho nadpis, který nemohl ovlivnit ani ředitel Zoo, ale úplně ani sama redaktorka. Noviny se musí prodávat a tak o nadpisu rozhodují vedoucí rubrik, zodpovědní za atraktivitu a prodejnost, píše sám ředitel Zoo Liberec, David Nejedlo, v reakci na název článku v MF Dnes.

Co se stalo? V MF Dnes vyšel rozhovor s ředitelem liberecké Zoo, nazvaný ´Bílí tygři budou muset pryč, říká ředitel liberecké Zoo´. A vypukl poprask, nutno říci, že pochopitelný – bílí tygři jsou ikonou příjemné, nevelké liberecké zoologické zahrady, která na tom ale, jak mimo jiné vysvitlo z rozhovoru, není zdaleka tak dobře, jak to vypadá. Ředitel totiž prozradil, že město ´své ´ Zoo moc peněz nedává (mají obrovské dluhy z ekonomické katastrofy jménem Mistrovství světa v klasickém lyžování 2009; možná také preferují jiné věci v Liberci, než je populární Zoo)… V rozhovoru též ředitel vysvětloval, jak to je s ´bílými tygry´ a proč se jich chce Zoo v horizontu let zbavit (k těm důvodům se dostaneme dále).

David Nejedlo, bombardovaný nesouhlasnými názory, navíc i hojně podepisovanou peticí za zachování chovu bílých tygrů, považoval za nutné celou kauzu na stránkách Zoo tak nějak dovysvětlit: „Vedení Zoo respektuje názory svých návštěvníků včetně hokejových fanoušků, extrémních milovníků divoké přírody i všech Liberečáků, kteří žijí své občanské životy a „konzumují svou Zoo“ z mnoha dalších úhlů pohledu. Jim se především zpovídá ze svých kroků a zejména jim směřuje své následující vysvětlení,“ stojí v úvodu. A pokračuje…

Bílý tygr, šimpanz v plenkách a teplácích, levhart na vodítku

Bílý tygr není živočišným druhem ani poddruhem. V přírodě se nevyskytuje a není tedy ohrožen vyhynutím (na rozdíl od indického tygra, ze kterého bílý vzešel). V roce 1951 byl v Indii odchycen mladý samec tygra, který měl bílé zbarvení srsti. Tento jediný zakladatel byl dále v zajetí připouštěn na normálně zbarvené samice. Z potomků tohoto samce byli v dalších generacích vybíráni ti bílí a v soukromých chovech i jinak výjimečně zbarvení jedinci. Ti byli dále kříženi mezi sebou, což dodnes vede k množství geneticky vázaných zdravotních a tělesných vad. 

Libercem prošlo za 24 let 22 bílých tygrů, přičemž rozmnožit se je podařilo pouze třikrát, a to za velkého úsilí a chovatelské péče. Přesto byla častým jevem mláďata málo životná, šilhavá a jinak „pokroucená“. Poslední vrh se v Liberci narodil v únoru 2016 a za velkého úsilí, léčby a chovatelské péče se odchoval samec a samice. A stejně jako v případě předchozího odchovu, bylo velmi komplikované, najít pro ně dobré umístění. Celé dva roky byla obě zvířata – kromě dalšího aktivního nabízení – marně v nabídkové listině Zoo. Krom cirkusů a obchodníků se zvířaty o ně nikdo neprojevil zájem.

Psali jsme

Rázná plavovláska se stala vzorem feministek a na chlapy měla stejnou smůlu jako Margaret. Tajnosti slavných

Proč jsme bílé tygry tedy chovali / zatím stále chováme? Stejně jako lidská společnost, i Zoologické zahrady procházejí evolučním vývojem. Nechceme se vyhraňovat vůči vlastní historii, protože je součástí nás všech. Do této historie patří několik generací libereckých šimpanzů. Vyrůstali v oblečcích a s plenkami v rodinách svých chovatelů (známé i z několika filmů či reklam). Nebo uměle odchovaná mláďata levhartů či dalších velkých koček, která svého času zvyšovala popularitu návštěv Zoo - setkání s nimi (na vodítku) a jejich chovateli, nabízejícími je k pohlazení či vyfocení, bývalo běžnou součástí života Zoologické zahrady.

Již delší dobu málokoho napadne, že by se podobné obrázky mohly vrátit do kulis liberecké či jiné dobré zoologické zahrady. To není o vědeckém přístupu, ale spíše o prostém, zdravém rozumu. Někteří z uměle odchovaných šimpanzů stále žijí a věřte, že to nejsou šťastná zvířata. 

Chov bílých tygrů je pokračování příběhu vývoje zoologických zahrad. V těch moderních a dobře fungujících už nepotkáte oblečeného šimpanze či mládě šelmy na mazlení. Věříme, že jednou zvládneme plnit poslání zoologické zahrady i bez málo životných, křížených a v podstatě nemocných bílých tygrů.

Hokejoví bílí tygři

Chápeme nostalgii či smutek fanoušků hokejového klubu Bílí tygři Liberec, pokud bude chov bílých tygrů v Zoo Liberec postupně ukončen.  I kvůli nim u nás ještě několik let budou důstojně dožívat minimálně Paris a Surya Bára. Věříme, že nasazení a herní dovednosti libereckých hokejistů nestojí na tom, zda liberecká Zoo bude či nebude chovat v expozici jejich jmenovce. Další smysl chov bílých tygrů v Liberci nedává. Dlouhodoběji ani ten marketingový, viz další text. V Chomutově nežijí piráti, na Kladně rytíři, vervu ani energii není možné pohladit v Litvínově ani v Karlových Varech.

Zoo dnes nemohou být zvěřincem rarit. Toto poslání se nejen naplnilo, ale již nějaký čas se přežívá a je kontraproduktivní.

Bílí tygři v marketingu

Bílí tygři v liberecké Zoo měli své poslání poplatné době. Době, která začala v období, kdy podnikatelé chodili po ulici s bílými ponožkami v černých mokasínách, měli fialové sako a v ruce viditelně třímali další symbol svého postavení, mobilní telefon. Podobně vyhlížející člověk by dnes na ulici vzbudil v lepším případě shovívavé pousmání. 

A podobně je to s bílými tygry v marketingu Zoologických zahrad. Má-li být Zoo vnímána jako moderní, nemůže se donekonečna prezentovat stejnými „ikonami“ jako cirkusy, chovatelé typu pana Berouska, produkujícího zvířata na kšeft a pro filmová či divadelní představení. Moderní Zoo se nemůže udržitelným způsobem prezentovat ani stejnými zvířaty, kterými se prezentují začínající malé soukromé Zoo, budující své začátky na hodnotách starých několik desítek let. 

Pravděpodobně mnozí všímaví lidé zaznamenali, že v několika posledních výročních zprávách liberecké Zoo se již fotka bílého tygra neobjevila, stejně jako jsme ji nepoužívali na plakátech a většině dalších propagačních materiálech. Již více než dva roky na problematiku bílých tygrů upozorňujeme novináře i politiky se zájmem o problematiku liberecké Zoo. V přímém kontaktu vysvětlujeme veřejnosti důvody, proč nechceme, aby naše práce a úspěšné chovy dalších (nejen ohrožených, ale často i atraktivních zvířat), byly prezentovány prostřednictvím bílých tygrů. Dlouhodobě jsme v těžké situaci, kdy postupně a cíleně vytěsňujeme z vnímání veřejnosti jeden typ zvířete, jehož jediným smyslem držení v lidské péči je marketing. Možná právě v této době nastal čas, aby byla situace pojmenována opravdu nahlas, jak se tomu neplánovaně stalo vydáním článku s nadpisem: „Bílí tygři budou muset pryč“.

Psali jsme

Také jste si pohladili tygří mládě? A víte, že jim tím ubližujete a přispíváte k byznysu s vývary z tygra? Přečetli jsme

Zoo Liberec chce a potřebuje být členem Evropské asociace Zoologických zahrad a akvárií (EAZA) 

Jedná se o regionální stavovskou organizaci, respektovanou v rámci světového ochranářského a chovatelského společenství. Srovnání s EU úplně nepokulhává, ale nejedná se o Evropskou unii. Členství v EAZA mimo jiné šetří zoologickým zahradám nemalé finanční prostředky a řadu problémů. Jen členství v EAZA nám umožňuje být součástí záchranných chovatelských programů, v rámci kterých zvířata získáváme zdarma a zároveň pro ně máme odbyt. Avšak i EAZA občas přijímá pro nás obtížně akceptovatelná nařízení či „doporučení“. (Což neplatí v případě postupného ústupu od chovu kříženců a barevných raritních odchylek. Zde jsou zajedno i odborníci z řad Asociace českých a slovenských zoologických zahrad i jiné odborné autority u nás i v zahraničí. Postupně se přidávají i běžní, přemýšliví lidé). Nebýt pozitivního tlaku na členské zahrady EAZA, dodnes by se v Zoologických zahradách odchovaná zvířata prodávala za peníze a mnoho druhů zvířat by bylo drženo v nevyhovujících podmínkách, jako například v Liberci ještě v nedávné době afričtí nosorožci, indický nosorožec, orangutani a některé další druhy.  

Na konci srpna prošla liberecká Zoo velmi tvrdou a náročnou kontrolou v rámci EAZA akreditačního procesu. Zahraniční auditoři si během dvou dnů prohlédli velmi pečlivě všechny naše areály a seznámili se se všemi aktivitami.  

Na oficiální výsledky si budeme muset ještě pár týdnů počkat, ale předběžně již výsledek známe. Zoo Liberec je v mezinárodním měřítku vysoce hodnocena díky svému dobře spolupracujícímu a erudovanému týmu. Mezi sledovanými parametry jsme obstáli z hlediska propracovanosti systému vzdělávacích programů pro veřejnost (DIVIZNA), zapojení do praktické ochrany přírody a ohrožených druhů (jak v domovském regionu díky aktivitám ARCHY, tak i v zahraničí díky dlouholeté podpoře terénních projektů na ochranu biodiverzity a rozvojovou pomoc prostřednictvím České koalice na ochranu biodiverzity). Vnímáme názory a reakce veřejnosti a vážíme si jich. Budeme rádi za konstruktivní diskusi,“ končí pan ředitel své vyjádření, po jehož přečtení je člověku leccos jasnější...

Dva bílí tygři v Liberci určitě dožijí

Jak upozornil ředitel liberecké Zoo David Nejedlo, žádné rozhodnutí o tom, že by bílí tygři v dohledné době ze zahrady zmizeli, nepadlo. A nepočítá s tím ani Zoolog Luboš Melichar, jak píše iDnes.cz: „Parisovi je třináct let, průměrně se tygři dožívají patnácti let. Neumím si představit, že bychom ho odsud nyní odvezli,“ poznamenal. Ani osmiletá samice Surya Bára se nemusí obávat, že by měnila bydliště. „Momentálně padlo rozhodnutí, že nebudeme náš pár množit ani shánět nová zvířata, protože pavilon šelem to zkrátka neumožňuje,“ vysvětlil Nejedlo s tím, že současný pavilon technicky nevyhovuje. To je tím, jak jsme již psali, že liberecká Zoo je silně podfinancovaná.

Místo bílých tygrů lvi berberští?

Ostatně právě prostory jsou jedním z důvodů, proč Zoo o ukončení chovu bílých tygrů vůbec uvažuje. Současný pavilon šelem, který kromě tygrů obývají i mladí lvi berberští, totiž už kapacitně ani technicky nevyhovuje. Množit je v něm možné jen jeden druh a přednost dostali právě lvi. Do čtyř let chce Zoo objekt zrekonstruovat a právě při té příležitosti měla podle ředitele proběhnout i širší diskuse s veřejností, zda chov bílých tygrů v Zoo zachovat. Pro by byl mimo jiné i Martin Kadlec, mluvčí hokejového klubu Bílí Tygři Liberec, který nese po šelmách jméno. „O přejmenování bychom samozřejmě neuvažovali. Věříme tomu, že značka klubu už je natolik silná, že jako hokejisti jsme jedním ze symbolů města a tím druhým jsou bílí tygři. A bylo by smutné, kdyby zůstal jen jeden symbol. Ale rozhodnutí samozřejmě necháváme na odbornících,“ informoval Kadlec.

Vložil: Markéta Vančová