Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Blbej den. A za všechno může baba. Ale já se pomstím. Kočičí život Kláry Santin

26.11.2024
Blbej den. A za všechno může baba. Ale já se pomstím. Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Já přece vím, že sem taky nesmím. Nejsem blbej, neasi...

Tak si představte, že baba byla v sobotu pomalu celej den v pr*eli. Jakože nebyla doma. Vona byla s dvounohým vocasem někde jakože hodně daleko, prej až v Liberci, nebo co. Vona prej chtěla koupit nějaký další zelený krámy do chalupy.

Vona jich má asik málo, nebo co. Pomalu šecky vokna má vobsazený, a jeden si pak nemá kam sednout a čumět na vopeřený rogala, žejo. Moje nervy!

Naštěstí nepřitáhla nic, bo prej seděli v tom autě v nějaký kolonádě asik hodinu a dvounohej to vzdal. Sem rád, bo už žádný zelený krámy tady nechcu. Zato přitáhla plno tašek, jakože mých tašek, do kerých já se chodím skovat, aby mě nenašla, dyž nechcu bejt najdětej. A v těch taškách měla samý pičičovinky.

Sem do nich hodil voko a pochopitelně, nic pro mě, bo já tyhle pičičovinky nepapám. Moje nervy. Jako baba je celej den v luftě, a nic mi nepřinese? Ale krávu koupila a to sem se jakože nas*al.

Jako Koule má krávu, a já nic? Ani vokurku mi nekoupila. Prej mám kapsičky, pche. Kdo to má furt žrát? Já su na vokurky a tak, žejo. Bo já su vegetarián, neasi. Rašple jedna přezrálá.

Sem byl nas*anej, tak si mě baba chtěla udobřovat. Vona vám vytáhla nějakou krabičku, kerá teda děsně voněla. Vona ji votevřela a dala mi čuchnout. Leželo tam něco dlouhýho, co vypadalo jako pinďour. Ale aspoň vod koňa, bo takhle velkýho pinďoura nemá ani dvounohej.

Prej je to nějaká husa v nějakým kokšovi, nebo co. Já teda jako absolutně nevím, vo co de. Ale vonělo to moc, až sem sám sebe jakože litoval, že su vegetarián. Ale dyž má jeden to svoje vysvědčení, tak přes to nejede pendolino, žejo.

Zato Koule asik žádný vysvědčení nemá a hned se nechala uplatit, ludra jedna. Já su neúplatnej, já su hrdina a sem tvrdej. Tak sem byl uraženej a šel sem radšejc ven.

Abych si uklidnil nervy, šel sem hodit voko po nějaký tý umřetý myše, žejo. Jenže vono jak už je zima, tak sem žádnou nepotkal. Takže sem měl sobotu jakože úplně na ho*no.

Blbej den. A za všechno může baba. Ale já se pomstím.

Váš krásnej a dycky elegantní Vocas

 

Klára Santin

Vložil: Klára Santin