Kraj / sekce:
Okres:
obnovit
Rozhovory na okraji

Rozhovory na okraji

Mimo metropoli, mimo mainstream, mimo pěnu dní

Krajské listy mají rády vlaky

Krajské listy mají rády vlaky

Někdo cestuje po hopsastrasse (pardon, dálnicích), jiný létá v oblacích, namačkaný jak sardinka...

Škola, základ života

Škola, základ života

Milovický učitel je sice praktik, o školství ale uvažuje velmi obecně. A 'nekorektně'

Na Ukrajině se válčí

Na Ukrajině se válčí

Komentáře a vše kolem toho

Praha 2 novýma očima

Praha 2 novýma očima

Vše o pražské Dvojce

Adresář Ondřeje Suchého

Adresář Ondřeje Suchého

Bratr slavného Jiřího, sám legenda. Probírá pro KL svůj bohatý archiv

Chvilka poezie

Chvilka poezie

Každý den jedna báseň v našem Literárním klubu

Komentář Štěpána Chába

Komentář Štěpána Chába

Každý den o tom, co hýbe (anebo pohne) Českem

Tajnosti slavných

Tajnosti slavných

Chcete vědět, co o sobě slavní herci, herečky i zpěváci dobrovolně neřekli či neřeknou?

Umím bejt někdy aj skorem neviditelná, aj placatá, dyž chcu. Bóďa mě ale stejně zmerčil. Kočičí život Kláry Santin

22.10.2024
Umím bejt někdy aj skorem neviditelná, aj placatá, dyž chcu. Bóďa mě ale stejně zmerčil. Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: To byl teda fofr, eště že mě matka zachránila...

Achooooj lidi. Tady Koule. Sem vám chtěla napsat už včéra, ale Vocas šlohnul founa jako první. Já teda taky doufám, že dostanu svýho founa k Vánocům, žejo. Já už sem napsala Ježuchovi, esli mi founa strčí pod stromeček, tak uvidíme.

Jako já si myslím, že bych founa dostat měla, bo mám taky to spisovatelský játro, žejo. A dyž ho dostane Vocas, tak by asik bylo jakože spravedlivý, abych ho dostala taky. Navíc, já ráda pařím hry na founu.

Já su skorem takovej jakože aj ajťák, žejo. Já su navíc prudce inteligentní a asik bych se aj naučila dělat nějaký ty stránky, žejo. Jako ty webový, nebo možná aj ejšop, nebo tak něco. Bych mohla prodávat svoje chlupy, bo mamka říká, že jich mám moc. Chtěli byste si koupit moje chlupy?

No, ale k věci. Si představte, že mě honil Bóďa. Jako fakt, nekecám. Já sem už vod přírody holka statečná, teda někdy, vobčas, teda spíš ne, než jo, ale tady sem měla celkem nahnáno. Dyž já sem aj holka zvědavá, žejo.

 

 

Prostě sem vočumovala na zahradě Bóďu s Bóďatama, nenápadně sem se k nim plížila, bo já umím bejt jakože hodně nenápadná, někdy aj skorem neviditelná, žejo. Já umím bejt aj placatá, dyž chcu. No a jak sem se k Bóďovi doplížila, tak von mě zmerčil a byl prů*er.

Von mě vám začal honit, a dyby tam nestála mamka, tak mě snad aj dohonil. Ale mamka na ňho zařvala a Bóďa se leknul a přestal mě honit. Votočil se k nám pr*elí a vodkráčel. No a jak byl blízko, tak sme s mamkou zjistily, že Bóďa nejni Bóďa, ale paní Bóďová, jakože srna je to. Vona totiž nemá ty parohy na hlavě. Bóďa parohy má. Bóďa je paroháč.

Takže já byla zachráněná a šla sem mamce pro dáreček. Donesla sem jí úplně pidi myše a mamka byla ščastná. Vona teda držkovala, ale já vím, že byla ščastná. Vona to nedává najevo, ale dycky je ščastná, dyž dostane dáreček. Dyť je to ženská, žejo. A my ženský máme rády dárečky.

Tak pa, já se zasejc vozvu, dyž mi Vocas nečmajzne founa.

Vaše krásná a štíhlá Koule

 

Klára Santin

Vložil: Klára Santin