Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Fejeton(ky) Jiřího Macků

Fejeton(ky) Jiřího Macků

Každou neděli něco trošinku hlubšího k zamyšlení od doyena redakce

Týden v kultuře

Týden v kultuře

Nejen knížky, i ´živá´ kultura nás zajímá. Aneb Pavel Přeučil každé pondělí

Naše ekologie

Naše ekologie

Co si KL myslí a co mohou v této oblasti s čistým svědomím doporučit

Vaše dopisy

Vaše dopisy

V koši nekončí, ani v tom virtuálním na obrazovce

Sobota Pavla Přeučila

Sobota Pavla Přeučila

O víkendu jen lehčí čtení od našeho kulturního redaktora

Premiéry Pavla Přeučila

Premiéry Pavla Přeučila

Filmové hity. A kdy jindy než ve čtvrtek

Zápisníček A.V.

Zápisníček A.V.

Občasník šéfredaktorky, když má něco naléhavého na srdci. A zvířátko nakonec

Přečetli jsme

Přečetli jsme

Noviny, časopisy, weby, nic zajímavého nám neunikne. S naším komentářem pak ani vám

VIP skandály a aférky

VIP skandály a aférky

Vážně nevážně o událostech, které hýbou českým šoubyznysem

Filmové stopy

Filmové stopy

Zajímá vás, jak teď vypadá fabrika z filmu Marečku, podejte mi pero? Reportáže z míst, kde se natáčely kinohity

S poutníkem za Bílou paní

S poutníkem za Bílou paní

Strašidla pro víkendy i všední den. Kde? No přeci na hradech a zámcích

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Kultura

Kultura

Knížky rádi čteme, rádi o nich píšeme. Nechybí exkluzivní recenze

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Kardinál Dominik Duka stráví 17. listopad v Liberci. S chartisty odhalí tramvajovou zastávku. Má společný osud s buřičem

03.10.2015
Kardinál Dominik Duka stráví 17. listopad v Liberci. S chartisty odhalí tramvajovou zastávku. Má společný osud s buřičem

Autor: Hans Štembera

Popisek: Kardinál Dominik Duka

Letošních oslav listopadové revoluce 1989 se v Liberci zúčastní kardinál římskokatolické církve v Česku. Dominik Duka se 17. listopadu bude osobně podílet na slavnostním odhalení tramvajové zastávky Rybníček – René Matoušek a další liberečtí signatáři Charty 77.

Zastávka jako pocta

Zastávka je plánována jako pocta zhruba 30 Liberečanům, kteří v mezidobí 1977 až 1989 neváhali a zásadní dokument moderních československých dějin podepsali. „Myšlenka pozvat pana kardinála se zrodila spontánně ve chvíli, kdy jsme zjistili, že má s buřičem a jedním z nejaktivnějších libereckých chartistů, René Matouškem, část společného osudu. Oba dva totiž v první polovině 80. let pobývali z politických důvodů ve stejném vězení – na plzeňských Borech. Jestli se potkali, spíš jen trochu tuším, ale pana kardinála se na to určitě nejen já zeptám. V tu dobu na Borech ostatně dlel i Václav Havel či Jiří Dienstbier,“ vysvětlil náměstek primátora pro školství, sociální věci, cestovní ruch a kulturu Ivan Langr.

Nejdřív odslouží mši

Kardinál Duka přijede do Liberce již v ranních hodinách a jeho půldenní program bude kombinací církevní a občanské části. „V 9.30 hodin bude pan kardinál sloužit v libereckém obnoveném kostele sv. Antonína Velikého slavnostní mši svatou, kterou zahájí návštěvu našeho města,“ potvrdil páter Radek Jurnečka, liberecký arciděkan. V 11 hodin se pak kardinál Duka zúčastní odhalení zastávky na Rybníčku.

„S panem kardinálem jsme se domluvili, že zde bude mít krátký proslov a na závěr vysloví modlitbu za svobodu a demokracii. Poté se i s přítomnými libereckými chartisty vydáme na libereckou radnici k její prohlídce a následnému občerstvení a neformální diskusi,“ uvedl náměstek Langr.

Bylo jich málo, zato aktivních

Z celkového počtu 1880 Čechoslováků, kteří za normalizace podepsali Chartu 77, bylo jen necelých třicet Liberečanů. Přestože v malém počtu, byli mnohdy velmi aktivní, jak ukazují dokumenty z fondů Charty 77 a VONS – protestovali veřejně na obranu politického vězně z Liberce, Miroslava Černého, odsouzeného na tři roky (1977 až 1980), proti odsouzení Ivana „Magora“ Jirouse (1978), proti vazbě Liberečana Jiřího Veselého (1978), odsouzeni do vězení byli Ladislav Cerman (1979), René Matoušek (1983), policejními represemi trpěli Jiří Kasal (1979), kterého dovedlo napadení příslušníkem VB až k emigraci, René Matoušek (1989) za šíření Několika vět, manželé Mayerovi (1988 a 1989) za aktivitu v době srpnových událostí v roce 1988 atd.

„Na liberecké signatáře Charty 77 se zatím trochu zapomínalo, přestože za svůj podpis mnohdy trpěli jednostrannou zvůlí – vězněním, psychicky neúnosnými výslechy, ničením zdraví i profesních kariér, šikanou, veřejným zostouzením. Po 38 letech jim tedy vyslovíme veřejný dík,“ dodal náměstek Langr.

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .           

Vložil: Lucie Bartoš

Cookies nám pomáhají k Vaší spokojenosti

Tento web používá soubory cookies k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti.
Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.

Další informace