Již šestnáct! Seznam národních kulturních památek v Libereckém kraji se rozroste o poutní místa v Hejnicích a Horní Polici
28.09.2017
.JPG)
Foto: MěÚ Hejnice
Popisek: Hejnický kostel jako nová kulturní památka
Seznam národních kulturních památek v Libereckém kraji se rozroste o poutní areál kostela Navštívení Panny Marie v Hejnicích a poutní areál kostela Navštívení Panny Marie v Horní Polici. Ministerstvo kultury České republiky je koncem října zařadí na seznam národního kulturního bohatství. Díky tomu bude na území našeho kraje 16 chráněných a výjimečných staveb s nevyčíslitelnou kulturní a duchovní hodnotou.
Dlaskův statek, Bezděz, zámek Zákupy, Janatův mlýn či Lemberk – pět z dosavadních čtrnácti národních kulturních památek, které jsou k vidění v Libereckém kraji. Jejich soubor se nyní rozroste o další dvě. Konkrétně o barokní poutní místa v Hejnicích a v Horní Polici.
Ministerstvo kultury poutní místa vyhlásilo za historické památky
„Národní kulturní památky prohlašuje vláda svým nařízením na návrh Ministerstva kultury ČR. Letos nás ministerstvo oslovilo, abychom vytipovali možné objekty nebo areály v našem regionu, které mají ideální předpoklady stát se národní kulturní památkou. Navrhli jsme Hejnice, Bozkov a Horní Polici,“ vysvětlila Květa Vinklátová, radní pro resort kultury, památkové péče a cestovního ruchu.
Na základě zhodnocení návrhů Ministerstvo kultury České republiky vytvořilo návrhový seznam celkem 16 objektů z celé republiky. Na něm se objevily i dvě ze tří míst navrhovaných Libereckým krajem.
Kostel s farou a zvonicí je dominantou v Horní Polici
„Kostel s ambitem, farou a zvonicí v Horní Polici tvoří uzavřený areál, který je dominantou tamní krajiny, proto oddělení památkové péče navrhlo prohlásit tuto ojedinělou kulturní památku v rámci Libereckého kraje za národní kulturní památku,“ zdůvodnila volbu radní Květa Vinklátová. „Stejně tak historický, krajinářský i duchovní význam hejnického areálu je nesporný. Problematická je z pohledu památkové péče razantní přestavba v bývalém františkánském klášteře po roce 2000, kde se nyní nachází Mezinárodní centrum duchovní obnovy,“ doplnila Vinklátová. Z tohoto důvodu navrhlo oddělení památkové péče k prohlášení za národní kulturní památku areál kostela s ambitem, souškou Mater Formosa a prostranstvím před kostelem, vyjma bývalého objektu františkánského kláštera.
Místní obyvatelé jsou nadšení
„S tím, že se do užšího seznamu dostaly barokní skvosty v Hejnicích a v Horní Polici jsme velmi spokojeni. S ohledem na památkovou kvalitu ostatních navržených objektů je výběr vůči našemu kraji objektivní,“ zhodnotila postup výběru radní Vinklátová a dodala, že rozhodnutí se očekává ještě do konce volebního období současné vlády.
Areál se dochoval v původní podobě
Areál barokního trojlodního kostela v Horní Polici s ambitem s farou a zvonicí, která se vypíná na kopci nad obcí je obklopen obvodovou zdí a je zcela uzavřen. Díky tomu se stavebně dochoval v autentické podobě. Na místě bývalého farního kostela, který je doložen již roku 1352, vznikl v rámci Libereckého kraje ojedinělý areál poutního kostela, jehož stavba byla zadána českému staviteli italského původu Octaviu Broggiovi, který vybudoval faru a začal s přestavbou kostela. Tu dokončil pod záštitou velkovévodkyně toskánské Anny Marie Františky významný barokní architekt a pražský měšťan Václav Špaček.
Hejnice jsou spojené se zázrakem
Hejnice jsou známé jako poutní místo spojené s legendou o nalezení zázračné sošky Panny Marie s Ježíškem, která měla moc uzdravovat nemocné. Podle této legendy vzniklo hejnické poutní místo koncem 12. století a již roku 1211 zde měl stát první dřevěný kostelík. Podle plánů přestavby ze 17. století lze však nejstarší části datovat do poslední čtvrtiny 14. století. Do stejné doby je datována i milostná soška Mater Formosa (tj. soška Panny Marie s Ježíškem). První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1408. Hejnice jsou zmiňovány již v urbáři frýdlantského panství z konce 14. století. K první barokní přestavbě došlo po třicetileté válce, kdy byl vystaven ambit (1679, Abraham Leuthner) a františkánský klášter (1692–1696, Marco Antonio Canevalle). O rozvoj poutního místa se zasloužil především hraběcí rod Gallasů, který nechal vybudovat v kostele svou rodinnou hrobku. Rozsáhlá barokní přestavba poutního kostela se uskutečnila v první polovině 18. století, podle návrhu významného architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (např. zámek Schönbrunn) postavil další známý barokní architekt Tomáš Haffenecker.
Válcuje vás život, úřady, politici? Zažili jste, nebo jste viděli něco, co by měli ostatní vědět? Pište, foťte, posílejte na .
Vložil: Štěpán Cháb