Kardinál Dominik Duka stráví 17. listopad v Liberci. S chartisty odhalí tramvajovou zastávku. Má společný osud s buřičem

Foto: Hans Štembera

Popisek: Kardinál Dominik Duka

Letošních oslav listopadové revoluce 1989 se v Liberci zúčastní kardinál římskokatolické církve v Česku. Dominik Duka se 17. listopadu bude osobně podílet na slavnostním odhalení tramvajové zastávky Rybníček – René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77.

Zastávka jako pocta

Zastávka je plánována jako pocta zhruba 30 Liberečanům, kteří v mezidobí 1977 až 1989 neváhali a zásadní dokument moderních československých dějin podepsali. „Myšlenka pozvat pana kardinála se zrodila spontánně ve chvíli, kdy jsme zjistili, že má s buřičem a jedním z nejaktivnějších libereckých chartistů, René Matouškem, část společného osudu. Oba dva totiž v první polovině 80. let pobývali z politických důvodů ve stejném vězení – na plzeňských Borech. Jestli se potkali, spíš jen trochu tuším, ale pana kardinála se na to určitě nejen já zeptám. V tu dobu na Borech ostatně dlel i Václav Havel či Jiří Dienstbier,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr.

Nejdřív odslouží mši

Kardinál Duka přijede do Liberce již v ranních hodinách a jeho půldenní program bude kombinací církevní a občanské části. „V 9.30 hodin bude pan kardinál sloužit v libereckém obnoveném kostele sv. Antonína Velikého slavnostní mši svatou, kterou zahájí návštěvu našeho města,“ potvrdil páter Radek Jurnečka, liberecký arciděkan. V 11 hodin se pak kardinál Duka zúčastní odhalení zastávky na Rybníčku.

„S panem kardinálem jsme se domluvili, že zde bude mít krátký proslov a na závěr vysloví modlitbu za svobodu a demokracii. Poté se i s přítomnými libereckými chartisty vydáme na libereckou radnici k její prohlídce a následnému občerstvení a neformální diskusi,“ uvedl náměstek Langr.

Bylo jich málo, zato aktivních

Z celkového počtu 1880 Čechoslováků, kteří za normalizace podepsali Chartu 77, bylo jen necelých třicet Liberečanů. Přestože v malém počtu, byli mnohdy velmi aktivní, jak ukazují dokumenty z fondů Charty 77 a VONS – protestovali veřejně na obranu politického vězně z Liberce, Miroslava Černého, odsouzeného na tři roky (1977 až 1980), proti odsouzení Ivana „Magora“ Jirouse (1978), proti vazbě Liberečana Jiřího Veselého (1978), odsouzeni do vězení byli Ladislav Cerman (1979), René Matoušek (1983), policejními represemi trpěli Jiří Kasal (1979), kterého dovedlo napadení příslušníkem VB až k emigraci, René Matoušek (1989) za šíření Několika vět, manželé Mayerovi (1988 a 1989) za aktivitu v době srpnových událostí v roce 1988 atd.

„Na liberecké signatáře Charty 77 se zatím trochu zapomínalo, přestože za svůj podpis mnohdy trpěli jednostrannou zvůlí – vězněním, psychicky neúnosnými výslechy, ničením zdraví i profesních kariér, šikanou, veřejným zostouzením. Po 38 letech jim tedy vyslovíme veřejný dík,“ dodal náměstek Langr.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .           

Vložil: Lucie Bartoš