Odvážná holka z Jizerek je hvězdou i bez silikonů a luxusního make-upu a nezasloužil se o to jenom její super zadek. Nejvíc na to doplácí její láska
15.01.2017
Foto: Facebook
Popisek: Elitní česká překážkářka a dvojnásobná mistryně světa Zuzana Hejnová na aktuálním snímku z prosince
Když nejde o fotbal nebo hokej, spousta lidí ani netuší, jakou hvězdu vlastně máme. Svět o ní ví mnohem víc. Přinejmenším ten atletický. Skromnou holku z Liberce s neuvěřitelně pevnou vůlí to ale netrápí. Spíš ji občas štve, že nemá čas na své koníčky. Možná jednou…
Nezdolná bojovnice. Rozená vítězka a zároveň skromná dívka. Nadaná atletka, která vždycky věděla, že talent je jenom odrazovým můstkem a sám o sobě ji na vrchol nevystřelí. K pozici světové jedničky pomohly překážkářce Zuzaně Hejnové především její vůle a pracovitost. Dovedly ji dvakrát na zlatý stupínek na mistrovství světa, k olympijské medaili i k titulu nejlepší atletky Evropy. V příběhu ‘rychlé holky‘ Zuzany Hejnové se setkáváme s událostmi, které rozvíjely a formovaly její osobnost od útlého dětství. Společně s ní prožíváme radost i zklamání, sportovní vzestupy a pády... A vystoupáme s ní až na Olymp. Knihu o jedné z nejúspěšnějších českých atletek vydalo nakladatelství XYZ.

Chtěla být jako sestra
Elitní překážkářka, přezdívaná Lula, se narodila 19. prosince 1986 v Liberci a rodiče Pavel a Alena ji odmala vedli ke sportu. „Odmalička jsem byla hodně aktivní dítě a chvilku neposeděla,“ prozradila jejich tehdejší hlavní motivaci. Vzorem se jí stala starší sestra Michaela, česká reprezentantka ve víceboji a účastnice letní olympiády 2004 v Athénách. „Líbilo se mi, jak vyhrává, nosí domů medaile a soutěží s ostatními. Chtěla jsem být jako ona,“ říká Zuzana. Již od druhé třídy navštěvovala atletický kroužek a od pátého ročníku pak přestoupila do atletické třídy na sportovní škole. Odmala také hrála na klavír, ale atletika nakonec dostala přednost. Je odchovankyní klubu AC Slovan Liberec. V osmé třídě začala trénovat v Jablonci nad Nisou pod vedením uznávané atletické trenérky Dany Jandové, která ji vedla v dalších letech k prvním juniorským úspěchům, a závodila za TJ LIAZ Jablonec.

V náruči přítele Honzy po úspěchu na letní olympiádě v Londýně, kde vybojovala bronz. Pánové, to je figura...
Bez Česti ani ránu
Svůj první velký závod absolvovala v roce 2002, kdy se v jamajském Kingstonu konalo mistrovství světa juniorů. Ve finále obsadila páté místo v českém dorosteneckém rekordu 58.42 sekundy a stala se nejúspěšnější členkou české výpravy. Je téměř neuvěřitelné, že tenkrát běžela teprve svůj čtvrtý závod na 400 metrů překážek. Po ukončení základní školy začala studovat libereckou Střední pedagogickou školu a ve třetím ročníku začala trénovat v Praze pod trenérkou Martinou Blažkovou. Středoškolská studia úspěšně zakončila v roce 2006 a od té doby se profesionálně věnuje atletice. Až do roku 2012 startovala v barvách USK Praha, od roku 2013 je jejím klubem Dukla Praha. Její specializací je běh na 400 metrů překážek a běh na 400 metrů. Jako talisman s sebou vozí na všechny závody plyšového medvěda, kterému říká Česťa. A také několik malých kamínků, které se vejdou do kapsy a prý mají různé účinky.

S přítelem Honzou Žaludem na dovolené na Havaji
Místo golfu žehlička
Sice se zdá, že jí už na nic jiného kromě sportu nemůže ani zbývat čas, a občas to tak v jejím životě opravdu i vypadá. Přesto si stihla najít partnera Honzu, s nímž si báječně rozumí a je jí oporou. „V podstatě se mnou žije život profesionálního sportovce, což není úplně běžné. A to je vlastně ta největší podpora. Kdyby si žil svůj život a dělal si, co chtěl, tak bychom se vůbec neviděli. Něco takového si neumím představit,“ prozradila v rozhovoru pro denik.cz a dodala, že je to leckdy pro něj těžké. „Vidím to na něm. Kolikrát je z toho hotový, ale pak jsou mu odměnou mé úspěchy. Vidí, že to má smysl a že je potřeba, abychom do toho všechno dávali oba dva.“ S domácností jí ale nepomáhá, to prý spíš jeho maminka či paní na úklid, kterou si Zuzana pořídila, když si uvědomila, že náročné trénninky a každodenní domácí povinnosti stěží zvládne. Pravou černou můrou je pro ni žehlení. „To je fakt masakr. Jsem schopná mít doma šest vypraných praček a nechat si prádlo přerůst přes hlavu.“ Ze svých koníčků má nejraději golf, většinou jí ale na něj nezbývá čas. Tvrdí však, že v závodním období jí ani moc nechybí.

S korunou pro vítěze ankety Sportovec roku
Do politiky? Ani náhodu
S třicítkou na krku si je dobře vědoma, že s profesionálním sportem sotva vydrží až do penze. „Asi bych chtěla dělat něco s dětmi. Uvažuju, že bych ještě před skončením kariéry založila nějakou školku, aby se to trochu rozjelo,“ zapřemýšlela nahlas a dodala: „Bavilo by mě vést děti ke sportu.“ Možnost angažovat se v politice rázně odmítla. „Nejsem na to ten typ. Ani se nesnažím v politice nějak orientovat a vidět do ní.“ Prozatím dál dře ze všech sil a maká na sobě, protože chce zaútočit na třetí titul mistryně světa v běhu na 400 metrů překážek.Po olympiádě v Rio de Janeiru se rozešla s trenérem Daliborem Kupkou a hledala nového kouče. V Čechách se jí nikdo nezamlouval, a tak sáhla do zahraničí. Připravuje se v Německu pod vedením Falka Balzera, trénink je ale diametrálně odlišný od toho, na co byla zvyklá. Zatímco na podzim běhala objemové úseky, nyní obouvá i tretry a piluje starty a rychlost. A nevyloučila, že bude v halové sezoně startovat na mistrovství Evropy počátkem března v Bělehradu.

S věrou Čáslavskou na Sportovci roku: Paní Věra už byla jak křehké ptáčátko
Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh na
Vložil: Adina Janovská