Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kdo platí, poroučí, tak to chodí. A dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní, píše komentátor na adresu Dědka. Ale nejen jeho…

05.08.2017
Kdo platí, poroučí, tak to chodí. A dělit miliardáře v politice na padouchy a čistokrevné sympaťáky je naivní, píše komentátor na adresu Dědka. Ale nejen jeho…

Autor: Facebook STAN

Popisek: Dalibor Dědek, který má známou firmu Jablotron, je liberecký rodák. Kde ale bude kandidovat, zatím není rozhodnuto (na fotu druhý zprava, vedle Petra Gazdíka)

Přípravy na podzimní volby do Sněmovny jsou v plném proudu a na politickém kolbišti vstali noví bojovníci. Jak se dokážou udržet a více či méně srovnat krok s většími soupeři? Odpověď není v jejich volebním programu či v osobním charismatu, kterého se mnohým stejně moc nedostává. Podporují je mnohdy milionáři i miliardáři a stálice v byznysu. No a pak jsou tu i tací, kteří se nespokojí jen s podporou, ale jdou sami se svou kůží na trh. Kruciální otázka zní: Proč to dělají?

Proč by se do něčeho takového pouštěli? Snad ve víře, že se české politické prostředí posune k lepšímu? Odpověď se možná skrývá i v čisté matematice.

Malá strana jako výhodný byznys?

Politické strany, které přesáhnou hranici 1,5 procenta, dostanou po volbách státní podporu – a to podle jednoduchého klíče, kdy za každý voličský hlas dostanou 100 korun. Jak upozornily Novinky.cz, takto si například v roce 2013 Piráti vydělali přes 13 milionů. Voličů tehdy měli 132 427… A to není zdaleka všechno. Šest milionů korun jako příspěvek od státu dostanou strany, kterým se při posledních sněmovních volbách podařilo získat 3 procenta hlasů. Další peníze – konkrétně 200 tisíc ročně - plynou od státu za každých dalších 0,1 procenta. 

Věci veřejné hodně bohaté

Takzvaní véčkaři či veverky, politická strana Víta Bárty, který měl za sebou úspěšný byznys v bezpečnostní branži, kandidovali jako úplní nováčci v roce 2010. A sukces, který se jim podařil, má srovnání jen s Babišovým ANO, které v roce 2014 získalo ještě více… Věci veřejné volilo tehdy 10,88 procenta voličů. Což obnáší cca půl milion lidí, přesně 569 127. Vynásobeno stem jsme již na 5 691 270 000, k tomu si připočtěme dalších 6 milionů (byly přes tři procenta) a pak ještě peníze za každý rok ve sněmovně. 12 mega, přibližně jen pro začátek. Prima výdělek, že?

Véčka a Piráti ovšem nebyli jediní, komu se podařilo na příspěvky za voličské hlasy dosáhnout (a zrovna tuto stranu opravdu nepodezříváme z ´politického byznysu´, ostatně mají dokonale transparentní účetnictví, každému na jejich stránkách k nahlédnutí). Zelení si v roce 2013 přišli 16 milionů, Svobodní získali 12,2 milionu a Strana práv občanů takto vydělala 7,5 milionu korun. Holt, mít své voliče se vyplácí… A mít za sebou bohaté mecenáše se vyplatí dvojnásob, pomohou, zajistí, zaplatí, poskytnou. A co za to? Nejnovějším příkladem takové symbiózy je Dalibor Dědek, který bude kandidovat za Starosty, ale o tom za chvíli…

Milion sem, milion tam, součet je 3

Například za Realisty, jenž vede do voleb Petr Robejšek, stojí „péče“ miliardáře Marka Dospivy, spoluzakladatele a spolumajitele investiční skupiny Penta Investments, který je podle časopisu Forbes sedmým nejbohatším Čechem – jeho majetek dosahuje výše 17 miliard korun. Z tohoto koláče poslal Realistům 3 miliony korun. Proč tolik? Protože více podle zákona nesmí.

A není jediný, kdo se o politické hnutí stará… Server Novinky.cz upozorňuje na to, že dalším takovým mecenášem je pro Realisty miliardář Martin Burda, člověk dlouhodobě se pohybující v oblasti investic, který například nějaký čas byl i generálním ředitelem České spořitelny. Dále se kolem financí strany pohybují jména jako Antonín Fryč či Lešek Wronka. „V případě našich dárců jde vždy o jejich ochotu podpořit program Realistů,“ citovaly Novinky.cz mluvčí strany Jana Malíkovou. Jako by se nabízelo dodat: Jistě, že ano, paní Malíková, jde jen o ochotu podpořit…

Své zmrtvýchvstání zažila i v devadesátých letech dokonce vládní strana ODA. S plánem postavit tuto stranu nohy přišel Pavel Sehnal, její předseda, který se o své „dítko“ náležitě po finanční stránce stará – na jaře poslal ODA tři miliony. Další, kdo nezůstává v tomto směru pozadu, je hnutí Referendum. Statisíce mu věnovali různí donátoři z řad podnikatelů.

Vyhlídky na lepší zítřky?

Ale abychom se nezastavili jen u těch menších politických stran… Jako nošení písku na pláž by mohlo působit, že se zmíníme o „neznámějším českém oligarchovi“ Andreji Babišovi a jeho hnutí ANO a Agrofertu. To je píseň, kterou každý, kdo aspoň čas od času otevře a přečte nějaký článek, jistě dobře zná.

V současné době se na politické pole pustil také majitel Jablotronu, miliardář Dalibor Dědek. Poté, co se Starostové po slavném uzavření partnerství s lidovci, s touto politickou stranu neslavně rozešli, mají vyhlídky na lepší zítřky. Dalibor Dědek se rozhodl, že za ně hodlá kandidovat. Ano, proč ne. Do politiky vstoupili jiní, také movití a už mnohem dříve.  „Problém spočívá v tom, že jejich drtivá finanční převaha nad stranou typu Soukromníci nebo Starostové a nezávislí může těžko vést k něčemu jinému, než že si ji jednoduše koupí,“ zamýšlí se reportér Jan Moláček na serveru Aktuálně.cz.

Agrofert vs. Penta?

„V české politice to začíná vypadat podobně. Podzimní střetnutí Agrofertu s Pentou vypadalo rozhodnutě, ale pořadím se ještě pokusí zamíchat Jablotron,“ charakterizoval to komentátor Aktuálně.cz s tím, že nelze samozřejmě miliardářům bránit, aby šli do politiky. Když mohou lékaři, učitelé, farmáři a všichni ostatní - proč ne byznysmeni?

„Jenže u těžkých vah typu Babiše nebo nejnověji Dalibora Dědka je to přece jenom trochu jinak. Problém spočívá v tom, že jejich drtivá finanční převaha nad stranou typu Soukromníci nebo Starostové a nezávislí může těžko vést k něčemu jinému, než že si ji jednoduše koupí. Andrej Babiš nenechal nikoho na pochybách - stranu založil jako svůj start-up. ANO si může klidně na každém sjezdu hrát na volby předsedy. Babiš je nemusí nijak manipulovat. Ví, že jeho straníci vědí, že pokud on nebude šéf, nebude ani strana a jejich teplá místa,“ píše Moláček a vysvětluje tím, proč bysnysmeni radši ne. Prostě, kdo platí, poroučí.

Vrchol naivity

„Aby nedošlo k mýlce - Dalibor Dědek je podle všech dostupných informací poctivý a sympatický chlap. Jenže dělit miliardáře v politice na ty, kteří jsou nám sympatičtí, a na ty druhé, angažmá prvních vítat a druhých odmítat, by bylo vrcholem naivity,“ píše Moláček a přidává pádný příklad: „Není to tak dávno, kdy panovalo všeobecné nadšení z jiného úspěšného a sympatického byznysmena s politickými ambicemi - Radima Jančury. Přetrvává toto nadšení i poté, co dal Jančura jasně najevo, že se při prosazování své agendy nebude štítit ani tak diskutabilních metod, jako je výzva k esemeskovému bombardování demokraticky zvolených politiků, jejichž podobiznami a čísly mobilů polepil své autobusy? Nebo pánovité zprávy jihočeskému hejtmanovi, který ho s žádostí o povolení zastávky v Českých Budějovicích zcela správně odkázal na dopravní odbor krajského úřadu?“

A komentátor končí: „Že je to fuk, protože nemáte rádi Chovance a Zimolu? To právě není, takovéto metody nemají v politice co dělat, bez ohledu na to, kdo je zrovna jejich cílem. Právě tak je třeba nebrat v potaz osobní sympatie, když do politiky vstupuje někdo, kdo má dost peněz na to, aby si vybudoval nebo koupil vlivnou stranu. Obezřetnost je namístě, i když je to sympaťák.“

„Nakopnutí“ Starostové

Nutno podotknout, že Starostové se po rozchodu s lidovci dostali do nelehké situace, kdy na volební kampaň nedisponovali zrovna vysokými sumami. Dalibor Dědek by jim tak mohl poskytnout kýženou finanční injekci, která by je lidově řečeno „nakopla“. Jenže, slovy Jana Moláčka „kdo platí, ten poroučí“ a byť to pan Dědek myslí sebelépe, může slíbit, že mu dobré úmysly vydrží i v prostředí, které je postaveno na opojném principu moci? Tedy, slíbit může, že.

Bylo by spravedlivé závěrem uvést, že podle zákona jsou 3 miliony korun limit, který se může politické straně nebo hnutí donátor poslat, jak jsme již zmínili. V této souvislosti je možná lehce úsměvné, že Dalibor Dědek se původně kasal, že dá 10 milionů, pak však uznal, že to asi nepůjde…   

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na .

Vložil: Lenka Sloupová

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace