Hadilov normálně loví hady, teď ale ulovil cenu pro Zoo Liberec, té se totiž povedl mistrovský kousek
26.05.2018
Foto: Zoo Liberec
Popisek: Hadilov písař, velmi pěkný pták, nemyslíte?
VIDEO Zoo Liberec se i v letošním roce zapojila do 24. ročníku soutěže Bílý slon, kterou vyhlašuje sdružení Česká Zoo ve spolupráci s Unií českých a slovenských zoologických zahrad. Soutěž má dva okruhy, v jednom se posuzuje nejlepší stavba či expozice vybudovaná v uplynulém roce, v druhém se hodnotí významný a unikátní odchov loňského roku, a to v kategoriích savci, ptáci a ostatní. Nyní ale bude řeč o ptákovi, a to velmi neobvyklém.
Hadilov písař (Sagittarius serpentarius) je velký, převážně na zemi žijící pták. Dokonce: Patří do řádu dravců, ale je tak specifický, že pro něj byla vytvořena zvláštní čeleď, jejímž je jediným zástupcem, jak praví Wikipedie. Jde o ohrožený druh, jeho přirozeným domovem je Afrika...
No a liberecká Zoo? Tak ta zabodovala v té ptačí kategorii. O první místo se podělila se Safari Parkem Dvůr Králové, a to za unikátní odchov dvorského mláděte hadilova písaře, kterého odchovali liberečtí „pěstouni“ orli bělohlaví. Díky této netradiční a nezištné spolupráci zoologických zahrad se podařilo mládě tohoto afrického lovce jedovatých hadů zachránit. Pro cenu si přišli zástupci obou zahrad společně.
Velký úspěch
„Je to pro nás veliká čest. Za čtyřiadvacetiletou historii je to podruhé, co se nám podařilo hlavní cenu získat. Poprvé to bylo v roce 1997 za odchov orla stepního. Soutěž je zároveň skvělou příležitostí, jak ukázat veřejnosti poctivou práci všech ošetřovatelů a dalších pracovníků zoo“, dodává Jan Hanel, kurátor dravých ptáků v Zoo Liberec, který cenu Bílého slona přebíral.
Hadilov je věrný
Hadilov žije většinou celý život ve stejném páru. Partneři společně loví a společně také stavějí velké ploché hnízdo ve větvích stromů. Hnízdo pak používají několik let. Díky své specializaci na lov ze země ale mají jinak vyvinuté pařáty a do korun stromů musí všechen materiál na stavbu hnízda přemístit zobákem. Každý pár si brání vlastní teritorium o rozloze až 45 kilometrů čtverečních. V zemích svého původu jej lidé často domestikují a nechají si ho běhat po pozemcích. Výhoda je zcela jasná – loví hady, kteří na farmách dělali paseku.
Jak loví hadilov
Hadilov písař nerad létá. Radši se pohybuje po zemi. A to rychlostí, kterou by nepřekonal ani Emil Zátopek. Při lovu zpravidla používá nohy, kterými kořist prostě ukope. Jedna prudká rána, poté přichycení drápy a jedno mocné polknutí. Hadilov se s trháním potravy neobtěžuje. Potravu trhá jen v případě, že je příliš objemná. Chytá již zmíněné hady, ještěrky, malé savce nebo hmyz. V Africe není hadilov písař ohroženým druhem. Naopak, tamní lidé si jej váží pro jeho schopnost lovit hady.
I při svém majestátním zjevu je hadilov plaché zvíře, které nemá rádo, když jej očumují návštěvníci. A to obzvláště v době, kdy mají mladé. Zvláštností je, že při vyrušení vydává hluboké hrdelní zvuky, podobné spíše buvolovi, než někomu z ptačí říše. Hadilov dokáže být také dost nebezpečný a účty by si dokázal vyřídit i s neopatrným člověkem, který se zatoulal do jeho teritoria.
Vložil: Štěpán Cháb