Pět dní hrůzy a nečekaná proměna aneb Černej vocas je už sice v pohodě, jenže... Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Jedna hrůza skončila, další vykukuje na obzoru, zapřisáhlý vegetarián zbaštil plátek slaniny!

Těch pět dní bych nejradši jakože vymazala. Ten strach vo toho pitomečka pitomýho už fakt nechci zažít.

Pět dní, kdy sem nespala, furt hlídala, esli je jakože v cajku, esli dejchá a jak dejchá. Pět dní, kdy sem do něho dostávala vodu a jídlo stříkačkou. Pět dní, kdy při každým hrabání v záchodu mě polejval studenej pot a měla sem strach, esli tam zase nebude krev. Pět dní cestování na veterinu, kde do něho ládovali injekce.

Ale ten můj úžasnej Vocas to zvládnul.

Už v sobotu dotáh domu Arnošta. Arnošt už nejni. Arnošt je v krtkovským nebíčku, kde staví jeden barák za druhým. Pak dotáh myše. Živou myše, kerá neměla ani škrábnutí. Divný.

Včera zbaštil plátek slaniny. Ještě divnější. Esli von nakonec nepřestane bejt vegetarián a nezačne jíst jakože maso. Což moc jakože nechcu, bo kupovat celou krávu, tak to bych musela už fakt vyhrát ve sportce.

Tak snad to byla jen slabá chvilka a Vocas se vrátí k salátu.

No a Koule, tak ta tahala za bráchu domů všechno, co se jen pohnulo. Vobčas to byla Matylda, pak zas Karel, nějaká ta myše, a dokonce i mouchu, ale tu asi někde mrtvou už našla.

A v noci mi Vocas daroval bobana. Jako eště v polotekutým stavu, ale už to aspoň vypadá jako boban, a ne jako těsto na omelety.

Su ščastná, a to jakože moc. A chci poděkovat všem, kdo na nás mysleli a drželi palce, pěsti, nohy a packy a tlapky a vůbec všechno...

Vložil: Klára Santin