Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Kardinál Dominik Duka uctil v Liberci 17. listopadu disidenty. Jmenuje se po nich tramvajová zastávka: René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77

19.11.2015
Kardinál Dominik Duka uctil v Liberci 17. listopadu disidenty. Jmenuje se po nich tramvajová zastávka: René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77

Autor: liberec.cz

Popisek: Kardinál Duka s primátorem Liberce.

FOTO Odpor proti komunistickému režimu, symbolizovaný Chartou 77, připomíná od 17. listopadu v Liberci tramvajová zastávka Rybníček. Nese podtitul „René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77“ a je poctou třem desítkám Liberečanům, kteří v mezidobí let 1977 – 1989 neváhali a zásadní dokument moderních československých dějin podepsali.

U příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii odhalil pamětní tabuli na zastávce primátor města Tibor Batthyány společně s kardinálem římskokatolické církve v Česku Dominikem Dukou.

Odhalení zastávky bylo druhou akcí, které statutární město Liberec ve spolupráci s Technickou univerzitou Liberec (TUL) k státnímu svátku připravilo. Ještě předtím se desítky lidí, včetně vedení města, univerzity a zástupců Libereckého kraje, místních organizací, svazů a sdružení, sešly u Památníku obětem komunismu v Jablonecké ulici, aby si připomněli šestadvacet let, které uplynuly od násilného potlačení pokojné manifestace studentů na Národní třídě v Praze, jež spustilo v roce 1989 pád socialistického režimu. Před položením květin k památníku pronesli projevy primátor Tibor Batthyány, rektor TUL Zdeněk Kůs a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

„Uplynulých 26 let sice ukázalo, že ani demokracie není dokonalá a že má své trhliny, ale faktem zůstává, že zatím nikdo nic lepšího nevymyslel a že navzdory názorům skeptiků neustále spějeme kupředu a po krůčcích doháníme Evropu tam, kde nás minulý režim zpomalil, nebo úplně zastavil. Dnešek je dnem, kdy se klaníme všem bojovníkům za svobodu a demokracii, všem pro svůj názor perzekuovaným a vězněným lidem, zkrátka všem, kteří se s komunistickým režimem nikdy nesmířili. Právě díky nim jsme dnes občany demokratického státu,“ řekl primátor Tibor Batthyány a zároveň vyzval k minutě ticha za oběti pátečních teroristických útoků v Paříži.

Odpor českých studentů proti režimu v listopadu roku 1989 i 1939 připomněl jako každý rok i letos Pochod proti zapomínání, na který se účastníci vydali po skončení vzpomínkového shromáždění. Cílem průvodu tentokrát nebyla radnice, ale zmíněná tramvajová zastávka v Tatranské ulici. Po úvodním slovu primátora, představení projektu náměstkem Ivanem Langrem a slavnostním odhalení pronesl řeč kardinál Dominik Duka a zazněla jména libereckých signatářů. Jména všech 29 Liberečanů, kteří připojili svůj podpis pod Chartu 77, také doplňují oboustrannou pamětní tabuli, jež bude na zastávce odvahu těchto lidí trvale připomínat.

„Je důležité si uvědomit, že nezáležím na tom, jaké má člověk povolání, hlavně když ho dělá dobře, a že nezáleží na tom, jakou má společenskou kariéru, ale jaký je člověk. Proto nebýt těchto statečných lidí, tak bych tady dnes jako kardinál nestál,“ uvedl Dominik Duka.

Pozvání kardinála Duky na odhalení zastávky není náhodné. Právě s René Matouškem, jedním z nejaktivnějších libereckých chartistů, ho částečně pojí společný osud. Oba dva totiž v první polovině osmdesátých let pobývali z politických důvodů ve stejném vězení – na plzeňských Borech.

„Na liberecké signatáře Charty 77 se zatím trochu zapomínalo, přestože za svůj podpis mnohdy trpěli jednostrannou zvůlí – vězněním, psychicky neúnosnými výslechy, ničením zdraví i profesních kariér, šikanou, veřejným zostouzením. Po 38 letech jim vyslovujeme veřejný dík,“ řekl náměstek primátora Ivan Langr.

Pro přítomné byla po skončení programu připravena historická tramvaj ze 70. let, kterou se mohli svézt na Šaldovo náměstí. Připomínka 17. listopadu totiž pokračovala položením květin k Pomníku obětem okupace 1968 na radnici. Ještě před odjezdem z Liberce se Dominik Duka podepsal společně s přítomnými signatáři do kroniky města.

Z celkového počtu 1880 Čechoslováků, kteří za normalizace podepsali Chartu 77, byla jen necelá třicítka Liberečanů. Přestože v malém počtu, byli mnohdy velmi aktivní, jak ukazují dokumenty z fondů Charty 77 a VONSu. Protestovali veřejně na obranu politického vězně z Liberce, Miroslava Černého, odsouzeného na 3 roky (1977 až 1980), proti odsouzení Ivana „Magora“ Jirouse (1978), proti vazbě Liberečana Jiřího Veselého (1978), byli odsouzeni do vězení – Ladislav Cerman (1979), René Matoušek (1983) a trpěli policejními represemi – Jiří Kasal (1979), jejž napadení příslušníkem VB dovedlo až k emigraci, René Matoušek (1989) za šíření Několika vět, manželé Mayerovi (1988 a 1989) za aktivitu v době srpnových událostí v roce 1988, atd.

Jan Král, Pavel Chmelík

Stalo se u vás něco, co by měli ostatní vědět? Napište na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace