Koule přitáhla domů Karla. Nebo že by to byla Karla? Kočičí život Kláry Santin

Foto: Klára Santin

Popisek: Mia alias Chlupatá koule se fakt snaží

Tak včera dotáhla Koule domů Karla. Vylezu z kuchyně na chodbu, že jako pudu ven a hodím voko na to jarní počásko, a před dveřma leží na rohožce Karel. Sem si prvně myslela, že tam leží nějakej pidi kus stromu, a von to Karel.

Vocas ležel v limbu na posteli a měl nějakou faunu i flóru u prdele, takže to musela bejt na stopro Koule, bo Karel by asi sám jakože nepřišel, žejo. Zvedla sem ho z rohožky a Karel se mi přítulně vobmotal kolem ruky. Čumím mu do voka, bo jak von má jakože voči z boku, tak mu můžu čumět dycky jen do jednoho, žejo.

Karel je sympoš. A jako velkej. Jako velkej sympoš, bo velkej jakože moc nejni. Spíš taková pidi kobra. Hladím ho po kebuli a Karel slastné přivírá víka. Pak si jako všimnu, že je asi po vobědě, bo má nějakej plnej bachor. Má bachor, jak kdyby spolknul minimálně žížalu zaživa.

Ty krávo, esli von to nebude Karla. Jakože esli to nebude paní slepejšová a nečeká náhodou slepejšata, bo ten bachor má jakože tak nějak rozmístěnej jako na víc místech. Já nemám tucha, kolik slepejšat má taková paní slepejšová v bachoru, když je jako ve vočekávání, ale asi to bude víc jak jedno.

Vopatrně a s něhou nesu těhuli ven a před barákem potkávám Kouli. Koule čumí, kam jako du s paní slepejšovou, a jde hned za náma. Pokládám Karlu mezi bledule a Karla nabírá rychlost a mizí i s outěžkem někde v trávě.

Mám dobrej pocit. Mám radost, že máme na zahradě těhotnou Karlu a že Koule mi ji přinesla ukázat. Du ke dveřím a radost vyprchává rychlostí světla. Mezi dveřma stojí Vocas a z huby mu čouhá kus myšího vocasu.

Jelikož se vocas Vocasovi v hubě nehejbá, tak mám takovýho tucha, že táhne domů myš jakože posmrtně. Vocas se tváří jak po právě prodělaný lobotomii a mně se chce plakat. Já už fakt nevím, kde vykopu další myší hrobeček, bo Vocas se letos fakt jakože snaží.

Vložil: Klára Santin