Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Volby 2017

Volby 2017

Žhavá část kampaně se blíží

Letošní Karlovy Vary

Letošní Karlovy Vary

Co se dělo na festivalu

Kultura

Kultura

Pojďme se bavit: Je tu hudba, film, knihy, výstavy, nechybí exkluzivní recenze

Životní knockouty

Životní knockouty

Dal vám život ránu na solar? Nejste v tom sami, čtěte skutečné příběhy

Kauza uprchlíci

Kauza uprchlíci

Legální i nelegálni migranti je problém, který hýbe Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě celebrity dobrovolně neřeknou?

Rozhovory

Rozhovory

Politici, umělci, zkrátka každý, kdo má co říci

Nutí nás tolik makat, abychom neměli čas přemýšlet. Zvyšuje se produktivita práce, jenže na mzdy jde stále méně, říká docentka Švihlíková

23.03.2015
Nutí nás tolik makat, abychom neměli čas přemýšlet. Zvyšuje se produktivita práce, jenže na mzdy jde stále méně, říká docentka Švihlíková

Autor: Archiv

Popisek: Ilona Švihlíková

REPORTÁŽ Do Vladimírova knihkupectví Serius v Jablonci nad Nisou přijela na besedu a propagaci své nové knihy 'Přelom. Od velké recese k velké transformaci' ekonomka Ilona Švihlíková, vedoucí katedry politologie a společenských věd Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů v Praze. Podle ní se nejvyspělejší západní svět ocitá ve zhruba desetiletém chaosu. Po něm přijde buď velká transformace, v což ekonomka doufá. Možný, i když, doufejme, méně pravděpodobný, je černý scénář, zahrnující nástup totalitních režimů, či dokonce války.

„Žijeme ve výjimečné době, ve které probíhá souběh různých krizí, které se vzájemně posilují a vytvářejí chaos,“ uvedla Švihlíková na úvod. Ve druhé knize navazuje na tu první Globalizace a krize. V ní vysvětlila zlom, který nastal v 70. letech na Západě. V této době dochází ke zpomalení ekonomiky, nástupu úsporných technologií, nárůstu nezaměstnanosti, rostoucímu významu úvěrů. „Čím dál více roste počet úvěrů k hrubému domácímu produktu a vyspělé ekonomiky se začínají rapidně podobat kasinovým ekonomikám, jako byl Kypr, Lucembursko či Island,“ vysvětlila.

Zvyšuje se produktivita práce, ale na mzdy jde stále méně

„Nastávají změny na trhu práce, objevují se nové fenomény, jako je dlouhodobá nezaměstnanost, pracující chudoba, neuspokojivé částečné úvazky, marginalizace práce,“ objasnila ekonomka. Vznikají nadnárodní společnosti, dochází k nárůstu finanční ekonomiky. „To vše je spjato s tím, čemu se říká sociální stát, který byl považován za velký výdobytek poválečných 50. let,“ upozornila.

Podíl mezd na hrubém domácím produktu vrcholí v 70. letech minulého století, od té doby klesá. „I když se zvyšuje produktivita práce, na mzdy jde stále méně, naopak na zisk, kapitál více. Z toho vyplývá, jak je ohrožována kupní síla. Motivace domácností, často nutnost, je zadlužovat se,“ objasnila. Zisk se stále méně vrací do reálné ekonomiky. „Dochází k nárůstu finanční ekonomiky. Ta se odtrhla od té reálné sféry, kterou měla obsluhovat. Dnes je ten poměr obrácený, ze sluhy se stal špatný pán. Finanční ekonomika tlačí na tu reálnou, aby se chovala podle jejích představ,“ zdůraznila.

V éře globalizace vítězí ten, kdo může utéci před následky svých činů

Jedním z důsledků globalizace a velké moci nadnárodních korporací je tlak na stát. „Mění se mocenské poměry. Nadnárodní společnosti získávají obrovské výhody. Těmi jsou rychlost a mobilita. Můžou se přemisťovat téměř po celém světě. V éře globalizace vítězí ten, kdo může utéci před následky svých činů a zanechat za sebou spoušť,“ vysvětlila ekonomka. Státy se snaží korporacím podbízet snižováním sociálních standardů, jako je třeba nezavádění institutu minimální mzdy, zákaz odborů...

Švihlíková připomněla nedávný skandál švýcarské pobočky jedné z největších bank na světě HSBC, která poskytovala sociální služby bohatým klientům. „Mohli odlévat peníze do daňových rájů. Šlo o obrovské cifry, odhad je polovina světového HDP, asi 80 bilionů dolarů,“ upozornila. Tento skandál byl odhalen jenom díky jednomu statečnému zaměstnanci, který je nyní ohrožen na životě. „Je to podobné jako u Edwarda Snowdena, kterému jsem svoji novou knihu věnovala,“ ozřejmila Švihlíková.

Jaké jsou reakce na velkou recesi z let 2008 až 2009? „Jsou tu některé zajímavé tendence. Obecně centrální banka vytváří nové peníze, za které kupuje aktiva. Hodně záleží na tom jaká. Slibují si od toho, že v situaci, kdy jsou úrokové míry hodně nízké, tak to podpoří ekonomický růst. Jsem k tomu skeptická,“ zmínila.

Škrty se zaměřují na sociální výdaje v situaci, kdy většina zemí má obrovské rezervy v příjmech

Nastává i tendence k politice škrtů. „Liší se v jednotlivých zemích, v EU je propagátorem této politiky hlavně Německo. Je třeba říci, že krátkodobé škrty mají dlouhodobé důsledky. Ekonomika nefunguje jako jojo, že poklesne o pět procent a pak vyletí na patnáct. Spíš když se dostanete do sklepa, tak se z něj poté leze velmi obtížně. Zajímavé je, že škrty jsou zaměřeny především na sociální výdaje v situaci, kdy většina zemí má obrovské rezervy v příjmech,“ konstatovala Švihlíková.

Demokracie překáží. „Je tendence ukotvit některá pevně stanovená pravidla, aby je nebylo možné žádným demokratickým procesem odstranit. Například jde o fiskální kompakt, který by měl mít podobu zákona, včleněného do ústavy, který žádná parlamentní většina nebude moci změnit,“ upozornila. Nebezpečnou tendencí je podle ní Transatlantická dohoda (TTIP) mezi USA a EU, která v řadě bodů vyčleňuje veřejnosti možnost ji ovlivnit.

Švihlíková má dvě základní hypotézy budoucího vývoje. „Nyní jsme v období chaosu, velmi nestabilním a dynamickém. Mění se a přetváří struktury, na které jsme zvyklí. V oblasti ekonomické, politické, sociální i mezinárodních vztahů. V nich je to vidět výrazně. Mění se vazby mezi státy, některé se rozpadají, mezinárodní právo je v troskách,“ vypozorovala.

V současné době nebyla podle Švihlíkové dokončena čtvrtá technologická vlna. Nebyla nasazena zcela. Hlavní důvod je ten, že technologie nejsou v souladu se současným systémem. Jsou to pracovně úsporné technologie. Pracovní místa vyčleňují. „Podle jedné německé studie, pokud by byly veškeré vynálezy – automatizace, robotizace – aplikovány v praxi, bude potřeba jen 20 procent pracovní síly,“ objasnila. Už se však objevuje technologie páté vlny, což je 3D tisk. „Může vést k decentralizaci a opačnému trendu k vlivu nadnárodních korporací,“ domnívala se ekonomka.

Poté ekonomka zahrozila možným černým scénářem vývoje. „Dohodě ACTA se kvůli občanským protestům podařilo zabránit. Ale skrz TTIP se může vrátit oknem. Je tam snaha zabránit jedné z možností moderních technologií, což je sdílení a spolupráce,“ povšimla si.

Žijeme v systému, o kterém se nesnilo ani Orwellovi

Další je využívání technologií pro špehování. „Minulý týden jsem byla v rámci festivalu Jeden svět na dokumentu Citizen four právě o Edwardu Snowdenovi. Vřele doporučuji. Neznám člověka, kterým by to neotřáslo. Je tam prezentováno, jak jsme neustále všichni sledováni. Žijme v systému, o kterém se nesnilo ani Orwellovi,“ upozornila.

Jak se bude řešit, že čím dál víc lidí bude z hlediska tohoto systému zbytečných? „Náznaky už tady máme – rostoucí nezaměstnanost a pracovní chudoba, částečné úvazky. Jedním z příkladů je, že se korporace vracejí do USA. Důvodem je, že přechází na plně automatizovanou výrobu, kde nepotřebují žádné lidi. Takže třeba levná čínská pracovní síla nehraje žádnou roli,“ ozřejmila.

Ve velkých krizích, přelomových situacích a nota bene v době, kdy odchází jeden hegemon a nový pořádek ještě není, se často podle Švihlíkové stává, že hegemon válčí, nebo se snaží oslabit své soupeře záměrným vyvoláváním chaosu.

Elity se snaží vyvolávat strach a vytvářet nepřítele. Člověk, který myslí, je pro ně nebezpečný

„Jednou z osvědčených a dlouhodobých taktik elit je vyvolávání strachu, zveličování, vytváření nepřítele, převádění na jiné problémy. A klasika Rozděl a panuj. Postavit jednotlivé skupiny proti sobě. To ukázala předminulá česká vláda,“ myslela si Švihlíková.

Na závěr své přednášky se snažila posluchače navnadit na optimističtější notu a představila pozitivnější scénář, který nazývá velkou transformací. „3D tisk bude měnit významně výrobu. Technologie je možné využít i pozitivně. Ostatně když je máme, proč pracujeme stále víc, a ne méně. To by však vyžadovalo základní změnu systému,“ řekla.

Jedním z návrhů Mezinárodní organizace práce, jak to vyřešit, je zkrátit pracovní týden. „Velkým propagátorem u nás byl Miloš Pick, který se zasloužil o zrušení pracovní soboty. Už bohužel nežije, ale když jsme se o tom bavili, říkal, že už dávno se mělo pracovat podstatně méně,“ zavzpomínala. Proč tomu tak není? „Podle některých teorií, a nemyslím že jsou konspirační, ten důvod je uchovávat lidi v systému, aby volný čas byl velmi vzácný. Když lidé mají čas, můžou přemýšlet a různě se aktivovat. Člověk, který myslí, je pro elitu nebezpečný,“ domnívala se.

Společenský přebytek by měl být podle ekonomky přerozdělován formou daní. Hlavní změnou do budoucna má být uvědomění si rozdílu mezi prací a zaměstnáním. „Neb práce je poměrně dost, ale dobře placeného zaměstnání je málo. Podhodnocená je práce sociální, péče o staré, nemocné, postižené, o děti. Ale i kultura, výzkum, péče o životní prostředí. Tam je té práce velikánské množství, ale celý tento sektor má jednu věc společnou. Pracovní místa nevytvářejí zisk. Je tedy potřeba zásadní změna,“ sdělila Švihlíková.

Po přednášce ještě zodpověděla Ilona Švihlíková dotazy přítomných a podepisovala svoji novou knihu. „Ekonomku Švihlíkovou ráda poslouchám v rádiu na stanici Praha. Ani dnes mě nezklamala. Pokládá zajímavé otázky, které nás nutí přemýšlet,“ komentovala akci jedna z přítomných Jablonečanek.

Oldřich Szaban

Válcuje vás život, úřady, politici? Pošlete nám svůj příběh  na .

Vložil: Lucie Bartoš

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.Další informace