Azylové domy, noclehárny, domy na půl cesty… V Liberci nechtějí problém komerčních ubytoven řešit jejich likvidací. Mohly by být naopak zapojeny do prostupného bydlení

Foto: Archiv KL

Popisek: Ubytovna Kotelna v Liberci, ilustrační foto

Některé komerční ubytovny by mohly být v budoucnu zapojeny do projektu tzv. prostupného bydlení. Již letos v srpnu jej schválilo město Liberec. Jde o pomoc lidem v tíživé situaci, kteří se potřebují postavit na vlastní nohy.

Jde o unikátní třístupňový systém, který má dopomoci ke slušnému ubytování a posléze i k bydlení lidem v tíživých životních situacích. Ubytovnám pak může přivést jako klientelu právě ty, kteří mají zájem ve spolupráci se sociálními službami na sobě dále pracovat.

Sociálně odpovědné ubytovny

Shodla se na tom na vůbec prvním setkání zhruba desítka majitelů či provozovatelů komerčních ubytoven s náměstkem primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivanem Langrem. Cílem setkání bylo také navázání kontaktu a pravidelných schůzek. „Nabídl jsem ubytovatelům zapojení do chystaného místního procesu certifikace, jehož výstupem by bylo například osvědčení sociálně zodpovědná ubytovna. Tu by získala taková, která by vykazovala parametry slušného ubytování a zároveň se zapojila do našeho prostupného bydlení,“ uvedl náměstek Langr.

Radnice by prý na druhou stranu mohla ubytovně garantovat takový typ klientů, kteří mají určitý potenciál zlepšovat své kompetence, protože to je právě podmínkou jejich zařazení do prostupného bydlení. Pro ubytovatele to může znamenat výhodu udržet si podnikání i snížení finančních nákladů, vyplývajících z neustálé fluktuace lidí. 

Od „azyláku“ přes tréninkové bydlení… aneb Co je prostupné bydlení

Prostupné bydlení schválilo statutární město Liberec jako součást své bytové politiky letos v srpnu. Jde o třístupňový systém, na němž spolupracují pobytové a terénní sociální služby s městem a vybranými klienty v tíživých životních situacích.

V prvním stupni – krizové bydlení jde o pouhé ubytování (azylové domy, noclehárny, domy na půl cesty i některé komerční ubytovny), v druhém – tréninkové bydlení a ve třetím – sociální bydlení se pak už klienti dostávají přímo do městských nájemních bytů. Souběžně s ubytováním/bydlením ale musí klienti povinně spolupracovat se sociálními službami a zvyšovat své osobní kompetence, aby se výrazně snižovalo riziko, že bydlení zase ztratí. 

Je lepší mít obsazený byt, aby vydělával

„Například do druhého stupně tak mohou postoupit jen ti klienti, kteří mají zajištěnu práci, pokud mají dluhy z minulosti, musí pět až sedm měsíců prokazovat jejich aktivní splácení, apod. Souběžně vzorně spolupracují s terénní sociální službou, takže styk s jejich pracovníky je velmi intenzivní. Právě zvyšování kompetencí, finanční gramotnosti a postupné osamostatnění je vedle zajištění bydlení druhým hlavním cílem systému,“ vysvětlil Langr.

Město Liberec nechalo letos zpracovat Analýzu sociálně vyloučených lokalit a ubytoven na území města. Ta odhalila zhruba šestnáct rizikových a potenciálně rizikových oblastí, mezi nimiž jsou i některé ubytovny. Těch je na území města dvacet pět s kapacitou přibližně 1500 lůžek, technický a hygienický stav některých přitom není dobrý. „Často mám ubytované lidi třeba jenom na tři měsíce. Výjimkou jsou jedni, kteří u mě bydlí už šestnáctým rokem. Kdybych denně nejezdil na ubytovnu a nehlídal tam pořádek, tak už by ten dům dávno nestál,“ popisuje zkušenost majitel ubytovny ve Vesci.

Po majitelích/provozovatelích ubytoven chce náměstek Langr představit tzv. prostupné bydlení i majitelům významného soukromého bytového fondu. Ti by se v případě zájmu mohli zapojit do druhého a třetího stupně, v němž nemůže město samo nabídnout dostatečné kapacity. „Vycházíme jednoduše z toho, že je lepší mít obsazený byt, aby vydělával, a to navíc takovým nájemníkem, kterého můžeme garantovat jako klienta prostupného bydlení,“ podotkl Langr.

Text a foto: Jana Kodymová

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na . 

Vložil: Lucie Bartoš