Ten plíživý pocit strachu a ohrožení je něco, s čím jsem se zatím ve svém životě nesetkal. Útok může přijít kdykoliv, říká o radikálním islámu Radim Pochop. A nemá pocit, že jsme až při vstupu do EU slezli ze stromů

Foto: Facebook

Popisek: Radim Pochop

ROZHOVOR „Svým způsobem je to válka. Jen má jinou podobu. Je zákeřnější, protivník hůře čitelný. Ten plíživý pocit strachu a ohrožení je něco, s čím jsem se dosud ve svém životě nesetkal. Nepřátelům naší civilizace se podařilo vyvolat pocit, že útok vlastně může přijít kdykoliv a kdekoliv. A v podstatě se proti tomu zase nedá tak moc dělat," říká v rozhovoru pro Krajské Listy.cz Radim Pochop, předseda Asociace poskytovatelů sociálních služeb v Libereckém kraji a ředitel Domova důchodců v Českém Dubu. Vyjadřuje se i ke Klausovi, Zemanovi, Sulíkovi, Rusku, či budoucnosti Evropské unie.

Na úvod se nelze nezeptat na teroristický útok v centru Evropské unie Bruselu. Jsme ve válce s terorismem? Podcenili jsme jako Evropané svoji bezpečnost? Například generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky, tvrdí, že selhává bezpečnostní politika Evropské unie, pokud vůbec nějaká existuje a že slavná Evropská komise by se měla nad sebou zamyslet... 

Svým způsobem to válka je. Jen má jinou podobu, než například konflikty v minulém století. Je zákeřnější, protivník je hůře čitelný a především nevím, zda můžeme reálně dosáhnout něčeho, co by šlo označit za vítězství. Ten plíživý pocit strachu a ohrožení je něco, s čím jsem se dosud ve svém životě nesetkal. Nepřátelům naší civilizace se podařilo vyvolat pocit, že útok vlastně může přijít kdykoliv a kdekoliv. A v podstatě se proti tomu zase nedá tak moc dělat. Osobně mám pocit, že žádná společná bezpečnostní politika na úrovni EU neexistuje. Podle mého názoru to ani není možné, protože jednotlivé státy mají k aktuálním problémům často odlišné postoje. Věřím, že akceschopnost lze očekávat pouze na úrovní států. Inspirací by pro nás měl být například Izrael. 

Jestli se nepletu, uznáváte na naší politické scéně možná nejvíce Václava Klause. Proč? Co vám na něm imponuje? 

Nejsem fanatický zastánce Václava Klause. Na řadu věcí jsem měl a mám jiný názor než on. Nicméně, vždy jsem ho vnímal jako politika s jasným názorem, politika, který se nebál jít proti většinovému proudu. Byť by bylo mnohem snazší a pohodlnější s ním splynout. V devadesátých letech minulého století byl u zásadních systémových změn, které jsme absolvovali na cestě od totality k demokracii. Téměř bezbolestně se podařilo zvládnout rozdělení Československa. Čas mu dal za pravdu například v otázkách jednotné měny EU, Lisabonské smlouvy, řešení krize Řecka a konec konců i v aktuálním dění okolo migrace. 

Po slovenských volbách jste se radoval z poměrně dobrého výsledku Richarda Sulíka s tím, že kdyby byl u nás, věděl byste, koho máte volit. Oceňoval jste na něm, že hlasoval před několika lety proti eurovalu. Jste proti společné evropské měně, tedy euru? Měly by se podle vás jednotlivé země vrátit ke svým měnám? 

Politik asi musí někdy tzv. jít na kompromis. Nic není černobílé. Neměl by ale jednat zcela v rozporu s tím, co dlouhodobě deklaruje. Proto mi byl pan Sulík sympatický už v době jednání o Eurovalu. Zcela jasně pojmenoval, proč ho jeho strana nemůže podpořit, a ve svém stanovisku vytrval. Přitom musel čelit obrovskému tlaku. Možná srovnatelnému s atmosférou v době, kdy Václav Klaus nechtěl podepsat Lisabonskou smlouvu. Ustál to. Jeho strana šla do opozice. Čas ukázal, že měl pravdu. Uběhlo pár let a Richard Sulík je zpět. Je mi sympatický i svým uměním pojmenovat problém a navrhnout řešení. Bez potíží může absolvovat diskuzní pořady v angličtině a němčině. Naprosto souhlasím s jeho názorem na dotace z EU. 

Nelze se nezeptat na výraznou postavu české politické scény, která má nadšené obdivovatele i výrazné odpůrce, prezidenta Miloše Zemana. Toho vidíte jak? 

Miloš Zeman je prezidentem České republiky, který uspěl v přímé volbě. To respektuji. Mimochodem, pokud by nebyla přímá volba, Miloš Zeman by zřejmě prezidentem nebyl. Příjemně jsem byl překvapen tím, že prezident velmi rychle opustil svůj v kampani deklarovaný eurofederalismus a také o přijetí eura již hovoří spíše s despektem. Po listopadu 1989 se na politické scéně pevně etablovaly tři silné persony Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Všichni tři se nakonec dostali do nejvyšší ústavní funkce. Tak to třeba tak mělo být. Výrazní odpůrci stávajícího prezidenta by se asi měli zaměřit na budoucí volby, a již nyní představit konkurenčního kandidáta. 

Evropská unie čelí krizi. Její nedostatky plně odhalila migrační krize. Třeba hradní zahraničněpolitický expert Hynek Kmoníček tvrdí, že kvůli ní jde Evropské unii o její existenci. Jak vidíte budoucnost EU? 

Na téma EU jsem si vždycky říkal, kdyby nic, tak alespoň můžeme bez problémů cestovat. Mohu nastoupit v Turnově do auta a bez jakékoliv kontroly vystoupit třeba v Barceloně. Bohužel to možná brzy skončí. Nevím, nejsem politolog. Laicky bych viděl budoucnost prostoru dnes zvaného EU jako prostoru hospodářského partnerství, svobodného obchodu. Politické ambice EU nic dobrého nepřinášejí. Naopak v řadě států posilují radikální síly na levici i na pravici. 

Co by případný rozpad EU znamenal pro nás? Dokázala by bez ní naše země hospodářsky obstát? 

Neumím si to přesně představit, ale faktem je, že 14 let po listopadu 1989 jsme také fungovali jako nečlen EU. A nemám pocit, že jsme až 1. května 2004 slezli ze stromů. Ohledně hospodářství si myslím, že jsme obrovským způsobem propojeni se sousední SRN. Nevěřím, že tamní korporace by své zdejší a velký zisk generující investice opustily. 

Jsou i varovné hlasy upozorňující na Rusko. Například generál Petr Pavel označil Rusko za větší bezpečnostní hrozbu než Islámský stát. Navíc situace této velké země může vypadat zneklidňujícím dojmem kvůli ekonomickým problémům souvisejícím s nízkou cenou ropy. Což může vést při odvracení pozornosti od těchto problémů k hledání nepřítele. Máme se bát Ruska? 

Nestabilita Ruska je nebezpečná pro celou planetu. Tamní hospodářství drtí nízká cena ropy. Někde jsem četl, že mají veřejné rozpočty nastavené na cenu 80 USD za barel ropy. Já mám ale mnohem větší strach z radikálního islámu než z Ruska. Dokonce bych považoval za urážlivé dávat Rusko a Islámský stát na stejnou úroveň. 

Oldřich Szaban

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na ');.           

Vložil: Anička Vančová