Je vidět, že je jaro v plným proudu. U nás už se zase objevil Bedřich a Vocas dostal nápad. Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Černej vocas dostal prima nápad. Jeden ale nikdy neví...

Tak je jakože vidět, že je jaro v plným proudu, bo se u nás zase vobjevil sršeň Bedřich. To, že kolem baráku lítaj vose, tak to mě jakože se*e, bo ty mrchy pichlavý votravný já nemám ráda. Ale Bedřich je v cajku.

Von mi nevadí. Von jen litá a čumí. Jako trvalo mi, než sem si na něj zvykla, bo já neměla fobii jen z tarantulí, já ji měla ze všeho, co píchá. A když píchne sršeň, tak to musí bejt masakr, bo von musí mít žihadlo jak kráva, když je tak velkej, žejo.

Když sem byla malá, tak píchnul tátu do ramene a táta pak měl rameno jak Arnie Schwarzeneggerojc. Ale jen jedno, takže to vypadalo tůze divně, žejo.

Bedřich je v klidu, navíc vím tak pět minut dopředu, že jako letí, bo ten zvuk, co vydává křídlama, tak je jak když letí helikoptéra. Takže mám i čas nenápadně zmizet do chalupy a dělat jakože nic.

Průs*r je, že hroudy si z něj taky nic nedělaj, a Vocas včera dostal super nápad,Bedřicha honit. Tak to už sem měla jakože staženou kadidíru. Bo jeden nikdy neví, žejo. Naštěstí Bedřich neměl zájem se s Vocasem nějak blíž seznámit a zkoušel se dostat voknem do baráku.

Asi se někde dozvěděl, že máme rádi častý návštěvy a všeho možnýho druhu. Jenže vokno bylo zavřený a Bedřich si nabil frňák, když narazil do skla. Bedřich byl votřesenej a chvilku jen tak ležel.

Já jakože nevim, jak se dává takovýmu Bedřichovi umělý dejchání, tak sem jen čekala, jestli se probere. A Bedřich se probral, takže je to v cajku. Loni nám přived ukázat i svoje děti, ale ty byly pěkně nevychovaný a nechtěly z baráku pryč, tak doufám, že letos žádný nepřivede.

Vložil: Klára Santin