Fakt sem neměla na dnešek lepší plány. No jo, voteplilo se... Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Místo děkuju už zase chytá nerva. A já se tak snažím!

No jo, venku se voteplilo, hroudy maj couravou a nejen hroudy, ale i hlodavci. Ty mrňavý chlupatý potvory vylejzaj z děr a provokujou velký chlupatý potvory. A velký chlupatý potvory nemaj nic lepšího v kebuli, než chytat mrňavý chlupatý potvory. A kdo to vod*ere?

Já, samozřejmě. V pátek ráno sem měla nějaký ty pochůzky, jako vobvykle. Na poštu se zakázkama, na zásilkovnu s knížkama, do místní sámošky pro ňákej ten matroš na prázdnej žaludek a k řezníkovi pro zadní krávu, ňáký ty kuřecí kozy a pár koleček uheráku, bo hlad je sviňa.

Přijedu dom, vybalím nákup, nakrájím kus krávy Kouli do misky, bo vypadala jako trošku hodně chvilku před smrtí hlady, kapsičku Vocasovi do misky a alou kreslit štěndo. Hroudy už stepujou u dveří, tak je vypustím na zahradu, aspoň budu mít klid na kreslení. Jenže klid netrval dlouho.

Po chvíli se přiřítí Koule do ložnice. Jako já nechávám povotevřený dveře na chodbu, ať můžou courat sem a tam, bo mě nebaví jim furt dělat vrátnýho. Sice mi do zad buší severák skrz votevřený dveře, ale to je jen nepodstatnej detail. Koule nemůže projít dveřma normálně, žejo.

Vona musí dveře rozrazit dokořán, primadona. Je fakt, že se s tím svým špekem nevejde jakože úplně všude, žejo. Votáčím se na votáčecí židli, Koule stojí mezi futrama a čumí. Z tlamy jí čumí myš.

No to snad ne. Ale jo. Pouští myš a myš mizí pod postelí. Skvělý, v ložnici mám myš.

Beru čelovku, mačkám čudlík a nic. Čelovka je vybitá. Kurňa. Posvitim si mobilem pod postel a pod postelí čumí myš. Vedle myši leží kus rohlíku, kterej před pár dny hlodal Vocas v obejváku. Myš kouše rohlík. Takže vona přinesla myš, bo myš je hladová. A tak ji dotáhla jakože na voběd?

Koule mizí pod postelí a myš pouští rohlík. Nastává honička. Myš samozřejmě mizí pod skříní, kam se Koule za ní nedostane, bo má velkou pr*el.Přichází Vocas. Čumí mezi dveřma, co se to tu jako děje. Vocas se vejde pod skříň. Vocas mizí pod skříní. Další honička.

Vocas je rychlej, ale myš je rychlejší. Myš mizí pod druhou skříní, kam se ani Vocas nevejde. Koule mizí ven. Vocas taky mizí ven. Já sem v ložnici s myší. Přivírám dveře, bo táhne. Du kreslit a myš chytnu později.

Koule rozráží dveře. Votáčím se na votáčecí židli. Koule stojí mezi dveřma a v tlamě má další myš. No to si děláš pr*el! Koule pouští myš a myš mizí za první myší pod skříňkou, pod kterou se vejde jen myš, nebo klidně dvě myši.

Cejtim, že začínám mít nerva. Fakt sem neměla na dnešek lepší plány, než chytat v ložnici myši. Já jakože nemusím kreslit, na co, žejo. Lidi počkaj. Však jo.

Koule mizí ven.
Přichází Vocas.
Vocas čumí.
Vocas vodchází ven.

Přivírám dveře. Jsem v ložnici sama se dvěma myšma. Bo je čelovka vybitá, tak si pod skříňku posvitim mobilem. Sedí tam dvě myši a čumí. Paráda. Vedle myši leží krabice voňavejch kapesníčků. Tak aspoň něco pozitivního na tom, mít v ložnici dvě myši. Našla sem kapesníčky.

Vracím se ke kreslení. Vono jako nakreslit všechny ty chlupy nejni jakože žádná pr*el. Je v tom spousta práce. Chlupy vidím všude, vobčas i ve spánku. Kreslím chlupy. Koule rozráží dveře. Votáčím se na votáčecí židli s blbým tušením. Mezi dveřma stojí Koule a v hubě má třetí myš.

Co já komu udělala?

Vložil: Klára Santin