Koule mi zabrala celej pracovní stůl, ale já ty její špeky miluju. Vona je má tak krásně rozložený... Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Když si madam lehne na záda, tak už se nevendu ani já

V půl pátý vstanu, bo močák už volal vo pomoc, dám hubana tomu mýmu dvounohýmu vocasovi, kerej se zrovna chystal do práce, a mažu na díru. Rozsvítim na chodbě a v tý chvíli z tašky, v kerý mám slunečnicový semínka pro vopeřený rogala, vyletí myše.

Já jakože úplně zapomněla, že tam tu tašku mám, žejo. Bo teďkonc rogala nekrmím, když maj všude vokolo něco do bachoru. Hodím voko do tašky a tam samý vyloupaný semínka. Tak jako bylo tam přes kilo semínek a teď je tam ho*no.

Tak jako ty dvě hroudy mi tahaj furt domu myše zvenka a to, že máme domácí myše v chalupě, to je jakože vůbec nezajímá. Tak sem je vypustila na chodbu, aby taky hodily voko po tý myše, co sežrala semínka vopeřenejm rogalům, a hroudy naprostej nezájem.

Voba jen sedí a blbě čumí. Jasně, sou nasr*ný, že sem je vzbudila, žejo. Ale když třeba Vocas budí v noci mě, tak je to v cajku, žejo.

Včera lilo jak ze zahradní hadice. Jakože moc. Hroudy musely bejt doma, bo když leje, tak se ven nechodí, žejo. Já už byla na nervy, bo Koule se rozhodla, že máma prostě kreslit nebude, takže mi zabrala celej pracovní stůl, a to jí de jakože hodně dobře.

Bo vona jak má lehkou nadváhu a je mírně plnoštíhlá, tak jak sebou plácne na stůl, tak už se tam nevende nic jinýho. A ještě když si madam lehne na záda, tak už se tam nevendu ani já.

Ale já ty její špeky miluju. Vona je má tak krásně rozložený, že je na ní radost pohledět. Vona je celá taková kulatá a chundelatá a hřeje. Což je teda teď v těch vedrech jakože průs*r, žejo. Ale v zimě, to je jako elektrická deka, žejo.

Jenže zima nejni, takže sem se v piko vteřině potila jak dveře vod vepřovýho bejváku a v duchu se modlila, ať už přestane lejt a voba vypadnou ven. Modlení zabralo a já měla konečně klid na kreslení.

Jenže pak začala návštěvní chvilka. Dvě Matyldy, čtyři myše, kupodivu živý, a jeden Karel. Tak doufám, že dneska návštěvní den nebude, že nebude ani pršet a já konečně dokončím toho kocoura, kerej se mi rýsuje na papíře.

Tak holoto, užívejte. A s úsměvem, prosím pěkně.

Vložil: Klára Santin