Doktor Faust, mysteriózní postava učence, který uzavřel smlouvu s ďáblem. Legenda má německé kořeny, ale zná ji celý svět a žijící předlohu pro alchymistu a vědce Johanna Fausta si přivlastňuje snad každý evropský národ. I my máme několik reálných postav v historii.
Když pozornost upřeme do Jizerských hor a malebné vesničky Krásná, najdeme tu Jana Josefa Antonína Eleazara Kittela, severočeského Fausta, černokněžníka ze Šumburku, ďáblova doktora...
Výjimečný lékař, léčitel a ranhojič doktor Kittel žil v 18. století na jižní straně hřebenu Černé Studnice v obci Krásná, která se tehdy jmenovala Šumburk. Úspěchy v léčení měl veliké, a to jak u panstva, tak u lidu. Znal a dokonale využíval léčivou sílu bylinek, vodoléčbu, diagnostikoval také na základě rozboru moči. Později, díky studiu, praktikoval i složité chirurgické zákroky.
Už za jeho života se k němu vázala řada legend. Říkalo se, že pro získání nadpřirozené moci a schopnosti vyléčit každého si zavolal na pomoc samotné peklo. Za svoji duši pak od ďábla dostal létající černý čarodějný plášť s červenou podšívkou a zázračnou bylinku všehoj, která uměla léčit veškeré neduhy. Tu si ale prý sám musel vzít z tlamy ďábelského hada.
Padesát let mohl úspěšně léčit nemocné, pak jeho duši čekala cesta do pekla. Doba pomalu vypršela a přiblížil se čas naplnění smlouvy. Kittel měl strach. Osud mu však do cesty jako poděkování za tisíce uzdravených chudáků seslal poustevníka. Od něj se Kittel dozvěděl, že když nechá v obci postavit kostel, zachrání si duši. A tak se také stalo...
Dům doktora Kittela v obci Pěnčín-Krásná na Jablonecku
Léčil chudé horaly a postavil si hrad
Jan Josef Antonín Eleazar Kittel pocházel z rodu, který se léčitelstvím úspěšně zabýval po několik pokolení. Jeho tatínek, Melchior Jan Antonín, byl sice zámečníkem, aby zabezpečil svých čtrnáct potomků, ale jako další činnost provozoval také velmi úspěšně léčitelskou praxi. Nejmladší Kittel lékařské umění poznával v praxi u svého otce a znalosti si rozšiřoval i studiem odborných knih. Mezi jeho knihami byl údajně i svazek nadepsaný Magia naturalis et innaturalis, pocházející možná od samotného doktora Johanna Fausta.
V roce 1727 se Jan Eleazar oženil s Annou Marií Güntherovou a zplodil s ní jedenáct dětí. Pro velmi početnou rodinu, ale i pro to, aby mohl léčit, postavil koncem čtyřicátých let v Šumburku dům, kterému místní usedlíci říkali Burg – hrad. Možná proto, že to byla na svou dobu stavba honosná, budící dojem panského sídla. A snad i proto, že peníze na její stavbu dal prý samotný ďábel. Na každý pád na tom doktor Kittel nebyl nijak špatně. Ač bohatý, přesto byl stále lékařem-lidumilem. Chudé nemocné horaly totiž často léčil bez nároku na odměnu.
Vedle kostela zůstala dodnes zachována studánka svatého Josefa. Její voda je léčivá, lehce radioaktivní a Kittel ji využíval k vodoléčbě. Jeho pacienti se v ní omývali a koupali a v Burgu byly k tomuto účelu dokonce i vany. Ve sklepení domu měl Kittel studovnu a tady se věnoval praktické magii. Prý se ve své tajné laboratoři pokoušel o výrobu elixíru života.
Kostelem proti peklu?
Také další čin doktora Kittela zavdal příčinu k historkám o spolčení s peklem. Aby se z Krásné nemuselo za božím slovem putovat do několik kilometrů vzdáleného farního kostela, nechal vybudovat z vlastních prostředků a z darů uzdravených kostel. Barokní stavba byla dokončena v roce 1760 a zasvěcena sv. Josefu.
Kostel se zachoval v dobrém stavu dodnes. Součástí interiéru jsou i Svaté schody, po kterých se na znamení pokory stoupá po kolenou. Prý byly postaveny jako poděkování za záchranu Kittelova života. Při cestě za pacientem se totiž pod doktorem probořil led zamrzlého Labe.
O vzniku Svatých schodů se ale vypráví i faustovská legenda. Podle ní jednou Kittel tak spěchal za nemocným do Prahy, že na stole nechal otevřenou čarodějnou knihu. Doktorovy děti začaly z knihy předčítat a do místnosti se začali slétat krkavci. Hrozilo, že děti uklovají. Kittel měl v té době v Praze zlé vidění, s pomocí kouzelného pláště se vrátil a poručil krkavcům, přestrojeným ďáblům, stavět opodál kamenné zídky, které tu stojí dodnes. Tím získal čas a začal z knihy slova číst pozpátku. Krkavci zmizeli a schody byly postaveny z vděku, že vše dobře dopadlo...
Jitka Svobodová
Zdroje: Wikipedia, kitl.cz, pencin-zittau.eu, Má vlast cestami proměn (ZDE)
Převzato z časopisu Záhady života
_20260904.jpg "Záhady života")