Hodím oko z okna, a co nevidím? Vocas mi čumí do očí, jako by to byla moje chyba. Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Černej vocas na mě čumí, jako by to byla moje chyba. Můžu za hodně věcí, ale tohle si na triko fakt nevezmu!

A to je jako co? Votevřu víka, hodím voko z vokna, a co nevidím? Venku leží biale kurewstwo. A to se tam jakože vzalo jak?

Jako du na jaře spát a vstanu v zimě? To sem jako hibernovala? Nebo jako cestuju v čase? To, co venku leží, se mi jakože ale vůbec nelíbí. Já to tam nechci. A já, když jako něco nechci, tak to prostě nechci.

A hroudy to nechtěj taky. Voba dva mi to říkali. A sou pěkně nasraný. Protože biale kurewstwo znamená, že je zima na nohy, a nejen na ty. Takže budou muset sedět doma na kadidíře a nebudou moct lovit myše, Karly a ani mouche. A doma je co? Nuda!

A když se hroudy nuděj, tak vymejšlej békoviny. A to jako co? To jako nechceme, žejo.

V šest voba stepovali u dveří, že jako nutně potřebujou hodit bobana a vyprázdnit měchejř. Tak jim votevřu dveře, hroudy vyběhnou ven, udělaj pár kroků a čuměj. Votáčej se voba na mě, co to jakože je. Koule udělá elegantní votočku a maže zpátky domů.

Vocas mi čumí do vočí a tváří se pěkně nasraně. Čumí na mě, jakoby to byla moje chyba, že to bílý tam leží. Jako můžu za hodně věcí, ale tohle si na triko fakt nevezmu. Vocas je v hloubi duše statečnej, takže zkouší, jak moc to studí. Studí to asi moc, bo se votáčí a de domů.

Mám takovýho tucha, že má bobana v poslední zatáčce, a taky že jo. Vlítne na záchod, začne precizně hrabat a vyhazovat veškerej písek ze záchoda ven. Vokolo záchoda ležej duny a Vocas háže bobana do prázdnýho záchodu. V piko vteřině se místností line smrad jak z masovýho hrobu.

Kdyby ten vocas Vocas nebyl vegetarián, řekla bych, že chodí na tajňačku požírat mumifikovaný myše. Závěsy zkoušej vzít roha škvírou mezi voknama. Knížka na stolku se sama votevírá a listuje se. Z hrníčku vyprchává voda. Z polen vedle kámen začíná vodkapávat smůla. Zimní kozačky ztrácej chlupy. Votáčecí židle se sama votáčí.

To zas bude den!

Vložil: Klára Santin