Liberecká zoologická nabízí hned v úvodu prohlídkové trasy mimořádné lákadlo. Ve výběhu zeber přibyli kluk a holka, u oslů se prohání malý Tristan. Na oslí samičku, která by znamenala pro chov velký poklad, tedy zoo dál čeká
06.07.2016
Foto: zooliberec.cz
Popisek: Dva nádherné přírůstky v liberecké zebří rodině
Hned na začátku prohlídkové trasy v liberecké zoo mohou nyní návštěvníci obdivovat čerstvě narozená mláďata kopytníků – dvojici malých zeber Chapmanových a osla somálského.
První z trojice nových mláďat přišel na svět v polovině června oslí samec, kterého ošetřovatelé pojmenovali Tristan. Pro jeho matku, šestiletou samici Toscu, to byl druhý porod v životě, její první mládě ale bohužel přežilo pouze několik dní. Mladý hřebeček je zdráv a v dobré kondici, z čehož má personál stájí i celé zoo radost. Kalí ji pouze skutečnost, že se jedná už o třináctého oslího samce v řadě. Čekání na samičku osla, která by znamenala pro liberecký chov velký přínos, tak stále pokračuje. Tosca dorazila před pěti lety z královédvorské zoo, otec Passion ještě o dva roky dříve ze soukromého chovu v Izraeli. Tento druh kriticky ohrožených oslů, jejichž domovem je oblast afrického rohu, chová ZOO Liberec již od roku 1991.
.jpg)
Oslík Tristan s matkou
Oslové somálští obývají velmi suché oblasti Etiopie a Eritrei, v Somálsku jsou pravděpodobně už vyhubeni. Tento druh lichokopytníka čelí bezprostřední hrozbě vyhubení. Patří k neohroženějším druhům z velkých savců. V zajetí žije kolem 130 zvířat, ve volné přírodě zhruba několik posledních jedinců. Základním problémem při snaze o záchranu osla somálského je stálý úbytek vhodných lokalit, pytláctví, značně nestabilní politické prostředí s často zuřícími vojenskými konflikty a občanskými válkami, a z toho plynoucí absolutní absence jakýchkoliv ochranářských aktivit a systému efektivní ochrany. V neposlední řadě i časté křížení s domácími formami oslů, a s tím spojená devalvace genetické výbavy jednotlivých populací.
Za poměrně stabilní se dá pokládat eritrejská populace čítající 400 jedinců. Zvířata se vyznačují schopnostmi přežít v extrémních podmínkách skalnatých terénů s tuhou trávou, která tvoří hlavní složku jejich potravy. Dokáží vydržet i mnoho dní bez příjmu tekutin. Velmi tvrdá kopyta jim umožňují se pohybovat po vyschlém a kamenitém podkladu. Dva z libereckých oslů somálských – Shaq (2006) a Bovu (2008) – byli v polovině roku 2009 vyvezeni jako součást repatriačního projektu francouzské ZOO Beauval a místní vlády do Džibutska.
.jpg)
Tristan s matkou
Dva noví jedinci přibyli i do stáda zeber Chapmanových, které obývá expozici, sousedící se vstupem do zoo. Jedná se o dvojici smíšenou a obě zebří mláďata mají stejného otce – devítiletého samce Ismaela. Matkou samičky, pojmenované Keshia (26. 6.) je kobyla Kayla a malého hřebce Jamieho (24. 6.) porodila Jua. Ten byl od prvních dnů silný a vitální, ale u samičky Keshii zoologové s názorem vyčkávali. V prvních dnech po porodu nebyl její stav úplně uspokojivý, ale vše se na konci prvního týdne života zlepšilo. Zebří slečna přišla na svět i s málo vídanými vizuálními znaky, které chovatelé zatím u žádného zebřího mláděte nikdy nepozorovali – její oční duhovka je modrošedá (běžná barva je tmavohnědá) a místa na těle, kde není pokryv srstí, nejsou hnědočerná, nýbrž růžová. Nejedná se o genetickou vadu, spíš o málo vídanou hříčku přírody.

Zebří hříbata s matkami
Zebra Chapmanova patří mezi býložravce, je poddruhem zebry stepní. Obývá rozsáhlé savany Zimbabwe, Botswany a Mozambiku v jihovýchodní Africe. Tato zebra má na světlé srsti široké černé pruhy s hnědými mezipásy. Pruhy usnadňují komunikaci uvnitř stáda, žádné dvě zebry nemají stejné pruhování. Zebry žijí ve skupinách o deseti až třiceti jedincích s harémovou strukturou, kdy je ve stádě pouze jeden dospělý samec, jenž se páří se všemi samicemi. Samice je březí 350 dní, a poté rodí jedno mládě. To se již po pár hodinách přidává ke stádu. Stádo vede nejstarší a rovněž i nejdominantnější klisna, která při cestách kráčí první, za ní jdou mláďata, další členové stáda a nakonec samec. V případě nebezpečí se stádo semkne do kruhu, s mláďaty uprostřed.

krmení
Většinu dne tráví zebry na pastvě a živí se převážně tvrdými stepními travinami. Ve většině případů se pasou společně s žirafami nebo gazelami, lépe tak registrují případné nebezpečí. Největším zebřím predátorem je kromě člověka lev. Zebry dokáží před nebezpečím utéct a běžet na krátké vzdálenosti rychlostí až 50 kilometrů v hodině. bohužel jsou stále pro maso a kůži vybíjeny ve své domovině pytláky.

Malá Keshia je svým vybarvením vzácnou hříčkou přírody
Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .
Vložil: Redaktor KL